Jestřábi a holubice
Toužebné myšlení je rozhodování založené na tom, co bychom si přáli, aby se stalo. Místo úsudku založeného na datech, skutečnosti a racionalitě. Připomíná mi to úvahy o nějakém větším letošním růstu v eurozóně. Co víme, je, že loni HDP eurozóny mezičtvrtletně v prvním kvartálu mírně rostlo o 0,4 %, ve druhém o 0,2 %, ve třetím o 0,3 % a v posledním o 0,1 %. Když vezmeme jen to poslední čtvrtletí 2019, pak například HDP Francie pokleslo mezičtvrtletně o 0,1 %, v Itálii spadlo o 0,3 %.
Podle odhadů má být letošní rok v eurozóně výrazně lepší. Problém je, že teď není žádný podstatný indikátor evropské ekonomiky, který by se výrazně zlepšoval – od průmyslu až po investice. Do toho dále brzdí Čína, zatím nejrychleji rostoucí velká ekonomika. V roce 2019 byl růst HDP Číny 6,1 %, nejpomalejší za posledních 29 let. Trendové zpomalování Číny brzdí růst exportu Evropy. Poprvé v historii ČNB jsme proto udělali analýzu založenou na datech ze satelitů, vyhodnocovaných umělou inteligencí. Vzali jsme data od české firmy Spaceknow, která dokáže měřit aktivitu v čínských továrnách. I tahle analýza ukázala zpomalení.
Sázka na to, že se situace začne otáčet a zahraniční ekonomika se letos výrazně zlepší, je víra, toužebné přání. Může to náhodou vyjít – to podtrhuji, fakt se může něco stát, nevím co, a výraznější růst se dostaví – a za rok touhle dobou budu třeba psát oslavný článek na ekonomiku eurozóny. Ale je to málo pravděpodobné. Pokud přece jenom, mám už titulek oslavného sloupku: sebenaplňující se toužebná prognóza.