Jaroslav Mašek, Jan Brož (14.11.2011 Mladá fronta DNES strana 3, rubrika Byznys speciál)
Jak zachránit euro Podle člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala čeká Evropany dlouhé a tvrdé šetření. V lepším případě. Horší by byl rozpad eurozóny.
* Jak hodnotíte dluhovou krizi v Evropě z hlediska Česka?
Z pohledu Česka je situace zatím dobrá, protože se nás z bankovního hlediska netýká. Zároveň je ale i špatná, protože se nás budou týkat všechny efekty působící přes reálnou ekonomiku. A už v roce 2008 jsme viděli, že tyto vlivy jsou dostatečně silné a že se jim nevyhneme.
* Jak hodnotíte český bankovní sektor? Objevuje se už opatrnost a obavy půjčovat firmám?
V českém bankovním sektoru nevidím žádné problémy ani signály toho, že by se začal bát.
* Jaký máte pesimistický scénář vývoje české ekonomiky?
Pracujeme se dvěma scénáři. Ten druhý počítá se zpomaleným až nulovým růstem v eurozóně. Můj pohled je, že tento scénář je reálný amůže odpovídat skutečnosti.
* Jak moc je situace vážná?
Po dvou letech přešlapování je horší než na začátku. Evropská měnová unie nebyla schopna vyřešit problém jednoho malého člena, tedy Řecka. A trhy jí nyní už nevěří, že je schopna vyřešit jiné věci. Vidím to jako krizi důvěry ve schopnost vlád dostát svým závazkům.
* Člen bankovní rady Vladimír Tomšík na posledním zasedání bankovní rady už hlasoval pro snížení základní úrokové sazby. Je reálné, že sazby klesnou, pokud dojde k poklesu ekonomiky?
Záleží též na vývoji kurzu koruny. Nevíme, jakým způsobem zareagují trhy psychologicky ve vztahu ke střední Evropě a zdejším měnám. Je otázkou, zda Česko bude vnímáno jako region, který je na tom lépe než zbytek Evropy. Pak koruna bude posilovat, což vede ke zpřísnění měnových podmínek a při pokračující recesi by mohlo dojít ke snížení základní úrokové sazby. Nebo naopak převáží názor, že když je Evropa na tom tak špatně, tak u nás musí být ještě hůř. Pak by koruna mohla rychle oslabit, což může být zase inflačním nebezpečím. Psychologii trhu nejsme schopni odhadnout dopředu.
* Bylo by horší, kdyby se z koruny stal švýcarský frank střední Evropy, prudce by posílila a dusila export?
Ano. Dříve jsme zvažovali i tento scénář bezpečného přístavu. Vedl by k silnějšímu posílení měny, než je reálný stav ekonomiky.
* Nebude se spíše opakovat rok 2009, kdy koruna oslabovala k 29 za euro, komerční úroky šly nahoru, protože banky se bály rizika a ČNB stlačila základní sazbu?
Nebude se to opakovat stejným způsobem. Bankovní sektor dnes ví, v jakém je stavu a že si v Česku můžou banky navzájem důvěřovat. To tehdy nebylo jasné. Do Česka také přišla krize se zpožděním přes reálný sektor a to zpoždění bylo dost značné. Mezitím se vytvořila falešná idea, že náš region krize nezasáhne. Došlo k enormnímu posílení měny, pak ale přišla velká korekce opačným směrem, proto se tehdy snažila centrální banka kurz slovně moderovat. Dnes už ale nečekám, že by došlo k tak velkému zpoždění reálného cyklu.
* To je ale horší zpráva, ne?
Ano, ale zároveň snižuje nejistotu vývoje.
* Jaká jsou podle vás možná řešení dluhové krize? Mluví se omnoha variantách, která řešení jsou podle vás dobrá, reálná?
Dobrá řešení nejsou a reálná řešení jsou omezená z hlediska politické průchodnosti. Vidím pouze dvě možnosti. Jedna je velmi nepopulární a je to přiznání si problému s dluhy, výrazné osekání veřejných výdajů a provedení restrukturalizace ekonomik. Co je nyní skryté a příliš se o tom nemluví, je to, že většina zemí má velký problém s důchodovým systémem. Mají skrytý vnitřní dluh a je jenom otázkou času, kdy přijde účet. Pokud spočítáme nejenom dluhy, které jsou vidět, ale i pravděpodobné budoucí závazky, tak vyjde, že je situace ještě horší. Budou tedy muset zvyšovat věk pro odchod do důchodu, snižovat penze a podobně nepopulární opatření v poněkud předimenzovaném či neefektivním veřejném sektoru.
* To je politicky neprůchodné a také to zavání demontáží evropského sociální státu, jak ho znám. Cesta je tedy podle vás směrem k USA?
Je to jediná rozumná alternativa do budoucna. Vždycky, když byl vminulosti problém s nezaměstnaností, tak ho evropské vlády řešily programem předčasného odchodu do důchodu. To chvíli mohlo fungovat, dokud byl systém přebytkový. Nyní ale přebytkový není, navíc se během posledního půlstoletí dost změnil demografický vývoj.
* A druhá možnost řešení krize?
Pak už je tu jen jedna varianta, o které centrální bankéř nemá příliš mluvit, a to je vymazání dluhu přes inflaci. A nemyslím si, že by tohle byla lepší volba. Můžete si tak vybrat ze dvou základních schémat, která jsou obě velmi špatná.
* Jak se díváte na odkup dluhopisů ze strany Evropské centrální banky nebo plány na rozdělení eurozóny na silnou a slabou část?
Samozřejmě od politiků existuje snaha jít cestou minimálních změn, dokud to půjde. Čas k tomu může poskytnout ECB. Taková cesta ale vede po hraně monetárního financování.
* To znamená tlak na inflaci?
Ano. Když to bude nákup rizikových dluhopisů ECB v masivním měřítku, tak to povede k tlaku na ceny.
* Dokážete si představit rozdělenou Unii a dvě různě silná eura?
Představit si můžeme všechno, ale nemyslím si, že k tomu dojde. Spíš si dokážu představit odchod slabých, periferních zemí. To ale bude nesmírně problematické a drahé. Ale k rozpadu celé eurozóny nedojde. Mezi periferní země však rozhodně nepatří Itálie. Bez té současná měnová unie nemá smysl.
* Může naopak dojít k odchodu velké a silné země, jíž dojde trpělivost s doplácením na zadlužené periferie?
Historicky obvykle odcházely změnových unií silné země, které na ně doplácely a tratily. O tom, kam se situace bude vyvíjet dál, rozhodne hlavně Německo. Tomá ekonomickou sílu, a jak se situace vyřeší, bude záviset především na něm a na tom, za jakou cenu bude ochotno převzít značnou část zodpovědnosti. Ovšem odchod Německa je nereálná alternativa, to by znamenalo rozpad měnové unie.
* Vidíte řešení ve společném fondu, který by měl shromáždit všechny dluhy nad 60 procent HDP se splatností 25 let?
To je stejný problém v jiném kabátě. Důvěryhodnost fondu bude dána důvěryhodností zemí, které garantují dluh, který ve fondu je.
* Hrozí nyní Evropě „ztracená dekáda“?
Ano, ale přesto je to z těch špatných možností asi ta nejlepší. I když to znamená snížení reálných příjmů přes reálnou ekonomiku. Ovšem následky jiných řešení, jako je rozpad eurozóny nebo inflace, by byly mnohem horší.
* Hodně se spekuluje o tom, že dluhovou krizi by mohla pomoci vyřešit Čína, která koupí evropský dluh. Co si o tom myslíte?
To je velmi úsměvné. Proč by to dělala? Čína má ze svého pohledu rozumnou strategii a finanční rezervy se snaží investovat do reálné ekonomiky. Pokud by se rozhodla investovat v Evropě, tak třeba koupí velké evropské podniky. Nemá ale důvod nakupovat státní dluhy. Jediná motivace k tomuto kroku by mohla být politická dohoda o postoupení vlivu. Ekonomicky by to jinak nedávalo smysl.