(ČTK - 9.11.2000 15:48)
PRAHA 9. listopadu (ČTK) - Současné úrokové sazby, které zůstávají již téměř celý rok na stejné úrovni, nastavila Česká národní banka tak, aby se česká ekonomika dostala z recese. "Umím si představit, že jestli ekonomika poroste v rámci očekávání, pak se může ukázat jako evidentní, že současné nastavení úrokových sazeb neodpovídá současné fázi ekonomického cyklu," uvedl v rozhovoru pro ČTK viceguvernér ČNB Zdeněk Tůma s tím, že rozhodnutí zvýšit sazby však bude hodně záviset i na vývoji kursu koruny. ČNB naposledy pohnula úrokovými sazbami loni v listopadu.Repo sazba zůstává od té doby na úrovni 5,25 procenta. "Růst HDP je letos rychlejší, než jsme čekali, a bude pokračovat i příští rok. Proto je legitimní otázka, nakolik současné sazby odpovídají této situaci," uvedl Tůma. "Kdybychom nabyli dojmu, že oživení je relativně silné, pak by měnová politika měla zasáhnout," řekl. Pokud by se projevovala tendence k posílení kursu koruny, podotkl, znamená to však samo o sobě zpřísnění měnových podmínek. Tento argument brala před dvěma týdny na svém jednání v úvahu i bankovní rada, zabývající se měnovou politikou. "Byli jsme si vědomi zhodnocení kursu v poslední době, které znamená zpřísnění měnových podmínek, a to přispělo k tomu, že jsme rozhodli zatím sazby neupravovat," uvedl Tůma. Na druhou stranu, připustil, hraje zpřísnění měnových podmínek, ke kterým silnější kurs vede, roli i při rozhodování o intervencích proti koruně. Ale posuzují se i další faktory, dodal. "Je významné, jak kurs působí na cenovou stabilitu, ale neměl by vést k nadměrnému zpřísnění měnových podmínek a neměl by příliš kolísat," vyjmenoval Tůma s tím, že záleží i na tom, co stojí za jeho posílením. Není to jen dosažená úroveň. Časový horizont případného zpřísnění měnové politiky nelze podle viceguvernéra upřesnit. "Může dojít k tomu, že příští měsíc usoudíme, že se nacházíme v natolik jiné fázi, že nastavení sazeb, ke kterému došlo v době recese, není adekvátní a můžeme se sazeb dotknout, anebo to může trvat řadu měsíců," řekl s tím, že to závisí na tom, jak bankovní rada situaci vyhodnotí. Analytici předpokládají, že ČNB zvýší úrokové sazby nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku.
pmr nol (pokr.)
Rizika dalšího inflačního vývoje a tedy impulsy pro utažení měnové politiky vidí Tůma v několika oblastech. Ekonomika dnes roste a blíží se svému potenciálu. "Pak je namístě se ptát, kdy může další ekonomické oživení vést spíše k růstu cenové hladiny než k růstu produktu," uvedl. Zároveň však dodal, že se uskutečnila řada strukturálních reforem a pozitivních změn na straně nabídky. To znamená, že potenciální růst ekonomiky, který je udržitelný a nevede k přehřátí, může být vyšší než před několika lety. Dále musí ČNB sledovat vývoj obchodní bilance, resp. běžného účtu. V posledních měsících totiž jejich deficit narůstá. Je třeba analyzovat, jde-li o důsledek oživení, či spíše ropného šoku. "Kdybychom dospěli k názoru, že zhoršování běžného účtu bude pokračovat a ukázalo se, že oživení je silnější a stojí za zhoršením běžného účtu, pak si dovedu představit, že by došlo k zásahu měnové politiky," řekl. Rizikem je i v poslední době hojně diskutovaný vývoj veřejných financí. "Máme obavu, že pokud fiskální politika v nejbližším roce až dvou nezareaguje, bude muset reagovat měnová politika a bude to nákladnější," řekl. Poslední údaje o inflačním vývoji ukázaly v říjnu meziroční růst o 4,4 procenta, všeobecně se očekával nižší. Podle Tůmy však toto číslo neznamená žádný obrat, protože se počítalo s postupným promítáním cen ropy do dalších cen. Struktura inflace se tak změní, ačkoli by měla příští rok skončit zhruba stejně jako letos. Na důrazu nabudou sekundárním vlivy. "V okamžiku, kdy se ekonomika dostává na vzestupnou fázi, tak musíme velmi pozorně sledovat, jaké budou právě sekundární účinky růstu cen ropy," zdůraznil Tůma s tím, že tyto vlivy jsou svým způsobem rizikovější z hlediska budoucího vývoje inflace. "Jedná se o to, aby se nestaly součástí očekávání a nárazový cenový šok nevedl k dlouhodobějším cenovým tlakům," vysvětlil. Letos centrální banka cílí čistou inflaci mezi 3,5 až 5,5 procenta a zřejmě se jí poprvé od zavedení inflačního cílení podaří do stanoveného pásma trefit. "Tak, jak ropa významně přispěla k podstřelení inflace v předchozích dvou letech, tak letos je tomu naopak," podotkl Tůma. Bez dopadu cen ropy by se inflace dostala na načrtnutou trajektorii až příští rok, uzavřel. Tůma patří spolu s dalším viceguvernérem Oldřichem Dědkem k nejžhavějším kandidátům na místo guvernéra ČNB, které svou rezignací k 30. listopadu letošního roku uvolnil Josef Tošovský. Prezident Václav Havel vybere Tošovského nástupce v druhé půli listopadu.
Martina Patočková nol