Stefan Menzel (Handelsblatt, 15.9.2010 strana 53)
Česko není v eurozóně ještě vítáno, říká šéf centrální banky z Prahy. S Miroslavem Singerem hovořil Stefan Menzel.
Handelsblatt: Kdy se stane Česko členem eurozóny?
Miroslav Singer: Zcela upřímně: tímto tématem bych se v současnosti nechtěl zabývat. Nejprve musíme dát do pořádku náš státní rozpočet; Česko překračuje maastrichtské kritérium 3 % HDP. Kromě toho se zdá, že eurozóna v současnosti příliš nepodporuje přijetí nových členů. V současnosti tedy není naděje na členství.
HB: Změnila situaci ve Váš neprospěch krize v Řecku?
Singer: Tato krize ukázala, že eurozóna nemůže existovat s institucionální strukturou vytvořenou v minulosti. Je tedy jasné, že se eurozóna musí sama změnit. Proto se přijetím eura v současnosti nijak zvlášť nezabývám. Toto téma jednoduše nemá momentálně žádný praktický význam.
HB: Pomohlo ekonomice během vrcholu krize před rokem oslabení české koruny?
Singer: Naši exportéři z toho přirozeně profitovali. Nelze ovšem říct, ze se export díky tomu zvýšil. V podmínkách celosvětového propadu se propadl méně.
HB: Jak čelíte tlaku německých podniků v Česku, které znovu a znovu požadují rychlé přijetí eura?
Singer: Diskuzím jsem přirozeně stále otevřený. Na druhé straně bych řekl, že tento tlak již není tak intenzivní jako v minulosti. O důvodech mohu jen spekulovat: naše ekonomika je zjevně schopná ustát výkyvy směnného kurzu. Máme nejlepší exportní výsledky za mnoho let. Proto také není euro žádným zvláštním tématem ani v hospodářské politice naší země. I nedávné zhodnocení koruny již zjevně nepředstavuje žádný větší problém.
HB: Je česká ekonomika víceméně z krize venku?
Singer: Průmyslová výroba v Česku je tradičně silná. Situace, kdy celosvětová průmyslová produkce klesla o třetinu, pro nás proto byla extrémně obtížná. Za těchto okolností jsme následně krizí prošli překvapivě poměrně dobře. V podstatě jsme měli být poklesem postiženi nadprůměrně, protože služby stále ještě nejsou zvlášť významné. To se ale nestalo. Následky krize se v Česku projevily výrazně mírněji než ve většině jiných zemí. Nyní se situace obrátila a opět rosteme.
HB: Ztratí Česko svoji nákladovou výhodnost, protože mzdy rostou příliš rychle?
Singer: Těžko říci, to je velmi dlouhodobý vývoj. Já jsem ale v tomto případě v zásadě optimistický, protože naše země je v průmyslové produkci nadále silná a ve světovém měřítku konkurenceschopná.
HB: Jsou banky v Česku tak stabilní, jak se tváří?
Singer: Naše banky jsou extrémně stabilní, protože disponují velmi vysokou likviditou. Český střadatel se svojí vysokou mírou úspor je konec konců pilířem našeho bankovního systému. A k tomu přirozeně přistupuje skutečnost, že naše země zásadně provádí obezřetnou finanční politiku.
HB: Banky jsou převážně součástí finančních koncernů z Rakouska, Francie a Itálie. Můžete je vůbec nějak ovlivňovat?
Singer: Nemyslím si, že to pro nás představuje problém - právě s ohledem na bankovní dohled. České banky jsou značně ziskové, patří k nejlepším dceřiným společnostem těchto západních bankovních koncernů. Proto má také Vídeň, Paříž a Milán velký zájem na tom, aby situace v Česku zůstala klidná a stabilní.