T. Holub, P. Král, B. Saxa (Ekonom 31.1.2008 strana 72, rubrika: Peníze)
Jednou ze změn v komunikaci ČNB bude zveřejňování prognózy úrokových sazeb formou grafů zachycujících budoucí nejistotu.
Česká národní banka se novou politikou zveřejňování vějířových grafů zařadí mezi nejvíce otevřené centrální banky, které cílují inflaci. Názory na to, zda by centrální banky měly zveřejňovat prognózu úrokových sazeb, nejsou jednotné.
Zastánci zveřejňování zdůrazňují jeho kladný vliv na důvěryhodnost centrální banky. V případě, že má veřejnost možnost lépe pochopit kroky centrální banky a kvalitu jejích analýz, důvěra veřejnosti ve schopnost banky cílovat inflaci stoupá. To pak centrální bance pomáhá ukotvovat inflační očekávaní a ovlivňovat tržní úrokové sazby s delší splatností. Výzkumy naznačují, že zveřejňování sazeb má významný dopad na tržní očekávaní a zvyšuje schopnost účastníků trhu předpovídat měnově-politická rozhodnutí.
Odpůrci zveřejňování úrokových sazeb zdůrazňují, že prognóza centrální banky může trhy ovlivnit až příliš. Soukromé subjekty se mohou na odhad centrální banky přehnaně spolehnout, nevěnovat dostatek pozornosti vlastním informacím a analýzám, a potom se cítit »podvedeny«, když se ohlášený vývoj sazeb nenaplní.
Přesto se domníváme, že výhody plynoucí ze zveřejňování výhledu úrokových sazeb převažují nad možnými riziky, a že ČNB splňuje předpoklady pro zvládnutí tohoto kroku posilujícího průhlednost jejího rozhodování.
Nejde o závazek. Je však důležité, aby si všichni uživatelé prognóz ČNB uvědomili, že zveřejněný výhled úrokových sazeb nelze v žádném případě chápat jako závazek centrální banky nastavovat v budoucnu úrokové sazby v souladu s ním. Jsou pro to hned dva dobré důvody.
Za prvé, prognóza sazeb představuje jejich nejpravděpodobnější vývoj v budoucnosti za daných výchozích předpokladů a informací. Nové informace o vývoji domácí i světové ekonomiky přicházející po uzavření prognózy však mohou výhled sazeb změnit. Úkolem centrální banky není bezvýhradně následovat svou prognózu úrokových sazeb, ale udržovat inflaci poblíž vyhlášeného cíle prostřednictvím odpovídajícího nastavení sazeb.
Druhým důvodem pro chápaní zveřejněného výhledu spíše jako dokreslení budoucího vývoje než jako příslibu je skutečnost, že členové bankovní rady se s prognózou připravenou analytiky centrální banky nemusejí zcela ztotožnit, respektive mohou její rizika vyhodnotit jako vychýlená tím či oním směrem. V takovém případě je možné, že bankovní rada učiní rozhodnutí o sazbách, které se bude od zveřejněného výhledu lišit. Graf zachycující nejistotu. Možnému chybnému chápání prognózy sazeb jako závazku čelí centrální banky tím, že odhalují předpoklady, rizika a nejistoty prognózy. Centrální banky také obvykle zveřejňují předpovědi ve formě vějířových grafů, zachycujících rozsah nejistot. Zahraniční zkušenosti ukazují, že si tržní účastníci časem zvyknou na podmíněný charakter prognózy úrokových sazeb.
K dokreslení nejistoty bude vějířové grafy používat i ČNB (viz graf). Středová čára na každém z grafů představuje základní scénář prognózy, pruhy kolem středové čáry pak znázorňují nejistotu této prognózy. Nejtmavší část kolem středu odpovídá budoucímu vývoji v 30 % možných případů, další pruhy pak zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. Tato pásma nejistoty jsou odvozena z chyb minulých prognóz ČNB. U výhledu sazeb nejistota pro vzdálenější budoucnost plynule narůstá, zatímco u inflace nejistota roste pouze pro první čtyři čtvrtletí a poté zůstává neměnná. To je v souladu jak s vývojem chyb prognóz ČNB, tak i obecně s režimem inflačního cílování, při kterém centrální banka ukotvuje inflaci poblíž cíle, zatímco vývoj úrokových sazeb odráží dopady nepředvídaných šoků, kterým měnová politika čelí.
Pro dokreslení je v grafu formou vějířových grafů znázorněn výhled úrokových sazeb a celkové inflace dle prognózy ČNB z října 2004. Plná čára představuje minulý vývoj a predikci z října 2004, přerušovaná čára pak znázorňuje skutečný vývoj sazeb a inflace v období po zpracování tehdejší prognózy. V čase zveřejnění prognózy by se graf dal interpretovat například tak, že s pravděpodobností přibližně 75 % budou úrokové sazby v jednoročním horizontu nad stávající úrovní a že v témže horizontu bude inflace s pravděpodobností zhruba 70 % ležet nad spodní hranou tehdejšího inflačního cíle. Je zároveň vidět, že vývoj inflace v následujícím období překvapil nižšími hodnotami, než očekávala prognóza. Na to měnová politika neváhala reagovat výrazně nižšími úroky, aby se inflace po čase opět vrátila do cíle. Tímto způsobem se bude měnová politika chovat i nadále.