Luděk Vainert (Hospodářské noviny 27.4.2011 strana 16, rubrika Česko)
Lubomír Lízal, nováček v sedmičlenném týmu určujícím českou měnovou politiku, při rozhovoru váží každé slovo. Není divu, za dveřmi je měnové zasedání České národní banky, které může ukončit éru rekordně nízkých úroků. Při svém prvním hlasování Lubomír Lízal posílil stranu holubic přesvědčených, že inflační tlaky zatím nepředstavují takové nebezpečí, aby bylo nutné ekonomice „doping“ v podobě nízkých sazeb odebrat. Jak se rozhodne příští týden, samozřejmě přímo neprozradí. Vodítkem však mohou být jeho slova o stále slabé domácí poptávce a o nerovnoměrném vývoji v Německu.
* HN : Jak byste charakterizoval dnešní ekonomiku?
Nejistota. A tyto nejistoty jsou jiné než v minulosti. Existují velké fiskální problémy, svět je nejistější.
* HN
: Změnil aktuální vývoj na trzích váš názor na optimální výši úrokové sazby?
Prognóza pro příští čtvrtletí se teprve připravuje a vždy je lepší zamýšlet se až nad souhrnnými podklady a nenechat se „vláčet“ aktuálními údaji, protože náš horizont je výrazně delší. Pro centrálního bankéře platí, že co je v tomto čtvrtletí, to už je minulost. Náš horizont je příští rok. Proto je dobré dívat se spíš na prognózy a materiály dělané pro tento horizont.
* HN: Přesto se děly důležité věci. Těžko opomenout
pokračující růst surovin...
Ty samozřejmě vstupují do prognóz . Otázka je, do jaké míry se změna u komodit promítne nejen do cen, ale i do druhotných efektů. Vyšší ceny surovin zpravidla znamenají nižší hospodářský růst.
* HN: Jak pozorně sledovala ČNB vládní krizi? Na podzim
banka vládní program úspor zmínila jako jeden z faktorů oddalujících zvýšení úroků.
Snažíme se aktuální politiku nebrat do úvahy. Historie České republiky ukazuje, že i v okamžiku, kdy nemáme vládu, jede ekonomika způsobem, který byl již nastaven. Takže dokud nedojde k nějakým rapidním změnám v politice vlády, Česká národní banka by ani reagovat neměla.
* HN : Jak okomentujete posilování koruny?
To vnímám jako dlouhodobý pozitivní signál o reálné konvergenci k západní Evropě, k řekněme vyššímu ekonomickému vývoji.
* HN : Co přinášejí dnešní rekordně nízké úroky? A co by zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu znamenalo?
Současná výše reflektuje stav české ekonomiky, kdy vnímáme relativní slabost domácí poptávky nepromítající se do zásadnějších inflačních tlaků. Když se podívám na Německo, našeho hlavního obchodního partnera, tak tam vidím divergenci danou odlišným chováním průmyslu a sektoru služeb. Průmyslová výroba se relativně posouvá dopředu, tamní terciární sektor na tom není tak dobře. Jde o smíšený signál. Čekáme na to, do jaké míry dojde k hospodářskému oživení v ostatních oblastech. A i když je pro nás Německo velmi důležité, není jediné. Trhy si určitě uvědomují, že současné sazby samozřejmě nejsou dlouhodobě udržitelné, že je to reakce na vývoj ekonomiky, který tu byl v posledních dvou letech. Víme, že to někdy skončí, ale je otázka, kdy bude správný čas z tohoto vlaku „vystoupit“. Zatím ale signály neukazují problém. Je to spíše opačné, zatím se ukazuje, že se nebude nic dít, když sazby zůstanou beze změny.
* HN : Co by pro nás znamenal případný bankrot Řecka?
Upřímně řečeno, pro nás nic. Celkový objem řeckých dluhopisů na bankovních aktivech je asi 0,3 procenta, to je pod rozlišovací schopností. Nemyslím si, že by samotné Řecko bylo velký problém i pro Evropu, protože je to poměrně malá ekonomika. Co může být problémem, je nerovnoměrný dopad na některé země. Ale je na tamních regulátorech, aby si tuhle situaci ohlídali.
HN: Když se na počátku tisíciletí rozhodlo o vstupu Česka do EU, takřka automaticky to mělo i pozitivní vliv na náš rating. Platilo, že země EU nekrachují a jsou spolehlivé. Nepřinese nevyhnutelné vyústění řecké krize negativní změnu?
Domnívám se, že to vše už je spíš zakalkulováno. Můj pohled je takový, že bankrot možná do určité míry zvýší kredibilitu Evropy, protože ukáže, že je schopna řešit nepříjemné problémy i metodami, které jsou nepopulární. Když donekonečna sanuji neúspěšný stát, vede to k tomu, že přestanou být vnímány rozdíly mezi kvalitami dluhu jednotlivých zemí. V okamžiku, kdy Evropa dá najevo, že je schopna určitého vnitřního rozdělení, a řekne, že jsou zde určité limity, za které nepůjde, může to být vnímáno pozitivně z hlediska budoucí disciplíny.
* HN: Hlavním úkolem ČNB je ze zákona péče o cenovou stabilitu, v druhé řadě podpora hospodářského růstu. Zajímají vás i dopady reálné úrokové míry na střadatele?
Reálnými úrokovými sazbami se zabýváme z hlediska modelování důchodových efektů. Ale není to tak, že bychom se rozhodovali podle toho, aby střadatelé měli nějaké zisky.
* HN: Dlouhodobě platí, že reálné úrokové sazby u peněžních produktů se moc neodchylují od nuly. Neztratily tím peníze jednu z funkcí?
Je to signál motivující k střadatele zamyšlení, zda chce mít naprostou jistotu, že jeho peníze budou zachovány, nebo zda chce nějaký výnos za určité riziko. Tím, že doba je nejistá, jsou ostatní instrumenty vnímány jako podstatně rizikovější.
* HN: Do vaší kompetence spadá i dozor nad devizovými rezervami. Je dluhová krize či zhoršení výhledu ratingu USA agenturou Standard & Poor’s důvodem ke změně jejich struktury?
Základní mix devizových rezerv se nemění. Každé čtvrtletí je schůze investičního výboru, který rozhoduje o základním složení. To vyplývá z pozice ČR v zahraničním obchodu, kde je naším hlavním partnerem EU. Kdyby došlo k velkým změnám ratingu, budeme se zamýšlet i nad celkovým portfoliem. Ale to je zatím dost hypotetická situace. Dnešní složení rezerv je dáno prostě tím, že suroviny jsou tím, co Česká republika musí dovážet. A komodity se stále platí v dolarech.
* HN: Dnes máte v „trezoru“ rezervy za víc než 42 miliard dolarů. Je to přiměřené?
Diskuse nad devizovými rezervami je vždy do jisté míry problematická. Když je nepotřebujete, připadá vám, že jich máte moc. A v okamžiku, kdy je potřebujete, vám přijde, že jich ještě aspoň polovina chybí. Jsou pravidla, podle kterých by rezervy měly stačit na pokrytí zahraničního obchodu na tři měsíce. Rezervy do jisté míry signalizují důvěryhodnost dané země i měny.
* HN: To ale není zadarmo.
Vím, kam míříte. V okamžiku, kdy mám posilující měnu, to má dopad do bilance centrální banky. Snižuje její zisk, případně zapříčiní ztrátu. Hledá se balanc mezi potřebou likvidity rezerv, aby prostředky byly k dispozici, když je potřeba, a nějakou rozumnou výnosností. Z tohoto hlediska neexistuje obecně přijímaný mustr, jak to udělat. Z hlediska centrálních bank by nicméně měl být důraz na reputaci a likviditu. Dvě třetiny rezerv tvoří euro, zbytek je z větší části v dolarech a potom jsou tam menší měny jako britská libra nebo japonský jen.
* HN: A zlato...
A samozřejmě také zlato. To fascinuje opravdu všechny.
* HN: Některé centrální banky nakupují zlato i při současných rekordních cenách. Nechce podíl zlata (dnes tvoří 0,65 % rezerv) navyšovat i ČNB?
To nemohu říct, schůze investičního výboru je příští týden. Ale nemyslím si, že bychom složení rezerv zásadně měnili.
* HN: Do jakých typů instrumentů ČNB investuje?
V rezervách převažují dluhopisy, část tvoří akciový index.
* HN: Přísluší centrální bance nakupovat akcie?
Je to snaha o diverzifikaci. Akciové indexy však relativně slušně vydělávají, v porovnání se zbytkem. V akciích je navíc jen malá část rezerv. Ke konci roku bylo v akciových portfoliích alokováno 6,3 procenta rezerv České národní banky. Cílem je dojít během letošního roku k desetiprocentnímu podílu.
* HN: Jste v ČNB zodpovědný i za odbor výzkumu. V čem je jeho přínos?
Jeho role je zjistit, co by mohlo být pro bankovní radu zajímavé z hlediska rozhodování o měnové politice. Druhá strana mince je v tom, že v okamžiku, kdy má ČNB velmi dobrý výzkum, který je reflektován ostatními bankami, tak potom je na mezinárodním fóru vnímána mnohem kredibilněji. Ostatní se mnohem více zamýšlejí nad tím, co lidé z banky říkají, protože si uvědomují, že za argumenty je fundovaná analýza. Výzkum tedy má neviditelnou pozitivní roli v tom, že zvyšuje důvěryhodnost centrální banky.
* HN: Jaký konkrétní impulz vzešel?
Například výzkumný projekt dívající se z teoretičtějšího hlediska třeba na výši devizových rezerv a na to, jak si stojí ostatní banky. Hodně citovaný je také výzkum zaměřený na ztrátu centrální banky.