Aleš Michl (E15 14. 7. 2022 strana 14, rubrika Čtení na léto)
Vážení čtenáři, v průběhu letních měsíců vám nabídneme úryvky z několika knih. Každý týden se jeden titul představí pěti ukázkami. Tento týden představujeme knihu Aleše Michla, nového guvernéra ČNB, Reset ekonomiky s podtitulem Po pandemii covidu-19 čekejte nečekané. Knihu vydala Euromedia Group v edici Universum.
Aleš Michl: Reset ekonomiky – díl 4.
Kdysi nejmocnější
Devatenácté století patřilo Evropě. Rovněž i začátek dvacátého. Evropa byla nejvyspělejší region světa. Vládl v ní duch kapitalismu. Data z nejlepš í databanky dopočítaných historických hodnot HDP od týmu, který dával dohromady britský historik Angus Maddison: Evropa měla v roce 1900 podíl na světovém HDP 34 procent, USA 16 procent, Čína 11 procent. Díky urbanizaci rostla budoucí megaměsta Londýn, Paříž či oblast Porýní a Porúří. Pak ale postupně, krok za krokem, USA i Čína vzaly Evropě suverénní pozici. V roce 2013 už měla Evropa podíl jen 16 procent. USA měly podíl na světovém HDP 19 procent a Čína 17 procent. Co se stalo s kdysi nejmocnější Evropou?
Dlouhodobě ovlivňuje reálný růst ekonomiky především technologický výzkum, nápady lidí, ochota pracovat, podnikat, a jak dobře fungují vládní instituce. Tohle se nedá dlouhodobě získat tiskem peněz nebo na dluh. Kdyby to šlo, tak Japonsko s veřejným dluhem ve výši 242 procent HDP ke konci roku 2020 a centrální bankou, která je největším akcionářem v zemi, by muselo být mistrem světa v ekonomickém růstu – a není.
Nejprve dobrá zpráva: technologický progres bude pokračovat. Gordon Moore v roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů se každých 10 let zvýší tisícinásobně. Ale sám je překvapený, že jeho „zákon“ exponenciálního růstu výkonu vydržel v platnosti doteď (na začátku roku 2021 mu bylo 92 let). Násobné zlepšování technologií a technologických postupů přináší i levnější zdroje a všemožné další vymoženosti. Před 15 lety jsme si nedovedli představit, co všechno bude dnes umět třeba mobil. Stejně tak jako jsme si před 30 lety nedovedli představit, že nějaký mobil vůbec bude vyroben. Připomínám, že prvním dostupným mobilem v Česku byla Nokia MD59. Stála přes 60 tisíc korun a vypadala spíš jako vojenská polní vysílačka – sluchátko bylo se základnou spojeno kulatou šňůrou. Celé to vážilo přes čtyři kilogramy. Jeho baterie vydržela jen několik minut hovoru, uživatelé tak museli pořád hledat zásuvku. Minuta telefonátu v první české mobilní síti stála asi 20 korun, platilo se i za příchozí volání. A nešli na ní hrát ani hadi.
V ekonomii to nejdříve byly mechanické součástky, které vytvořily kolo. Potom motory a vznikla auta a letadla. Potom elektronika a rádio, televize nebo osobní počítač. A teď jsou ty součástky, se kterými lidé pracují, softwarového charakteru – to teď žene ekonomiky nahoru.
A teď ta špatná zpráva: s ochotou lidí tvrdě pracovat a méně zahálet to ale bude horší, zvlášť v Evropě…
Ke studiu historie Evropy, k hledání důvodů jejího vzestupu a současného ústupu existuje velké množství literatury. Lze najít knihy popisující dějiny komplexně i monografie zaměřující se na jednotlivé úseky v dějinách Evropy. Heather svou knihu zaměřil na pád Říma a postupný vzestup nové Evropy. Historií Evropy na vrcholu v 19. a počátkem 20. století se zabývají Anderson nebo Evans. Oba autoři popisují vzestup Evropy od roku 1815 do roku 1914, tedy od první velké klasické mírové konference, vídeňského kongresu roku 1815, který po napoleonských válkách určoval hranice, způsob vlády a společný postup proti revolucím, až do roku 1914, do začátku první světové války.
Redakčně kráceno