(MF dnes 12.10.2001 strana 2. rubrika Ekonomika)
Dopad na výkon ekonomiky bude záviset na tom, kdy svět přemůže zpomalení
Jsme obklopeni obrovskou nejistotou, říká guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Jak nás
ovlivní světové zpomalení, je proto těžké odhadnout.
V srpnu jste zvýšili poprvé po třech letech úrokové sazby, v září již bylo hlasování
nerozhodné a před dvěma týdny zcela jednomyslné pro zachování sazeb. Znamená to, že hrozba
zpomalení ekonomiky kvůli vývoji v zahraničí už zcela převládla nad domácími proinflačními faktory?
Je pravda, že vyhodnocení rizika zrychlující se domácí poptávky a dopadu zpomalující světové
ekonomiky na Česko je v posledních měsících klíčové. Před třemi měsíci jsme byli jinde, viděli jsme
poměrně robustní růst domácí poptávky - a to jak spotřeby domácností, tak investic - a to nás vedlo
k poměrně pozitivním předpokladům růstu ekonomiky.
Teď ale nabylo na významu světové ochlazení?
Ano, v tom došlo k posunu. Zpomalení ekonomického růstu ve světě bude zřejmě silnější, než se
čekalo. Velká nejistota zůstává v tom, kdy dojde k obratu, což je jedním z rozhodujících faktorů
pro to, jak rychle se přes toto období dokážeme přenést. Dolů inflaci tlačí i poměrně silná koruna.
Tyto dvě věci nás při posledním rozhodování přiměly k ponechání sazeb beze změny.
Co bude hrát hlavní roli v dalších měsících?
Nejbližších dvanáct měsíců je zahaleno obrovskou nejistotou. Před americkou tragédií alespoň
existovaly předpovědi, jak dlouhé bude zpomalení, kdy se vývoj otočí, teď je vše složitější. Vidím
dvě možné varianty: buď se zpomalení zastaví a během prvního pololetí se světová ekonomika začne
zvedat, nebo bude trvalejší a pak i útlum ekonomického růstu u nás může být větší, než
předpokládáme. Navíc bude zajímavé sledovat, jak se s hrozícím zpomalením evropské ekonomiky
vyrovná jednotná měna euro. Teď se bude lámat chleba, jestli je eurozóna schopná odolat poměrně
velkému šoku.
Česká ekonomika zpomalí
Projevuje už se u nás zpomalení světové ekonomiky?
Částečně ano, například v nižším tempu růstu vývozu. Ale neřekl bych, že by ty dopady byly
zatím nějak silné. Ale během dvanácti měsíců světové ochlazení růst trošku ztlumí.
Vaše červencová prognóza, předpokládající letos růst ekonomiky o 3,8 a v příštím roce o 4,5
procenta, tak už asi neplatí?
Nadále věříme tomu, že čísla o stavu domácí ekonomiky nesvědčí o jejím výrazném zpomalení. I
Evropská banka pro obnovu a rozvoj říká, že nejen Česká republika, ale i celý tento region bude
zasažen málo, protože je v jiné fázi hospodářského cyklu. Což neznamená, že růst se nezbrzdí, ale
tyto země by se přes to měly snáze přenést. Nejčastější odhad je, že zbrzdění bude o 0,5 až 0,8
procenta. Naši prognózu zveřejníme až v příští situační zprávě koncem října. Je však pravděpodobné,
že vliv vnějšího ochlazení bude vyšší, než se předpokládalo. Pokud tak situaci vyhodnotíme na
měnové bankovní radě, naši prognózu růstu snížíme.
Inflační cíl asi splníme
Myslíte, že již dnes táhnou inflaci větší útraty domácností?
To je obtížná otázka. Nezbývá než opakovat, že vývoj poptávky je poměrně silný a za
normálních okolností bychom se ve střednědobém horizontu obávali, že to může vést k vyšší inflaci.
Ale proti tomu stojí příznivý vývoj dovozních cen a posílení koruny, které měnové podmínky
zpřísňují.
Máte ještě v příštích měsících nějaký prostor pro zvýšení sazeb? Za jakých podmínek?
Za předpokladu, že by růst domácí poptávky a investic byl natolik robustní, že by to
vzbuzovalo obavy z tlaků na cenovou hladinu. Ale to je čistě z učebnice: když budou tlaky na
inflaci, musíme reagovat.
A jak je to teď?
Nejsem schopen říci, jestli jsme na neutrální pozici, to znamená, že by tlaky na vyšší
inflaci kompenzovala hrozba zpomalení. Rozhodně si nemyslím, že by převládala rizika nižší inflace.
Osobně vidím v tuto chvíli rizika na obě strany dost vyrovnaně. Poté, co došlo po ustřelení inflace
směrem nahoru ke korekci, jsme nyní zhruba na středu našeho cíle, jímž je čistá inflace mezi dvěma
až čtyřmi procenty.
Ta poslední čísla inflace byla dost překvapující. Po vzestupu k šesti procentům se v září
vrátila pod pět procent, zejména kvůli prudkému zlevnění zájezdů.
Přiznám se, že čísla z Českého statistického úřadu, týkající se vývoje cen zájezdů, jsou pro
mne trošku otazníkem. Mám pochybnost o jejich věrohodnosti. Očekávání trhu i naše bylo úplně jiné.
Předpokládali jsme, že šoky, jimiž prudký nárůst cen zájezdů byl, odezní postupně a inflace se
vrátí zpět do původně vytyčeného pásma až příští rok.
Letos tedy čekáte, že inflační cíl splníte?
Vývoj inflace zatím svědčí o tom, že bychom jej splnit měli.
Vyšší mzdy jsou rizikem
Z domácích faktorů inflaci nejvíce ohrožují nepřiměřeně vysoké mzdy. Odboráři tvrdí, že v
příštím roce by mohlo dojít i k desetiprocentnímu nárůstu. Jak se na to díváte?
Zatím jsme s odbory nejednali. Ale my to vidíme jinak. Není to jen otázka mezd. Musíme se
dívat i na jednotkové mzdové náklady, a tam to nevypadá příliš dobře: dochází k určitému
zhoršování. A to nedává velký prostor pro růst mezd - deset procent se mi zdá hodně. Naši představu
teď ale nemohu říci.
Privatizační účet funguje
Zmínil jste problém kurzu koruny. Očekává se, že příliv investic a privatizačních příjmů bude
korunu tlačit k dalšímu posílení. Vidíte to jako nevyhnutelné? Co s tím ČNB může dělat?
Můžeme použít intervence.
Intervenovat má však smysl proti výkyvům, ne proti trendu.
To je pravda.
Takže to nemá smysl?
Musíme odlišit dvě věci. Jsou velké akce, kdy má cenu zamýšlet se nad tím, co udělat. Teď to
třeba byla Komerční banka (příjem 1,18 miliardy eur z jejího prodeje) a budou další privatizace.
Tady bychom měli být velmi aktivní a snažit se to ve spolupráci s vládou řešit. Musí to ovšem být
společná odpovědnost vlády a centrální banky, protože ČNB není schopna vstřebat vše do vlastní
bilance. Proto jsme udělali privatizační účet.
Je ale funkční?
Přes pochybnosti, které na trhu byly, zatím fungoval. Vždy, když to bylo aktuální, podařilo
se dohodnout na nějakém způsobu směny deviz do korun. I u Komerční banky.
Vždy to ovšem nějaký dopad na kurz má. Nedávno koruna posílila na rekordní úrovně až k 33,46
Kč za euro.
Mírný dopad existuje, ale myslím, že posílení odráží fakt, že peníze sem přišly. Je to
postupné zhodnocení - to už může být trend, ale ne náraz, jako kdyby na trh vtrhlo 40 miliard.
Kdyby se na trhu objevila miliarda eur, zacvičilo by to s ním více než těch pár haléřů, o něž
koruna posílila.
Příští rok by měly přijít ještě větší privatizace - energetiky, plynárenství - v řádu stovek
miliard korun. Dá se omezit jejich dopad na kurz koruny?
Nedovedu odhadnout, co se stane, když vláda zprivatizuje třeba ČEZ. Ale to budeme řešit, až
to nastane. Nebyl bych tak pesimistický jako pan Kulhánek, protože zatím podle mě visí otazník nad
tím, jestli se vládě podaří dotáhnout všechno naráz do konce. Je ale pravda, že kdyby se vše
nakumulovalo v jednom roce, náraz na devizový trh by byl velký a není možné, aby ho centrální banka
absorbovala. Na druhou stranu, kdyby došlo k tak masivnímu přílivu, umím si představit, že by vláda
hned nepoužila všechny získané prostředky a tedy je nesměňovala do korun.
Můžete být konkrétnější? Na čem jste se s vládou dohodli kolem peněz z Komerční banky?
Zatím je shoda, že část půjde na úhradu závazků státu a dalších státních institucí v
devizách, takže nebude třeba směny. Další věci se ještě dojednávají, zatím o nich nemůžu mluvit.
Přijetí eura? S rozvahou
Nedávno jste publikovali, na co by se měla ČNB zaměřit v příštích letech zejména v
souvislosti se vstupem do Evropské unie. Oč jde prakticky?
Například je třeba formulovat, kdy a zda by česká ekonomika měla přistoupit k euru.
Co bude vstup do EU znamenat pro měnovou politiku ČNB?
Dlouhodobá měnová strategie počítá s tím, že v roce 2005 bude dokončeno přiblížení inflace a
úrokových sazeb úrovním v unii. Pokud bychom se výrazně odlišovali, vytvářelo by to prostor pro
spekulativní pohyb kapitálu. Když se podaří vymazat větší rozdíly, bude to ideální východisko pro
připojení k euru.
Kdy by k tomu mohlo dojít?
Odmítáme hurá akci při přijetí eura ve stylu: chceme být první a mít euro co nejdříve. Je
třeba ekonomických analýz, kromě toho jde o politické rozhodnutí. Na konkrétních scénářích
pracujeme. Zejména nesmějí existovat velké rozdíly v sazbách a inflaci a dál by se mělo prohlubovat
obchodní propojení s Evropou. Poté už bude stejně prostor pro nezávislou měnovou politiku malý a
většinou bychom kopírovali rozhodnutí ECB.
Dodržovat úroveň inflace, sazeb a kolísání kurzu je nutné po dva roky před přijetím eura v
rámci tzv. kurzového mechanizmu ERM II. Vstoupíme do něj hned po začlenění do EU?
Jsou dvě možnosti. Umím si představit, že budeme natolik sebevědomí, že řekneme, že jsme
připraveni, a vstoupíme hned. Držet kurz v určeném pásmu by neměl být problém. Ale je i druhá
volba. Nikdo přesně neví, co vstup do unie s ekonomikou provede. Proto si umím představit, že
bychom s připojením k ERM II počkali, abychom viděli, co to udělá.
***
Zdeněk Tůma
* Guvernérem ČNB se stal loni v prosinci.
* Členem Bankovní rady ČNB je od února 1999. Předtím byl dva roky výkonným ředitelem Evropské
banky pro obnovu a rozvoj.
* Narodil se v roce 1960. Vystudoval VŠE, poté nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV. V
letech 1990 až 1998 přednášel na UK, dva roky (1993 až 1995) byl poradcem ministra průmyslu.
CÍL SPLNÍME. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma soudí, že letošní inflační cíl bude
splněn.