Luděk Niedermayer (Mladá fronta DNES 2.4.2007 strana 3, rubrika: Ekonomika)
Jak to vidím já
Proti
První zprávy o olympiádě v Praze jsem považoval za recesi. Od té doby se situace změnila. Do projektu bylo a zřejmě i bude investováno nemálo peněz i práce. Proto by diskuse o tomto záměru měla stát na srozumitelných a věrohodných argumentech.
Neumím dokázat, že není možné teoreticky uspořádat "chytré' a "levné' hry. Tedy takové, které by generovaly přijatelný ekonomický výsledek. Pochybuji však, že česká státní mašinerie umí realizovat takovéto projekty.
Navíc mám velké pochyby o tom, zda stovky miliard vynaložené během mnoha let i na "chytré' hry představují nyní tu nejlepší investici prostředků daňových poplatníků. A to nejen proto, že hospodaření státu nyní stojí na nemalých deficitech, které budeme jen s obtížemi snižovat.
Obhajovat první argument v tisku, který obden píše o podezření z korupce či neúměrně drahých státních nákupech, není obtížné. Například kauza podivuhodně drahých českých dálnic stále naráží na fakty jen málo podloženou a mlhavou argumentaci úřadů a snad každé vedení armády je podepsáno pod příliš velkorysými investicemi typu stíhaček či transportérů.
Lépe si nevede ani nižší úroveň rozhodování o státních penězích, kde mimo jiné existují podezření o provázanosti vedení mnoha měst s některými firmami.
Dobře nevypadá ani "denní management' správy měst. Třeba v Praze, která se o akci s rozpočtem mnoha stovek miliard uchází, se město léta neúspěšně potýká s banálním problémem taxikářů a ani za desetiletí se vlaky či metro k letišti blíže nedostaly.
Jednoduché se nejeví ani financování našich "malých' her. Peníze zřejmě má dát státní kasa a nepůjde jen o peníze vynaložené přímo na hry.
Jádrem plánu radních je podle mého názoru snaha získat více peněz státu na urychlení investic do pražské infrastruktury.
Obdobně to vidí asi i mnozí další hejtmani, a tak se ke kláním, která může uspořádat jejich region, s elánem hlásí. Nechtějí zřejmě, aby místo jejich silnic byly ve jménu olympijské myšlenky opraveny silnice jinde. Špatně tak dopadnou jen regiony, jež nepřitáhnou ani trénink na soutěž v lukostřelbě.
Nakonec peníze budou chtít prakticky všichni a ušetřit nebude kde. Nemine nás tak pravděpodobně " olympijský' nárůst státního dluhu.
Neříkám, že slova primátora o tom, že "plusů je několikanásobně více než minusů', jsou nepravdivá. Ale myslím si, že to platí jak pro koho.
Určitě to neplatí pro oblasti, které do přípravy her zapojeny nebudou. Osobně nevidím ani jasné plus pro lidi z oblastí hrami ovlivněných.
Jejich hodnocení asi ovlivní láska ke sportu a víra v to, jak moc olympiáda posílí národní prestiž.
Ovšem skupina těch, pro které výrok primátora platí, bezpochyby existuje.
Zahrnuje zajisté pražské finančníky, naplní-li se víra, že se tímto kanálem dostanou rychleji ke stovkám miliard na investice. A ruce si určitě budou mnout i stavební, projekční či konzultantské firmy a s nimi i úředníci o investicích rozhodující. Nedostatek státem placené práce, která mnohdy bývá velmi lukrativní, jim určitě na 10 či 20 let hrozit nebude. A na své si přijdou určitě i realitní spekulanti.
Do žádné z těchto skupin nepatřím a fotbalový stadion mé malé obce nepřitáhne ani trénink mužstva z Libérie. A tudíž díry na naší silnici olympiáda asi povážlivě prohloubí. Nicméně to není ten důvod, proč nepovažuji olympiádu u nás v dohledné době za dobrý nápad.
V každém případě se rychle porozhlédnu v cizině po městě, jehož kandidaturu na olympijské hry v následujících letech budu podporovat.