(ČRo 6 14.9.2004 strana 4, rubrika: 18:10 Názory a argumenty)
Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Před několika dny zveřejněné výsledky vývoje hrubého domácího produktu interpretovali
ekonomičtí experti jako pozitivní především díky nárůstu zahraničních investic a naopak určitému
šetření v dosud dost utrácejících domácnostech. Některé hlasy nicméně radí zatím jen k opatrnému
optimismu a dodávají, že s výsledky HDP je to vždy trochu složité, zejména pokud je používáme coby
míru ekonomického výkonu státu a také míry národního bohatství nebo dokonce blahobytu. Jiří
Berounský o otázce věrohodnosti údajů hrubého domácího produktu a dalších souvisejících témat nyní
hovoří s Michalem Skořepou, ekonomem České národní banky.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Jedním z největších a nejvíce zavádějících mýtů ekonomické publicistiky je vzájemné
ztotožňování míry HDP, tj. tedy hrubého domácího produktu, a blahobytu té které společnosti nebo
cesty k blahobytu. Než si povíme o nepřesnostech, jimiž je hodnota HDP zatížena a jimž se věnujete
ve svém článku pro Lidové noviny, objasněme si nejprve pojem sám. Co nám tedy hodnota HDP říká nebo
má říkat?
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Tak těch možných definic HDP je samozřejmě celá řada. V zásadě je HDP pokusem vyjádřit
celkový objem ekonomické aktivity v dané zemi za dané období, a kdybych měl uvést nějakou vcelku
intuitivní definici, tak by to byla, dejme tomu, peněžní částka, kterou bychom hypoteticky
potřebovali, pokud bychom chtěli skoupit všechno zboží a služby, které v daném roce v dané
ekonomice vznikly.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Ano. Čili to znamená, když máme vzrůst, teď jak byl oznámen, čtyři procenta HDP, tak to
znamená, že ta celková suma by vzrostla o ona čtyři procenta?
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Za čtvrtletí v tomto případě.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Za čtvrtletí v tomto případě, ano. Tak a teďka k těm nepřesnostem. Vy uvádíte podmínky, když
reálná hodnota HDP by se zvýšila, vlastně vstupy, které tam tedy nevstupují, a uvádíte případy.
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Ano. Problém spočívá v tom, že samozřejmě teorie je jedna věc a praxe druhá, to známe z celé
řady oborů, nejenom z ekonomie. V tomto případě problém spočívá v tom, že HDP nebo statistický
úřad, který HDP měří, je schopen zachytit pouze ty ekonomické aktivity, které procházejí řádně
trhem jako oficiálně zdaněné ekonomické transakce a z toho ihned vyplývá, že tam nespadají některé
velké součásti naší každodenní ekonomické aktivity.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Zejména asi v českých podmínkách, vy ve svém článku hovoříte o českém kutilství, je to tak?
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Zejména samozřejmě je problém například právě v tom českém kutilství. Zde je otázka
nedostatečného měření HDP v tom zajímavá, že český národ z minulých dob pravděpodobně do jisté
míry, možná, že do jisté míry je to i trvalý národní rys, se snaží řešit celou řadu věcí nebo
potřeb, které máme v každé domácnosti, snaží se řešit svépomocí, to znamená buď se snažíme sami si
něco opravit nebo sháníme pomoc u souseda nebo známého nebo příbuzného, zatímco v zahraničí je
evidentní tendence řešit tyto věci v daleko větší míře normálně přes trh, to znamená že
potřebujeme-li řekněme posekat zahradu, zejména pokud ta zahrada je větší, tak řekněme ve Spojených
státech je zcela tradiční, že si na to člověk zjedná profesionální firmu, nebo potřebujeme řekněme
opravit garáž. Zatímco u nás všichni dobře víme, že lidé mají tendenci toto řešit právě svépomocí
...
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Kdybych to ještě vysvětlil, ano, s tím trávníkem, to je zcela klasický případ. Prostě když si
posekám trávník sám, žádné HDP nezvyšuju, když mně to poseká buď soused nebo nebo profesionální
firma, já jí zaplatím, nevím, padesát nebo pět dolarů, tak už to vstupuje do HDP, je to tak?
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Musí to být řádně zaplaceno a řádně podchyceno v příslušném daňovém přiznání tak, aby ten
statistický úřad se k té transakci dostal a mohl ji zachytit v tom svém ukazateli HDP.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Ano. A teď opačné případy. Zase, dejme tomu, když ta reálná hodnota HDP by byla nižší?
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Tak problém spočívá v tom, že mnozí lidé si myslí, že HDP je koncept, který je dostatečný pro
to, abychom získali pojem o celkovém národním bohatství, nebo pokud potom měříme změnu toho HDP z
roku na rok, tak jaksi mnozí interpretují HDP v tom smyslu, že se jedná o změnu národního
bohatství, ale to samozřejmě je hluboký omyl. Já bych to přirovnal, řekněme, k hospodaření
domácnosti. Představme si hypotetickou domácnost generálního ředitele, který vydělává spousty
peněz. To stále ještě neznamená, že ta domácnost je ve skutečnosti bohatá v tom celkovém obecném
smyslu, protože ve skutečnosti na ten jeho obrovský plat padá možná celá řada nákladů v podobě
toho, že jeho manželka je, dejme tomu, nešťastná, že musí zůstávat doma, starat se o celou
domácnost v tom smyslu, že on tráví veškerý čas právě v práci, že jeho děti ho za celý týden nevidí
a podobně. Čili pokud bychom od toho jeho velikého platu odečetli všechny tyto náklady, tak se může
ukázat, že některá teoreticky chudší domácnost ve skutečnosti je bohatší a tento problém úplně ve
stejném smyslu nastává i na úrovni celé ekonomiky, protože my bychom se neměli dívat jenom na HDP
tak, jak je vykazováno, pokud hledáme nějakou míru blahobytu, ale měli bychom od tohoto hrubého
domácího produktu odečíst vstupy, které představují náklady na jeho tvorbu. Tady máme zejména
potřebu odečíst tzv. odpisy technického kapitálu, to znamená na výrobu těch zboží a služeb, za ten
daný rok spotřebováváme určité stroje, dopravní prostředky, budovy, telekomunikační a jiné sítě a
podobně.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Ano a to opotřebení tam prostě nevstupuje, je to tak?
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
To tam v HDP není, proto je to hrubý domácí produkt a k tomu se samozřejmě lze tím pádem
dobrat i tzv. čistého domácího produktu, který celá řada statistických úřadů už dneska běžně
počítá, počítá ho i Český statistický úřad, nicméně do těch veřejných debat o blahobytu toto číslo
vůbec nevstupuje. Ve Spojených státech dokonce je tento ukazatel, jak jsem zjistil, k dispozici už
někdy od třicátých let. Ale to je pouze první krok na cestě od toho obyčejného HDP k té skutečné
míře domácího blahobytu, protože stejně tak jako při výrobě těch zboží a služeb spotřebováváme
nějaký technický kapitál, fyzický kapitál, tak stejně tak spotřebováváme i jakýsi "přírodní"
kapitál, to znamená ničíme v podstatě přírodu kolem sebe, ničíme naše životní prostředí a tyto
náklady bychom měli taktéž odečíst od HDP.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Čili takový vlastně případ dnes dost aktuální, dbaní nebo nedbání šetrnosti, ekologických
přístupů.
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Ano, přesně tak. Jakmile ta ekonomika vyrábí možná i velice vysoké HDP, ale za cenu velikých
nákladů na straně přírodních zdrojů, tak samozřejmě ve skutečnosti ta ekonomika chudne a není jí co
závidět, přestože v tabulkách, které srovnávají HDP, možná ta ekonomika vyznívá jako velice bohatá
a prosperující.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Já bych se ještě ještě na závěr zeptal. To znamená čísla, hodnoty, s nimiž se my všichni,
čtenáři novin a diváci televizí, setkáváme, to znamená hrubý domácí produkt vzrostl o čtyři
procenta, o dvě a půl procenta, tato čísla všechna jsou zatížena oněmi chybami, o nichž jsme
hovořili, je to tak?
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Jsou zatížená, měli bychom je brát s rezervou. Samozřejmě statistický úřad dělá, co může,
nicméně, jak jsme už konstatovali na začátku našeho rozhovoru, praxe je vždycky trochu jiná než
teorie, takže je potřeba brát ta čísla s rezervou a velice opatrně.
Jiří BEROUNSKÝ, redaktor
--------------------
Nebo je to skutečně, i název napovídá, je to hrubý domácí produkt.
Michal SKOŘEPA, ekonom České národní banky
--------------------
Přesně tak.
Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
S ekonomem České národní banky Michalem Skořepou hovořil Jiří Berounský.