Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB (Ekonom 12.8.2010 str. 88 Peníze & burzy)
Oživení partnerských ekonomik - Německa a Slovenska - je trvalé, bude ale jen velice pozvolné.
Letní prognóza centrální banky potvrzuje, že česká ekonomika již překonala recesi a pozvolna poroste. Ekonomický růst ale nebude nijak závratný.
Inflace se bude vracet na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). V závěru roku jeho hladinu dočasně mírně přesáhne, v příštím roce se však bude držet v jeho blízkosti. Spolu s očekáváním nadále nízkých úrokových sazeb v eurozóně a výhledem postupně posilujícího kurzu koruny to znamená, že domácí úrokové sazby zřejmě zůstanou v nejbližším období nízké.
Oživení vývozních trhů
Eurozóna se v prvním čtvrtletí vymanila z recese a po pěti čtvrtletích poklesu začala růst. Daří se zejména německé ekonomice, která stoupla o 1,5 procenta.
Ještě vyššího tempa, 4,5 procenta, dosáhl další významný obchodní partner Česka - Slovensko.
Údaje o vývoji průmyslové produkce v dubnu a květnu naznačují, že oživení ekonomik eurozóny je trvalé a že podobného či ještě rychlejšího růstu bude dosaženo i ve druhém čtvrtletí. U našich hlavních partnerů byly díky tomu příznivým směrem přehodnoceny vyhlídky hospodářské aktivity pro celý rok, takže dopady řecké dluhové krize na nás zatím příliš nedoléhají.
Delší výhled však nenaznačuje, že by růst měl zrychlovat, spíše se očekává jeho stagnace poblíž dvou procent. Zatímco původní odhady počítaly s oživením ve tvaru nesouměrného W, současné výhledy předpokládají jen mírné zvolnění růstu ve druhé půli roku a zároveň méně výrazné zrychlení v roce 2011, kdy mu budou na překážku rozpočtové škrty v řadě zemí eurozóny.
Překvapivě vysoká inflace v eurozóně ve druhém čtvrtletí měla za následek zvýšení očekávané inflace pro zbytek roku i pro příští rok. I tak by se ale měla pohybovat pod dvěma procenty, což je hranice, kterou si za definici cenové stability vytyčila Evropská centrální banka (ECB).
Kolísavé kurzy
Euro až do letošního června vůči dolaru sláblo. Mohla za to prohlubující se fiskální krize v Řecku i pozitivní zprávy z americké ekonomiky. Postupně se tak evropská měna dostala až na 1,2 dolaru za euro.
Situace se obrátila, když obavy z řecké krize polevily a naopak se vynořily pochybnosti o síle a udržitelnosti oživení amerického hospodářství. Euro v červnu a červenci umazalo velkou část ztrát a nyní se obchoduje kolem 1,3 dolaru za euro.
Nízkoinflační prostředí, obavy z vlivu řecké krize na evropský růst a plánované zpřísnění fiskální politiky snížily výhledy úrokových sazeb v eurozóně. Většina analytiků neočekává zvýšení základní sazby ECB dříve než v polovině roku 2011.
Nezměnilo to ani postupné ukončování některých mimořádných opatření banky. To sice vedlo ke snížení objemu přebytečné likvidity a k mírnému zvýšení tržních úrokových sazeb, ty se však i nadále pohybují znatelně pod úrovní základní sazby ECB.
Vývoj v eurozóně měl vliv i na kurz koruny vůči euru. Koruna nejprve spolu s oslabením eura vůči dolaru klesala, v červenci ale začala posilovat. To lze přičítat i zlepšenému tržnímu sentimentu vůči středoevropskému regionu a také plánům konsolidace domácích veřejných rozpočtů. Prognóza ČNB předpovídá, že kurz postupně posílí z průměrných 25,3 korun za euro v tomto čtvrtletí až k 24 korunám koncem roku 2011. Kurz by tak měl v příštím roce působit protiinflačně skrze nižší dovozní ceny.
Obnova zásob
Česká ekonomika již vybředla z recese a v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,1 procenta. Ve druhém pravděpodobně došlo k dalšímu zrychlení růstu, který je nyní podporován jak doplňováním zásob po jejich loňském propadu, tak mírně rostoucí spotřebou vlády. K výraznému oživení došlo u zahraničního obchodu a průmyslové produkce.
Pozvolný růst ekonomiky by měl pokračovat i po zbytek roku, i když k jeho konci tempo přechodně zpomalí. V druhém pololetí jej bude tlumit klesající spotřeba domácností, na které se podepisuje nadále slabý trh práce a dopady v minulosti přijatých úsporných rozpočtových opatření.
Naopak pokračující doplňování zásob, mírně rostoucí spotřeba vlády a čistý vývoz budou růst HDP zvyšovat. Fixní investice zůstanou utlumené v důsledku nadále nízkého využití stávajících výrobních kapacit. To se sice od poloviny roku 2009 pozvolna zvyšuje, stále je však zhruba o deset procentních bodů nižší než před krizí.
Od roku 2011 se pak k faktorům podporujícím růst přidá pozvolné oživení spotřeby domácností. Růst HDP tak příští rok mírně zrychlí z 1,6 na 1,8 procenta. V roce 2012 již dosáhne necelých tří procent.
Výhled ale nezahrnuje dopady připravované konsolidace veřejných rozpočtů, jejíž podoba nebyla v době zpracování prognózy známa. Lze očekávat, že úsporná opatření i přes některé příznivé účinky (menší rozsah vytlačování soukromé spotřeby a investic) sníží růst o několik desetin procenta.
Pomalý růst mezd
Ačkoli ekonomika oživuje, situace na trhu práce se bude více zlepšovat až příští rok. Poptávka totiž reaguje s obvyklým zpožděním, přičemž dopady krize se na trhu práce postupně přesouvají do sektoru služeb, který má na celkové zaměstnanosti větší podíl. Poslední údaje za druhé čtvrtletí nicméně - překvapivě - ukazují na mírný pokles registrované míry nezaměstnanosti.
Podle prognózy bude zaměstnanost letos pokračovat v poklesu, i když mírnějším tempem. K meziročnímu růstu se dostane až ve druhé půli příštího roku. Nezaměstnanost by po očištění o sezonní vlivy měla dosáhnout vrcholu v nejbližších čtvrtletích.
Po zrychlení růstu průměrné nominální mzdy ve druhé půli roku 2009 došlo v prvním čtvrtletí 2010 opět k výraznému poklesu jejího meziročního růstu ke dvěma procentům. Ve zbytku roku se měl držet na podobné hladině. Teprve s oživením na trhu práce v roce 2011 by mělo dojít ke zrychlení zhruba na tři procenta a v roce 2012 na čtyři procenta. Vývoj ve státní sféře přitom bude výrazně zaostávat za soukromým sektorem.
Inflace k cíli
Inflace se ve druhém čtvrtletí zvýšila na červnových 1,2 procenta a vrátila se do spodní poloviny tolerančního pásma kolem dvouprocentního cíle ČNB. Přispěl k tomu růst regulovaných cen, dopady změn nepřímých daní do cen cigaret a odeznění poklesu cen potravin. Celkově je ale vývoj inflace nadále utlumený, což odráží absenci inflačních tlaků z domácí ekonomiky a předchozí protiinflační působení dovozních cen.
Podle prognózy bude inflace dále růst a v závěru roku se dočasně dostane mírně nad dvouprocentní cíl ČNB. Ovlivňují ji přitom provedené daňové změny (zvýšení obou sazeb DPH a zvýšení spotřebních daní u pohonných hmot, alkoholu, piva a cigaret), jejichž příspěvek k cenovému růstu činí více jak jeden procentní bod. Po očištění o tento vliv se inflace, na kterou je zaměřeno rozhodování ČNB, bude nacházet pod cílem, k němuž se přiblíží až ve druhé půli příštího roku.
Celková inflace se bude od jeho počátku pohybovat okolo dvouprocentního cíle. Na jednu stranu odezní cenový dopad úprav daní a zmírní se i růst regulovaných cen, s ekonomickým oživením, zrychlujícím se růstem mezd a zvyšováním nyní stlačených marží podniků ale dojde k růstu jádrové inflace.
Pozvolný růst by měl pokračovat i po zbytek roku. K jeho konci ale tempo přechodně zpomalí.
Ceny potravin porostou, a to nejvýrazněji na přelomu let 2010 a 2011, kdy na ně bude působit růst světových i domácích cen zemědělských výrobců. Ceny pohonných hmot zmírní svůj vzestup a v následujících dvou letech porostou poměrně nízkým tempem.
Stabilita sazeb
S prognózou ČNB je v souladu nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající hodnoty, následovaná jejich pozvolným růstem od druhé poloviny roku 2011. Oproti minulé prognóze je tento výhled sazeb mírně vyšší ve zbytku roku 2010, v příštím roce je znatelně nižší. Tímto směrem tlačí zejména nižší výhled sazeb v eurozóně.
Rizika této prognózy vyhodnotila bankovní rada ČNB jako mírně protiinflační zejména kvůli očekávané konsolidaci veřejných rozpočtů a aktuálnímu vývoji kurzu koruny. Naopak rizikem směrem nahoru je vývoj cen komodit.