(ČT 24 7.9.2008, rubrika: 13:05 Otázky Václava Moravce II.)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Spor o platy, spor, který může vyústit v demonstrace a protesty, odboráři s veřejného sektoru chtějí po vládě razantnější zvýšení svých mezd. Čísla mluví jasně - v nepodnikatelské sféře mzdy meziročně reálně klesly o více než tři a půl procenta, vláda počítá s nárůstem prostředků na mzdy o jeden a půl procenta, podle odborářů by ale růst mezd všech zaměstnanců ve veřejné sféře měl příští rok alespoň pokrýt inflaci. Další data. Průměrný plat ve druhém čtvrtletí překonal třiadvacetitisícovou hranici. To je o osm procent víc než loni. Společně s výdělky ale rostou i ceny. V reálu si tak lidé polepšili jen o jedno jediné procento. Je to nejmíň za posledních deset let.
Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank, 27. 8. 2008
--------------------
Mzda jako taková roste nejvíce za posledních deset let. Problém je ale v tom, že máme super velkou inflaci, tudíž po odečtení inflace my dostáváme nejhorší výsledek za posledních deset let. Mně z toho vyplývá jediné. Problémem číslo jedna české ekonomiky je v současnosti nadměrně vysoká inflace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Celkově pomalý růst reálných mezd o jedno procento způsobený letošní vysokou inflací přispěl podle analytiků ke zpomalení spotřeby a tím i celé ekonomiky. Do konce roku bude zřejmě nižší růst mezd přetrvávat a bude dál společně s rostoucí nezaměstnaností přispívat k nižšímu výkonu celé ekonomiky, v tom se shodují ekonomové.
Jan BUREŠ, analytik, POštovní spořitelna, 27. 8. 2008
--------------------
Z hlediska nominálního růstu mezd se domnívám, že to tempo okolo osmi procent můžeme vidět v nejbližších kvartálech, možná bude mírně zvolňovat, protože situace na trhu práce se zhoršuje a ekonomika mírně zpomaluje, takže nebude takový velký prostor pro akceleraci růstu mezd v nejbližších kvartálech.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Odboráři z veřejného sektoru se s tím rozhodně nechtějí smířit.
Alena VONDROVÁ, OS státních orgánů a organizací
--------------------
Tato situace není možná a není možné za této situace, aby vláda předpokládala pro rok 2009 stejný nárůst objemů prostředků jako v letošním roce, protože by to znamenalo opět další významný pokles reálných platů dva roky po sobě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Topolánkova vláda počítá příští rok s nárůstem prostředků na mzdy o jedno a půl procenta, podle odborářů by však růst mezd všech zaměstnanců ve veřejné sféře měl příští rok alespoň pokrýt inflaci.
Alena VONDROVÁ, OS státních orgánů a organizací
--------------------
Za relativně přijatelné řešení bychom považovali, kdyby byl zajištěný minimální růst reálných platů v roce 2009.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V případě nesplnění požadavků, odboráři nevylučují následné protestní akce. Z pohledu odborů se klíčová schůzka uskuteční ve středu. Členy vlády koncem srpna k setkání vyzvali předáci celkem desítky odborových svazů státního sektoru. A dalšími hosty Otázek jsou prezident Hospodářské komory Petr Kužel, vítejte, hezký dobrý den.
Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, vítejte po čase v Otázkách.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Dobrý den, hezký, dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pak také vrchní ředitel České národní banky, člen bankovní rady Pavel Řežábek. I vám přeji hezký, dobrý den.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme u vás, pane místopředsedo Zavadile, počítáte s tím jako vedení odborů, že už ve středu by mohlo být jasno, zda státní zaměstnanci vstoupí do nějakých protestů?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
No, tak já se domnívám, že ve středu jasno nebude, byť tedy samozřejmě tahle schůzka může napovědět, jaká situace bude v rozpočtové sféře. Tady samozřejmě bych chtěl jenom podotknout a vrátit se k tomu, že ta inflační nebo ten inflační problém, který teda nastal v České republice z pohledu výše inflace, to znamená, že se predikuje zhruba a předpovídá se, že koncem roku to bude kolem sedmi procent, takže samozřejmě že tady je potřeba si uvědomit, že velkou část nebo značnou část téhle té inflace má na svědomí reforma, která byla připravena minulou vládu tedy touto vládou v minulém roce a která ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, kde, kde berete tato čísla? Protože podle Českého statistického úřadu to je maximálně procento, či, či dvě procenta, když se podíváte na zvýšení daně z přidané hodnoty, které bylo zbržděno v růstu potravin konkurencí supermarketů a podobně a poplatky snad půl procenta, pokud se nemýlím uvádí ...
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Půl procenta ano, ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... to znamená, kde by se za reformu vzalo sedm procent?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
To není sedm procent, já jsem řekl značnou část ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, značná část je u mě je kolem tři procenta ...
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Značná část je kolem tři čtyři procenta ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, ale, ale statistici tvrdí, že to ne.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
... ale ty si myslíme, že, že to určitě ..., no, tak já nevím, co tvrdí statistici, ale i Česká národní banka, tady mám několik vyjádření z roku teda z pětadvacátého druhý 2008, kde tedy přiznávají, že zvýšení sazby a že zejména u potravin se čeká nízký dopad z důvodu vysoké konkurence. Předpokládalo se, že zvýšení DPH pokryje alespoň částečně obchodníci ze svých marží. A ono to není pravda. Dokonce pan Singer šel tak daleko, že řekl, že pokud se týká českých výrobců potravin, tak tyto promítli ceny do vyššího DPH, které by mělo nastat v lednu a už to nastřelili dopředu, mám na mysli v prosinci, proto u nás zdražili potraviny více než jinde, což je dokládaný statistickými údaji, protože například v prosinci vyrostly mzdy, teda vyrostly potraviny o jedenáct procent, zatímco v zemích okolo nás se to týkalo kolem sedmi, šesti procent. Takže jednoznačně vzestup cen potravin na to měl vliv a samozřejmě tady ještě pak je zajímavá věc, že pro pana Singera je signál, že už tam promítli výši DPH, aby se svezli na vlně a nevypadali jako ti lumpové, co zdražují na nový rok. No, já si myslím, že to bylo lumpárna, protože samozřejmě kdyby toto nebylo, tak podle našeho názoru ta inflace nebyla tak vysoká, to za prvé. Za druhé si myslím, že tito prodejci a výrobci se chovali přesně jako vláda vzhledem ke mzdám, ale k tomu dojdeme, až se bude mluvit o mzdách.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane vrchní řediteli, jste za Českou národní banku ochoten připustit, že jste se mýlili při predikci vývoje inflace. Ostatně vy jste korigovali, korigovali ten inflační cíl a že podstatné náklady v té inflaci jsou právě v souvislosti s reformou veřejných financí, jak to tady tvrdí odbory?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Já si nedovolím hovořit za kolegu Singera, já budu říkat spíše své názory, já nejsem přesvědčen o tom, že jednak ČNB by se významně mýlila, ten rozdíl oproti naší původní predikci je relativně malý. To, co je ale podstatné, je třeba si připomenout, že i v médiích jsme teďka četli nedávno, že jsme předraženým outletem, o tom, že ceny potravin rostly významně a byla to celosvětová záležitost, tak není třeba pochybovat. My jsme spíš ale přesvědčeni, že ten výkyv, který v letošním roce byl, je pouze dočasný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není ta dočasnost delší než jste sami předpokládali, když se podíváme, že jste očekávali, že už ke konci roku by ta inflace mohla klesnout k nějakým třem čtyřem procentům, což se asi pravděpodobně nestane a bude se pohybovat kolem šesti, pěti?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Já bych neříkal tři čtyři procenta, ono to bylo trochu více, ale momentálně asi ten jeden procentní bod není až tak důležitý. My když budeme hodnotit aktuální situaci, tak já jsem vzal jenom pro zajímavost výkupní ceny potravinářské pšenice. Každý se může podívat, že ceny se dostávají na úroveň dubna roku 2007. Obdobný posun nastává v dalších potravinářských komoditách, to samo osobě potvrzuje naší predikci, že ceny potravin významným způsobem poklesnou a ceny již začaly klesat, je to záležitost teď statistického úřadu. Když se podíváme na jednotlivé změny části inflace, takže asi ta nejzajímavější křivka, čili potravin, o kterých se momentálně bavíme, tak ta již nám začala významně klesat. To, co je problémem v inflacim tak jsou položky úplně jiné, jsou to takzvané regulované položky a tyto regulované položky se z podstatné části skládají z elektrické energie, plynum nájemného a z těchto položek. Dále do toho vstoupila ceny ropy, ale i ta cena ropy koriguje z těch nejvyšších čísel přes sto čtyřicet dolarů zpátky ke sto dolarům a musíme si uvědomit, že toto bude mít významný dopad.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale, ale je tady, je tady, jsou tady proinflační tlaky, které jste zmínil. Regulované nájemné, které má být uvolňováno, odhad v Praze až padesát procent, možnost padesátiprocentního zvýšení regulovaného nájemného. Zdražování elektřiny, zdražování energií jako takových, což přidělává starosti i podnikatelům a do toho odbory chtějí vyšší, vyšší platy. To znamená, vidíte tady významná proinflační rizika, ze kterých máte jako centrální banka obavu v této chvíli?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Obecně každá centrální banka má největší obavu z poptávkových tlaků, nikoli z nabídkových tlaků. Poptávkové tlaky to je záležitost především mezd a zdrojů, které mohou naši občané nebo jiní obyvatelé v daném regionu uplatnit. Bavíme-li se o těchto nákladových cenách, tak nedávno dokonce již proběhla i korekce toho, na kolik porostou ceny elektrické energie a i tam, řekněme, i částečně díky kurzu, protože naše energie musí být konkurenceschopná, tak i v této položce se dá očekávat, že ten nárůst zdaleka nebude tak vysoký, jaký byl. Co se týče ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste tedy vy, vy jako jeden z členů bankovní rady měl odpovědět v souvislosti s inflací, čeho vy osobně jako Pavel Řežábek se teď bojíte, co by to bylo?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Asi to řeknu trochu kontroverzně, bojím se velkých nyní vyjednávání, která budou o mzdách nikoli toho, že by, že by nákladové ceny příliš rostly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená proinflačních tlaků v souvislosti s mzdovými vyjednáváními. Když se podíváme, jak rostly mzdy v Česku v uplynulých letech, podívejme se teď na to, jak bylo řečeno, za druhé čtvrtletí meziročně vzrostla průměrná nominální mzda o osm procent na zhruba dvacet tři tisíc korun a šest set, za stejných podmínek dosáhla inflace šesti celých osmi desetin procenta, reálně tedy platy vzrostly jen o jedno procento, tradičně lépe se dařilo podnikatelské sféře, ve které reálná mzda rostla zhruba dvě a půl procenta, zatímco v nepodnikatelské sféře tedy v tom veřejném sektoru, jak jsme se o tom bavili s místopředsedou Českomoravské konfederace oborových svazů Jaroslavem Zavadilem, tak došlo k poklesu tři celé šest desetin procenta. Při pohledu do jednotlivých krajů, který vám právě teď nabízíme, tak je zřejmé, že nejvyšší platy si dál drží Pražané, ve druhém čtvrtletí letošního roku vydělali v průměru osmadvacet tisíc šest set korun měsíčně, nad celorepublikovým průměrem se drží ještě Středočeši s dvaceti třemi tisíci a pěti sty padesáti korunami. Naopak nejhůře jsou na tom v Karlovarském a Olomouckém kraji, kde platy rostly dokonce pomaleji než inflace. Možná je trochu překvapivé, že Praha nebyla místem, kde platy rostly nejrychleji, protože pražských osm celých a čtyři desetiny procenta překonali v Plzeňském, Královéhradeckém, Zlínském, Libereckém, Pardubickém kraji a dokonce i na Vysočině. Tam rostly platy zhruba o devět procent v těchto krajích. Jak velké jsou obavy vás jako podnikatelské sféry, že když se ve středu podaří odborům dojednat vyšší navýšení mezd v příštím roce o než to slibované jedno a půl procenta, že budete v podnikatelském sektoru tlačeni k vyššímu růstu mezd?
Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
--------------------
Tak samozřejmě ta naše obava je právě i z toho, že ze Spojených států přichází krize, která i podle statistiky národní banky může vyvolat problém ve dvou procentech a výše, pak, jak jsme tady už hovořili o nárůstu všech zdrojů, to znamená pro podnikatelskou sféru, energie, plyn, mimo jiné i pro domácnosti, protože naši podnikatelé a naši zaměstnanci jsou zároveň občany, čili to všechno vyvolává u nás problém a samozřejmě pokud by odbory nebyly rozumné a tlačily by to někam do nějakých astronomických výšek, tak my budeme samozřejmě s nima velmi tvrdě vyjednávat, protože si myslíme, že ta krize začíná a každý podnikatel musí být zodpovědný jak ke své firmě, tak svému zaměstnanci a my musíme pomalinku začít velmi, velmi vážit, kam investovat a jestli ty peníze také trošku neušetřit na další období.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď ale zda šetřit na zaměstnancích, když se podíváme v tom druhém čtvrtletí růst v podnikatelské sféře dvě celé tři desetiny procenta. Co byste řekli tomuto číslu v roce příštím, nebo je reálné, že by v roce příštím ten reálný růst mezd a platů mohl být vyšší než dvě procenta z pohledu podnikatelské sféry?
Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
--------------------
Podle našich prognóz, tak si myslíme, že to bude někde na hranici dvou procent, protože je důležité samozřejmě udržet tu variabilitu někde na hranici inflace. Samozřejmě ta inflace bude vyšší, čili to bude někde na té půlce a my se budeme snažit ale, abychom opravdu našli to smírné řešení a nedostali se do zapeklitého kola, protože samozřejmě my si velmi vážíme našich zaměstnanců a potřebujeme mít ke svému výkonu té práce a bez jejich pomoci samozřejmě se dál nedostaneme a budeme, já doufám, že odbory dnešní už nejsou ty, co bývaly a budou s námi vyjednávat. Já bych jenom k tomu podotkl, že si myslím, že to rozhodnutí Ústavního soudu rozstřelit odbory na různé malé tisícinové částečky, si myslím, že nebylo správným krokem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O tom, o tom ještě bude řeč. Pane místopředsedo Zavadile, zhruba dvě procenta růstu reálných mezd v podnikatelském sektoru, považujete z pohledu místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů za realistické a dostatečné?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Pane redaktore, já bych to rád rozdělil na dvě části.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já bych nejdřív chtěl tu podnikatelskou a pak se dostaneme ještě k veřejnému sektoru.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Podnikatelské, dobře. Takže co se týče podnikatelské sféry, tak my se domníváme, že pokud se týká trendu HDP v příštím roce, tak to vypadá tak nějak zhruba kolem čtyři procent čtyři a půl, čili je tady avizovaný určitý pokles HDP, což jsme teda samozřejmě také nepředpokládali. Chci podotknout, že jsme nikdy v žádném podnikovém případě nezpůsobily krach podniku na rozdíl od jiných zaměstnavatelů, který vytunelovali a můžu je jmenovat Baroušek, Stehlík a další, který utekli do zahraničí, takže odbory v téhle republice nikdy nevytunelovaly žádný podnik. Nikdy svými požadavkami nepřenesly se přes nějakou hranici míry únosnosti, vždycky jsme ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenom nechce stranou teď devadesátá léta, pane místopředsedo.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Tak a pokud se týká dvě procenta, tak podle mého názoru je to málo. A je to málo z toho důvodu, že víceméně to co přinesla všechno ta reforma, a tady je potřeba se bavit o jiných lidech, o jiných příjmových skupinách, je třeba se bavit o příjmových skupinách prostředních, mediálních, to znamená ty co mají ..., mzda prostřední zaměstnance, kde se to týká kolem šestnácti tisíc korun a tady teda podle našeho názoru bude muset to vyjednávání jít na vyšší hranici než jaká ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká hranice je podle vás tím minimálním stropem?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Podle mého, podle mého názoru je to minimálně osm procent a my o tom budeme ještě samozřejmě diskutovat ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V podnikatelském sektoru o osm procent.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
... v podnikatelském sektoru o osm nominálně ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nominálně.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
... nominálně, abychom si rozuměli, nominálně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne reálně teď ty dvě procenta, pokud se nemýlím, tak jsme se bavili o reálné, to znamená ...
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
...čili, čili pokud, pokud by byla teda inflace kolem, a teď se přiznám, že zatím ještě to číslo nemáme potvrzené, ale můj odhad je kolem čtyř, čtyř procent, nevím, jestli odhad České národní banky, protože my s nima budeme jednat, předpokládám v listopadu, kde si budeme slaďovat čísla, takže pak by to bylo reálně čtyři procenta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čtyři, čtyři procenta tedy, tedy reálně, to je minimální hranice pro odbory?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
To si myslíme, že to je, to je i dluh, který tady je, který tady vzniknul, protože těch zhruba dvě celý procenta a nějaké drobné v té podnikatelské sféře zase nepokryly všechny ty náklady, které byly spojené s těmi dopadami, které tedy vznikly reformou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Obavy se potvrzují, čtyři procenta pohled odborů v podnikatelské sféře reálného růstu mezd pro rok příští, Hospodářská komora dvě procenta, pane vrchní řediteli.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Já bych nerad vstupoval mezi, mezi tato mzdová vyjednávání ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, ne, to nechci, já jenom vaše obavy jako.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
... Česká národní banka ani to nemá, ani to nemá v popisu své práce a především je to pole, do kterého by neměla vstupovat. Já si dovolím jenom upozornit na korekci jistých čísel. Tady se neustále hovoří, že reforma zvedla inflaci, ale již se nehovoří o tom, že reforma zároveň byla i v daňové oblasti a i tato daňová oblast přinesla jisté úlevy každému občanovi. Když řeknu nejjednodušší příměr i dvě stě korun na desetitisícovém platě máme korekci dvou procent, jestliže my nyní porovnáváme mzdy, porovnáváme pouze hrubé a nikdy se nebavíme o tom, že další minimálně dvě procenta, podle mého odhadu je to více, byla korekce v čistém příjmu. Takže toto bychom měli korigovat, měli bychom korigovat celkovou inflaci, anebo bychom měli korigovat reálný příjem, a to směrem nahoru příjem a směrem dolů inflaci. Když se budeme bavit o konkrétních číslech, jestliže v roce 2007 reálná mzda vzrostla v České republice o čtyři celé tři procenta, na letošek se očekává přibližně dva, dva celá dvě procenta. Kdybychom k tomu korigovali více než ty dvě procenta, jsme pomalu na stejných číslech v čistých příjmech, nikoli hrubých. A jenom bych si dovolil upozornit, že Evropská unie je na tom podstatně hůře. Budeme-li se bavit o EU patnáctce, tak reálná mzda v loňském roce vzrostla pouze o nula celá šest procenta, a na letošek se odhaduje nula celá pět procenta. Já si dovoluji pouze tuto korekci, já nebudu vstupovat do těch vyjednávání /souzvuk hlasů/ ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mně jde jenom jestli čtyři, jestli čtyři procenta ...
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
... čísla na obou dvou stranách nejenom na ty /souzvuk hlasů/.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
...ano, ale jestli čtyři procenta požadavky odborů pro růst v podnikatelské sféře jsou požadavky, které považujete za hodně proinflační, když jste teda řekl zcela jasně, že tlak na růst mezd a platů je pro vás jako pro člena bankovní rady inflačním rizikem v České republice.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Já si dovolím nyní zdrženlivost, my jsme od toho, abychom spíše reagovali na situaci, která v České republice nastane, než to, abychom nějakou situaci vyvolávali. Pouze si dovolím říci, že náš odhad inflace je nižší než-li zde bylo uváděno čtyři, čtyři a půl procenta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik odhad inflace na rok příští?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
Ale čekáme, čekáme na, na ještě poslední čísla a přesnější čísla budeme znát právě v listopadu a počítáme že, že je pak zveřejníme a ty výsledky budou celkem jednoznačné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale mohla by se inflace v příštím roce v průměru dostat podle vás pod čtyři procenta?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, Česká národní banka
--------------------
My předpokládáme, že by to určitě se mělo stát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď, teď veřejná, ano, ale veřejná.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Já jenom reakce, ještě dvě reakce. Česká národní banka také předpokládala teda pro rok 2008 inflaci čtyři devět a byla jinak, to je potřeba říct pro, pro serióznost, na druhé straně k té daňové záležitosti. Ano, máte pravdu, že u těch daních, u těch desetisíce příjmových lidí to dělalo dvě stě korun plus a u těch vysoce příjmových to dělalo statisíce ročně. To je potřeba také říct pro objektivitu. To nesouvisí s tím, co jste řekl. Ale já chci k tomu jenom dodat, že tohle to všechno je sice na jednu stranu krásná věc, na druhou stranu je pravda, že ty lidi, který teda měli plus dvě stě v daních, tak to odnesli v celé parádě v těch věcech, které na ně dopadli z druhé strany, a to je potřeba taky říct, a proto ty tlaky naše na mzdy, aby se to dorovnalo, protože to, jestli dostane někdo na daních přidáno dvě stě korun za měsíc a v těch ostatních věcech v nájmu, v ekologických daních a v dalších komoditách dostane vlastně za uši s odpouštím, že použiju toho výrazu, tak pak je to, pak je to pro něj složitější ustát ten svůj příjem v té úrovni, které, které dneska řada těch lidí má.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď, teď, ano, já jenom, já jsem, já jsem chtěl, aby si taky Petr Kužel ještě dostal je slovu. Já jsem chtěl ve veřejné správě, jestliže ve veřejném sektoru tedy vláda pro příští rok jedna celá a půl procenta, jedno a půl procenta návrh vlády, kolik je tedy minimum růstu, dejme nominální mzdy a pak se přeneseme k reálu.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Tady se dostanu k tomu, co jsem avizoval na začátku. Jestliže tedy jsme přesvědčeni, že v daňové nebo v té finanční reformě, která proběhla, si řada lidí velmi pomohla, a to je mám na mysli tu úzkou skupinu, tak řada těchle těch zaměstnanců v rozpočtové sféře samozřejmě dostala poměrně přidáno to, co tady bylo avizováno, to znamená jeden a půl procenta. Já se domnívám, že to je nefér, naprosto nefér, protože ta reforma tak, jak proběhla, protože měla za úkol stabilizovat veřejné rozpočty, takto to bylo avizované. Když se má něco stabilizovat, tak předpokládám, že by na to měli doplatit svým způsobem všichni, že by měli všichni přidat určitý díl a určitou část toho na oltář vlasti. Tady se to bohužel nestalo a odnesla to ta obrovská skupina zaměstnanců v roposféře samozřejmě, u té podnikatelské sféry tam si to dokázali vyeliminovat v kolektivním vyjednávání tak, jak tady bylo řečeno, byť teto tady nebyl žádný výsledek, ale to jenom dokumentuje to, že ty lidi jsou rozumní a že nechtějí tlačit na pilu tak aby, aby dostali ty podniky do problémů, protože oni jsou na nich bytostně závislí, ale v té roposféře si myslím, že jeden a půl procenta navrhnout je teda něco, co je naprosto nevídané za situace, která je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale teď mi řekněte vy minimum, já potřebuji to číslo, tak.
Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
--------------------
Ale já bych se vrátil ještě k tomu, protože vlastně se musíme vrátit zpětně dva tři roky možná čtyři roky zpět a bavme se o tom, že státní správa měla vyšší platy, velmi vyšší platy než podnikatelská sféra, a to je to, co se za poslední tři roky, dva roky podařilo ukorigovat, že vlastně ten balanc je zaplať pánbů na stejné úrovni a já si myslím, že i to, že vy jste teďko správně zmínil, že my jsme vlastně utvořili jakýsi kompaktní celek a dovedli jsme si velmi spořádaným způsobem ty naše platy vzájemně ukorigovat, ale znova říkám, myslím si, že to co tady zaznělo u úst národní banky, a to je, že vlastně ten meziroční nárůst bude z mého pohledu na úrovni dvou procent, protože i tady jsme říkali, jsme slyšeli že i národní banka říká - no, pravděpodobně to bude pod hranicí, já říkám tři a půl procenta a ta inflace, čili ten, ten dvouprocentní nárůst, si myslím, že z našeho pohledu je velmi kvalifikovaný odhad.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď, teď mi, pane místopředsedo, vy dlužíte mi odpověď na otázku růst nominálních a reálných mezd.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Já odpovím, pane redaktore, já odpovím, ale musím reagovat na jednu nepravost, která tady padla asi z nevědomosti. Já bych chtěl jenom podotknout, že rozdíl nebo respektive podíl mezi nepodnikatelskou sférou a podnikatelskou byl ještě před pěti lety zhruba asi devadesát osm procent vůči stu, to znamená ta nepodnikatelská rozpočtová byla níže. V současné době je to tak, jak tady bylo uvedeno ještě níže, to znamená, že se pohybuje na hranici devadesáti jedna procent vůči sto procent podnikatelské, to snad jenom ...
Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
--------------------
To právě přichází z vaší nevědomosti statistického úřadu od vás nebo ze statistik, které máte, protože my ty statistiky máme úplně jiné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak ...
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Dobře, tak to si budeme muset vyměnit čísla, ale to si vyměníme čísla.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak to si, to si vy pak vyměňte, že uděláte bilaterální schůzku Hospodářská komora a Českomoravská konfederace. To číslo, pane místopředsedo.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Já se, já se domnívám, že by to číslo mělo by být na hranici předpokládaného inflačního stavu, který bude v roce 2009, to znamená kolem čtyř procent.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o reálných ...
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
A to tam ještě pořád bude dluh. Teď mluvím o nominálních.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O nominálních.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
O nominálních.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že by byl růst reálných mezd, pokud bude zhruba čtyřprocentní inflace, tak by byl nulový.
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
Tak by byl nulový, nulový, ale pořád tam je ještě dluh z letošního roku a je otázka teda, jakým způsobem si to naši kolegové a samozřejmě vláda vyrovná, protože ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dvě a půl procenta nad to, co vláda navrhuje, je minimum podle vás z pohledu Českomoravské konfederace odborových svazů?
Jaroslav ZAVADIL, místopředseda ČMKOS
--------------------
To je minimum podle mě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podívejme se ještě, ještě na, na inflaci, protože už zítra zveřejní Český statistický úřad srpnová čísla meziroční inflace. Podle odhadů analytiků srpnová inflace klesla díky levnějším pohonným hmotám a některým potravinám zhruba na šest celých šest desetin procenta z těch červencových šest celých a devíti desetin procenta. Tady máte graf, jak se vyvíjela inflace v roce 2007, a to je ta žlutá křivka. Vidíte nárůst koncem roku a letošní inflace. Když se podíváte na ten požadavek zhruba čtyřprocentního růstu v rozpočtové sféře budou, pane prezidente, bude to znamenat i větší tlak na tu podnikatelskou sféru, když by se to odborům podařilo toto dojednat?
Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
--------------------
No, samozřejmě bude to znamenat velký tlak na podnikatelskou sféru ne větší. Ale já jsem přesvědčen o tom, že tady ta diskuse probíhá tak, jak je normální, standardní a není to nic, co by nás ohromoval. My si myslíme, že současná podnikatelská sféra ví, co potřebuje a i statistická čísla, které předkládá buďto statistický úřad nebo ministerstvo práce a sociálních věcí a v neposlední řadě i ministerstvo průmyslu, tak jasně hovoří o tom, že ta pravda je na naší straně, že vždy za poslední zejména čtyři až pětileté období podnikatelská sféra nastavila ten korigující a ten kohoutek nastavila tak, aby ty mzdy byly velmi reálné a aby, když se podíváme na spotřebu, která rostla meziročně o čtyři až sedm procent podle toho, jak to kdo spočítá, tak si myslíme, že to je správné. Ale právě proto na začátku jsem upozornil ale pozor, mohlo by se v příštím roce něco stát a buďme opatrní, aby se nám to právě v dalších letech nevymklo a nesplakali jsme nad výdělkem.