Aleš Michl (E15 13. 7. 2022 strana 14, rubrika Čtení na léto)
Vážení čtenáři, v průběhu letních měsíců vám nabídneme úryvky z několika knih. Každý týden se jeden titul představí pěti ukázkami. Tento týden představujeme knihu Aleše Michla, nového guvernéra ČNB, Reset ekonomiky s podtitulem Po pandemii covidu-19 čekejte nečekané. Knihu vydala Euromedia Group v edici Universum.
Aleš Michl: Reset ekonomiky, po pandemii covidu-19 čekejte nečekané – díl 3.
Problém tří těles v ekonomice
Nebeská mechanika je věda zabývající se pohybem vesmírných těles. Jedním z jejích úkolů je spočítat a předpovědět pohyb tří těles, která se navzájem gravitačně ovlivňují. Například Slunce–Země–Měsíc. Je to dodnes těžko řešitelný matematicko-fyzikální problém. Za určitých předpokladů, například když má jedno těleso proti ostatním zanedbatelnou hmotnost, lze problém spočítat.
V ekonomice máme také tři tělesa: soukromý trh, vládu, centrální banku. Namodelovat vzájemné vztahy mezi nimi a předpovědět budoucí vývoj je ale úkol těžší, než je zmíněný pohyb tří těles. Vyžaduje nejen jedno, ale mnoho zjednodušení a předpokladů. Predikce běžně nevychází. Nejsou zde průkazné zákony gravitace nebo akce a reakce jako ve fyzice. Však ani poznatky ekonomů nejsou stálé v čase jako ve fyzice. Mnohdy se stane, že se jeden ekonomický proud výrazně mýlí.
Třeba Newton byl génius na fyziku. Problém tří těles rozebíral již roku 1687 ve svých Principiích, na akciích ale výrazně prodělal. Počátkem roku 1720 koupil akcie firmy South Sea za 3500 liber. Podnik byl tehdy v Anglii „in“. Měl monopol na obchodování se španělskými koloniemi. Podporovali ho politici. Prostě byla to hvězda. V dubnu Newton prodal akcie za 7000 liber. Pak ho ale „něco“ přimělo se na trh vrátit, znovu akcie koupit, a ve velkém. Jenomže euforie opadla. Začaly se objevovat zprávy o potížích podniku a omezení monopolu. Newton prodělal 20 tisíc liber – v dnešní hodnotě by to zhruba odpovídalo třem milionům liber. „Mohu spočítat pohyby nebeských těles, ale nikoliv šílenství lidí na akciích,“ říkal.
Vztahy mezi třemi ekonomickými tělesy se dají popsat kupou modelů s ještě větší kupou proměnných. Z Deníku restartu (předchozí kapitola knihy – pozn. red.) se v oblasti fiskální a měnové jeví jako nejdůležitější především tři skupiny proměnných:
- Inflace a ceny aktiv
- Dluhy státu, bank, firem a lidí
- Stabilita měn koruny a eura
Konkrétněji:
Ad 1. Přijde velká inflace? Hrozí bubliny na trzích aktiv – na akciích nebo na cenách nemovitostí? Když jsem byl v roce 2012 na jihu Číny v Kchun-mingu, v novém hotelu jsem měl v koupelně přes celou stěnu zrcadlo. Byl v něm zabudovaný displej televize. Shodou okolností, když jsem ji zapnul, v přímém přenosu tehdejší prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, odhodlán dostat eurozónu z krize, oznamoval: „Uděláme cokoliv, aby eurozóna přežila. A věřte mi, bude to stačit.“ A tak začalo období nulových sazeb v ekonomice eurozóny. A později dokonce i záporných sazeb na úložky komerčních bank u ECB (–0,5 procenta v roce 2020). Dále Evropská centrální banka začala nakupovat dluhopisy a na finanční trh za to dávat peníze, cash. Takovéto nákupy se odborněji označují jako kvantitativní uvolňování. Od jejich začátku v březnu 2015 do konce roku 2019 vzrostla bilance ECB z 2,1 bilionu eur na 4,7 bilionu eur, tedy na více než dvojnásobek. Za rok 2020 došlo k dalšímu nárůstu o 50 procent na sedm bilionů eur. Tolik nových peněz v ekonomice? Proto tedy otázka: hrozí velká inflace?
Ad 2. Poprvé v historii zadlužení států Evropské unie vystoupalo o tolik, že bylo v roce 2021 takřka stejné jako jejich roční HDP. Představte si, že země je v krizi, recesi. Může se vláda zadlužit a pomoci ekonomice? Anebo tím riskuje bankrot? A co pak dělat se státním dluhem, když je země zpět v expanzi? A jak vůbec vadí dluhy lidí, firem, bank?
Ad 3. Je pro Česko lepší koruna, nebo euro? V roce 2010 zkrachovaly země jižní Evropy, ve kterých se platí eurem. Bez pomoci ostatních členů eurozóny, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu by nebyly schopny splácet dluhy. Předtím země jižní Evropy sice formálně splnily maastricht ská kritéria a přijaly euro, v krizi se ale ukázalo, že je to svazuje v obnovení růstu ekonomiky. Ztratily konkurenceschopnost. Za první dekádu eura vzrostla produktivita práce v Německu o 13 procent, ve Španělsku o pět procent. Za stejné období platy v Německu stouply o 14 procent, ve Španělsku o 38 procent. Redakčně kráceno
Redakčně kráceno