Ukázka z knihy Reset ekonomiky – díl 5.

Aleš Michl (E15 15. 7. 2022 strana 15, rubrika Čtení na léto)

Vážení čtenáři, v průběhu letních měsíců vám nabídneme úryvky z několika knih. Každý týden se jeden titul představí pěti ukázkami. Tento týden představujeme knihu Aleše Michla, nového guvernéra ČNB, Reset ekonomiky s podtitulem Po pandemii covidu-19 čekejte nečekané. Knihu vydala Euromedia Group v edici Universum.

Aleš Michl: Reset ekonomiky – díl 5.

Před krizí řešíme své záliby

Všem velkým změnám, které kdy v ekonomice nastaly, předcházely nepředvídatelné události. Nečekaně přišel mor, španělská chřipka, covid-19. Náhodný sled událostí vedl k první světové válce nebo nástupu Hitlera. Náhle přišly i krach na newyorské burze 1929, teroristické útoky 11. září nebo světová finanční krize 2008. Daleko lehčí než předpovědět výskyt další ničivé události je přijít na to, že země, národ, obyvatelé, podnikatelé či firmy, kteří mají v lepších časech úspory, bohatství, polštáře, a nikoliv kupu dluhů, pak mohou lépe zmírňovat dopady katastrof.

Po pandemii covidu-19 čekejte nečekané. Anebo věříte na to, že jde předpovědět třeba výpadek energetické sítě? Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v půlce ledna 2021 Evropě masivní výpadek, blackout. Podařilo se ho odvrátit. Zatím? V roce 2012 bylo náhle dva dny bez dodávek elektřiny více než 600 milionů obyvatel v Indii.

Představte si, že veškeré přístroje na elektřinu nefungují. Náhradním generátorům, které jakžtakž drží v chodu kritickou infrastrukturu, dochází nafta – na benzinkách se vykoupila. Vypadávají telekomunikační sítě. Odchází vám mobil. Solární nabíječky jsou vyprodané. Jídlo a voda na příděly.

A co další nahodilé skutečnosti? Co kdyby elektřina sice fungovala, ale z nějakého důvodu, který si třeba ani neumíme představit, by přestaly fungovat telekomunikační sítě? Výpadek systémů bank a platebního styku? Kybernetický útok? Nebo riziko války? Nebo hybridní válka, ve které místo tanků a balistických raket protivník používá tajné služby k ovlivňování a destabilizaci chodu země?

Nebo ekonomické sankce vůči zemi? Co teroristický útok?

Kolaps ekonomického systému, hyperinflace, zhoubná dlouhá deflace a velká nezaměstnanost, krachy na dluhy, hladomor, kobylky snědí úrodu, povodeň, obrovský požár… A co třeba bioterorismus? Jedno z nejnebezpečnějších onemocnění byly pravé neštovice. Jen během 20. století neštovice zahubily 300 až 500 milionů lidí. Ještě v roce 1967 jimi onemocnělo 15 milionů lidí a dva miliony zemřely. Díky programu očkování WHO v květnu 1980 prohlásila pravé neštovice za zcela vymýcené. Jelikož další generace lidí už ale očkování nemá, není vůči chorobě imunní. Virus pravděpodobně stále existuje v některých laboratořích, proto je riziko, že by mohl být nástrojem bioterorismu.

A co třeba další mutace koronaviru nebo jiná pandemie? Nebo permanentní covid? Pravé neštovice jsou jediná nemoc, kterou se díky očkování podařilo úplně zlikvidovat a je jen v laboratoři. Takže covid s námi bude napořád a my z něj díky antivirotikům a očkování uděláme jen mírnější onemocnění? A co jeho mutace? Nebo permanentní pandemie nějaké další nemoci s velkým rizikem smrti pro nakažené, na niž nenajdeme očkování?

Přiznejme si, že žádný jiný okamžik není tak báječně skvělý jako ten těsně před krizí. Google zveřejňuje nejvyhledávanější slova. Za rok 2019, tedy v období před covidem, byly nejvyhledávanějšími spojeními na světě: Indie vs. Jižní Afrika, Cameron Boyce, Copa América, Bangladéš vs. Indie, iPhone 11, Hra o trůny, Avengers, Joker, Notre-Dame a mistrovství světa v kriketu.

Svět v roce 2019 tedy nejvíc zajímala kriketová série zápasů mezi Indií a Jižní Afrikou. Pak smrt dvacetiletého herce Camerona Boyce. A pak mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale.

Za rok 2020 už se na Googlu nejvíce vyhledávala hesla koronavirus, výsledky voleb v USA, smrt basketbalisty Kobeho Bryanta, program pro videokonference Zoom a indická liga v kriketu IPL.

Čím lepší období je před krizí, tím více nemáme roupama co dělat a řešíme zahálku, záliby. Svádí to k menší pozornosti a opatrnosti. A tím hlubší je pak následný pád.

Ekonomika se kvůli nahodile se vyskytujícím katastrofickým jevům může snadno přetočit vzhůru nohama. Nestačí restart. Je potřeba reset: od dluhů k bohatství, úsporám, kapitálu, polštářům na horší časy.

Redakčně kráceno