V ekonomických reformách zaostáváme

(-jsk-, HN 3.11.2004 strana 25, rubrika: Finanční noviny)

Praha, 3. 11. 2004

Na internetových stránkách www.FinWeb.cz včera v online rozhovoru na dotazy čtenářů odpovídal guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Odmítl názory, že centrální banka dělá příliš restriktivní měnovou politiku. Z dalších odpovědí:

* Na kolik procent si dovolujete odhadnout, že budete i nadále šéfem České národní banky?

Nemám žádné informace, které by mi umožnily takový odhad učinit, musel byste se ptát na jiné adrese. Nechme se překvapit.


* Jaký je váš názor na monetární politiku našich sousedů zejména Slovenska a Maďarska?

Neřekl bych, že Slovensko a Maďarsko nás "předhánějí" v monetární politice. Věřím, že naše měnová politika je transparentní a věrohodná, což lze doložit kvalitní komunikací s účastníky trhu, ale i zprávami mezinárodních institucí. Pokud nás Slovensko v něčem předhání, tak to nebude měnová politika, ale celkový ekonomický a institucionální vývoj. Slovensko se razantně pustilo do reforem, v tom bezpochyby zaostáváme, a zatím si vede velmi dobře.

* Jak vidíte možnost, aby naše republika v ekonomické oblasti nebyla závislá na diletantismu našich politiků?

Politici si vždy podrží značnou rozhodovací pravomoc v oblasti hospodářské politiky a nevěřím, že by se svět (nebo jen ČR) posunul k vládě technokratů. Pokud už k vládě technokratů dojde, bývá to jen na krátkou dobu a je to podmíněné momentální politickou situací (v současné době Polsko). Rozdíl mezi technokratem a politikem se navíc začne po jisté době stírat: má-li technokrat delší dobu politické a rozhodovací pravomoci, stává se politikem. Pro delší období je nezbytné mít nejen vizi, ale i politickou sílu ji prosadit. Na druhé straně je pravda, že hospodářská politika se posouvá k určitým pravidlům a snižuje se diskrece politiků. To platí i pro fiskální politiku, kde se hledají určitá pravidla, která by politikům dala mantinely pro jejich věčné pokušení peníze utrácet a podpořit tak voličské preference. Rozhodovací pravomoc v této oblasti však nelze politikům zcela odebrat, nebo rozhodování o způsobu zajištění veřejných statků patří k těm nejdůležitějším důvodům pro existenci státu. Jsou ale oblasti, kde oddělení bylo a je možné. Mám na mysli zejména měnovou politiku, která je v posledních dvaceti letech celosvětově více na technokratické než politické úrovni.

* Jakým způsobem a mechanismem chcete nadále udržovat inflaci na velmi nízké úrovni?

Otázka naznačuje, že za nízkou inflaci může příliš restriktivní měnová politika. Pokud se ovšem podíváte na čísla a srovnáte nastavení naší měnové politiky s dalšími zeměmi, zjistíte, že restriktivní nejsme. K nízké inflaci měnová politika bezpochyby přispívá: kredibilitou a nastavení úrokových sazeb, které odpovídají ekonomickému vývoji. Sice se vedou dodnes debaty, zda vztah mezi inflací a nezaměstnaností vůbec existuje (tak-zvaná Phillipsova křivka), nicméně většina ekonomů předpokládá, že v krátkém období takový vztah existuje (dlouhodobě ale nikoli). Současná úroveň nezaměstnanosti u nás ale rozhodně není dána nějakou měnovou restrikcí (žádná není), ale zejména strukturálními faktory.