Aleš Michl (E15 11. 7. 2022 strana 15, rubrika Čtení na léto)
Vážení čtenáři, v průběhu letních měsíců vám nabídneme úryvky z několika knih. Každý týden se jeden titul představí pěti ukázkami. Tento týden představujeme knihu Aleše Michla, nového guvernéra ČNB, Reset ekonomiky s podtitulem Po pandemii covidu-19 čekejte nečekané. Knihu vydala Euromedia Group v edici Universum.
Aleš Michl: Reset ekonomiky – díl 1.
Z exportní velmoci se Čína mění v konzumní ekonomiku
Sedím na polorozpadlém gauči v kavárně ve staré čtvrti Čchung-čchingu. Vnitrozemí, střed Číny.
Květen 2016. Počtvrté v Číně. Poprvé v jejím největším městě. Žije tady 30 milionů lidí, více než v Šanghaji nebo v Pekingu.
Mám za sebou cestu přes tržiště s potravinami. Trh měl část mokrou – podle vody, která byla v kýblech, kastrolech, kádích. Voda přetékala na podlahu a vytvářela kaluže. Prodávaly se tady ryby a vše další, co jsem ani nepoznal. Pak měl trh část s ovocem a zeleninou. A zvláštní to stánky s exotickými zvířaty, tygřím masem a tak.
Kvůli nečistotě se nedalo koupit nic. Nepomáhala ani ta voda, kterou se také oplachovaly pulty a podlahy. Čínské čtvrti v New Yorku nebo Londýně byly proti tomu luxus.
O pár ulic dál byl supermarket s baleným masem a potravinami. Nedaleko celá ulice značkového zboží. Víc lidí bylo ale na trhu než v supermarketu.
Čchung-čching je sedm hodin vlakem od Wu-chanu. V Číně malá vzdálenost.
Ve Wu-chanu se buď ze zvířete na člověka, anebo z laboratoře a pak z člověka na člověka začala koncem roku 2019 šířit nemoc covid-19. Více než rok poté byl původ viru stále nejasný. Odborný článek publikovaný v březnu 2021 v časopise Technology Review americké univerzity MIT1 zveřejnil různé názory vědců, bez jasného závěru. Je zde také zmíněn názor týmu expertů Světové zdravotnické organizace, který byl do Wuchanu vyslán. Podle jejich reportu z března 2021 jsou také všechny možnosti původu viru stále na stole – ale nejpravděpodobnějším původcem jsou nakažená zvířata, která se na trh ve Wu-chanu mohla dostat z farem v provincii Jün-nan. Tato provincie je šest hodin vlakem na jih. Chovají se tam ve velkém exotická zvířata jako cibetky, dikobrazi, luskouni, psíci mývalovití nebo bambusové krysy. Pak putují na trhy, kde se porcují a maso se pak prodává.
Na jihovýchodě Číny je pak město Fo-šan, odkud se koncem roku 2002 začalo šířit onemocnění SARS. A i tady hrálo roli tamní tržiště s exotickými zvířaty. Byli na něm k prodeji třeba i netopýři. Byla tam kupa lidí, co šla nakupovat nebo se jen navzájem potkat. A byl tady na mokré části trhu i prodejce ryb, který po onemocnění nakazil personál místní nemocnice. A ten pak další lidi…
V Čchung-čchingu jsem si na snídani v hotelu nabíral z hrnce vývar z celé slepice. Koukala na mě hlava i pařáty. Když jsem zamíchal sběračkou v hrnci, byl vidět oškubaný kur komplet. Vypadalo to hrozně, ale jíst to šlo. K ohlodávání slepičích pařátů jsem při snídani odvahu nenašel. Prý je to ale pochoutka.
Čchung-čching je historickým centrem provincie S’-čchuan. Nepatří mezi bohaté regiony jako ty kolem Šanghaje a Pekingu. Zato pekelně rychle roste.
Tehdy a vlastně i teď tam probíhají dvě revoluce: ekonomická a urbanistická. Čína se mění z exportní velmoci na konzumní ekonomiku. V megaměstě tehdy hospodářství rostlo nejrychleji z celé Číny. Urbanistická revoluce pak spočívala v tom, že když jsem vyhlédl z oken kavárny, viděl jsem obří jeřáby. A také rozestavěnou dálnici. Pár nosných pilířů pro budoucí velký most zapíchnutých v řece. A spoustu třicetipatrových paneláků těsně před dokončením. Dříve bych v tomhle podhorském městě ve středu Číny pozoroval jen pole, farmáře a řemeslníky.
Když jsem vyšel z kavárny, prošel jsem staré město během 15 minut.
Projít nové město nemáte šanci. Dohromady zabírá aglomerace 82 tisíc kilometrů čtverečních, víc než Česká republika. Bloudí tam i taxikáři, neboť vznikají nové zóny a rezidence, do nichž se lidé teprve stěhují.
Redakčně kráceno