Aleš Michl (E15 12. 7. 2022 strana 14, rubrika Čtení na léto)
Vážení čtenáři, v průběhu letních měsíců vám nabídneme úryvky z několika knih. Každý týden se jeden titul představí pěti ukázkami. Tento týden představujeme knihu Aleše Michla, nového guvernéra ČNB, Reset ekonomiky s podtitulem Po pandemii covidu-19 čekejte nečekané. Knihu vydala Euromedia Group v edici Universum.
Aleš Michl: Reset ekonomiky – díl 2.
Deník restartu
Z Číny do celého světa. V roce 2020 zasáhla lidstvo nemoc covid-19. Zvýšený počet úmrtí mezi lidmi. A lockdowny – částečné zavření ekonomiky z moci úřední v zájmu zdraví lidí. Aby se brzdilo šíření viru a doktoři stíhali. Roušky, respirátory na našich obličejích. Omezené setkávání se. Zavřené školy, restaurace, divadla…
Ekonomika byla částečně vypnuta a prošla restartem. Jestli nemoc pocházela z těch trhů se zvířaty ve Wu-chanu, nebo z laboratoře, bylo vlastně v tu dobu jedno. Svět čelil neznámému nepříteli. Nebylo antivirotikum. Natož vakcína. Jediné, co se dalo zkraje roku 2020 pozorovat, bylo, že nemoc není takový zabiják jako třeba španělská chřipka z let 1918–1919 nebo současná ebola. Šířila se ale rychleji než běžná chřipka. Ohrožovala životy hlavně starších obyvatel. A plnila nemocnice.
Evropu zasáhla pandemie ve fázi mírné recese v průmyslu. Jak brzdila Čína, slábl Evropě export. V lednu a únoru 2020 jsem napsal pro MF Dnes a Forbes dva články o toužebném myšlení. Myslel jsem tím, že prognózy oživení růstu evropské ekonomiky v roce 2020 nejsou založené na datech, skutečnosti a racionalitě. Že je to sen, touha. Co jsme tehdy věděli, bylo, že ve druhé polovině roku 2019 byl již evropský průmysl v mírné recesi. Ekonomika tedy brzdila již před covidem. Podle odhadů většiny ekonomů měl být rok 2020 v eurozóně, ale i celé Evropě výrazně lepší.
Problém byl, že tehdy nebyl žádný podstatný indikátor evropské ekonomiky, který by se výrazně zlepšoval – od průmyslové výroby až po investiční aktivitu. Poprvé v historii ČNB jsme udělali analýzu založenou na datech ze satelitů, vyhodnocovaných umělou inteligencí. Vzali jsme data od české firmy Space Know, která dokáže podle snímků ze satelitů měřit, jak napěchované jsou sklady v čínských továrnách nebo kolik k nim jezdí kamionů. I tahle analýza ukázala, že růst zahraničního obchodu brzdí. Sázka na to, že se situace začne otáčet a zahraniční ekonomika se v roce 2020 výrazně zlepší, byla pro mě toužebné přání těch, kteří to předpovídali. Od ledna navíc otazníky vzbuzoval covid, šířící se v Číně.
Proto jsem v únoru 2020 hlasoval proti dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB. A to podotýkám, že dlouhodobě mám vyšší sazby raději, protože motivují ke spoření. Většina ostatních členů bankovní rady se tehdy rozhodla peníze zdražit, zpřísnit podmínky v ekonomice. Když jsem na začátku března 2020 byl na rozhovoru v pořadu Rozstřel na iDnes.cz, řekl jsem, že je potřeba úrokové sazby naopak snížit. Ulevit dočasně ekonomice. Zlevnit načas peníze. Nikdo z bankovní rady mě ze začátku nepodpořil. Až později, 16. března 2020, jsme se na bankovní radě dohodli a úrokové sazby konečně začali snižovat.
Ale popořadě. Tady je můj deník restartu ekonomiky. Jsou to sloupky, které jsem každý týden publikoval v MF Dnes. Zápisky. Blogy a další analýzy. Začátek deníku je z konce roku 2019, z amerických měst Washington a New York. Na řadu přijde i švýcarský Davos. Izraelský Jeruzalém. A od března 2020 už je to jen Česko. Od prvního případu covidu19 jsem rok a půl zemi neopustil.
Redakčně kráceno