(Bankovnictví 18.9.2003 strana 18, rubrika: Světové finance)
S blížícím se švédským referendem o členství v eurozóně, které se uskuteční 14. září 2003, není
stále jasné, zda premiér Göran Persson uskuteční svůj cíl a přivede Švédsko k zavedení jednotné
měny.
V polovině roku 2003 hovoří průzkumy veřejného mínění o stále rostoucím počtu odpůrců jeho
zavedení ve Švédsku (poslední zveřejněné výsledky ukazují, že jednotnou měnu podporuje zhruba jedna
třetina obyvatelstva). Tato země je však na případnou "zelenou" euru dobře připravena. Předtím, než
rozhodne referendum o dalším osudu této severské země na cestě k měnové integraci, totiž ve Švédsku
proběhla rozsáhlá debata o možných "technických" scénářích zavedení jednotné měny. Ta je zcela
jistě zdrojem poučení i pro další země včetně České republiky, které budou v budoucnu připravovat
obdobný scénář.
Maastrichtská připravenost
Vývoj makroekonomických veličin, které Švédsko musí pro přistoupení k eurozóně splnit, je v
posledních letech příznivý. Zejména v oblasti fiskální dosáhla země významné konsolidace, kdy se od
roku 1998 daří držet přebytkový státní rozpočet (+1,3 % v roce 2002) a snižovat veřejný dluh (v
roce 2002 činil 52,6 % HDP). Švédsko rovněž splňuje konvergenční kritéria v oblasti cenové
stability a úrokových sazeb. Podle poslední zveřejněné tzv. Konvergenční zprávy Evropské komise
(EK) z května 2002 Švédsko neplní pouze kritérium kurzové stability, protože se neúčastní
Evropského systému měnových kurzů ERM II. Ve vztahu k EU má Švédsko, které se stalo její členskou
zemí v roce 1995, statut země s tzv. derogací (výjimkou) na zavedení eura. Smlouva o založení
Evropského společenství (ES) stanoví, že země je přezkušována Evropskou komisí a Evropskou
centrální bankou (ECB) jednou za dva roky nebo na žádost země, zda je připravena přistoupit k
zavedení jednotné měny. EK a ECB posoudí připravenost země a stanovisko postoupí k vyjádření
Evropskému parlamentu. Formální závěr vyjádří zasedání Rady Evropské unie. V případě kladného
výsledku referenda ve Švédsku by tyto procedury proběhly, a to po vstupu do mechanismu ERM II a
dvouletém členství, pravděpodobně v roce 2005.
Technická připravenost
Pokud by Švédsko řeklo "ANO" euru je zřejmé, bereme-li do úvahy technickou náročnost přechodu
k jednotné měně, že mnoho času by na přípravy nezbývalo. Centrální banka Švédska se proto od roku
1997 na tuto událost společně s finančním sektorem průběžně připravuje. Přípravné práce probíhají v
rámci skupiny SIFS (Consultation and Information Exchange with Financial Sector). Skupina je řízena
viceguvernérkou Švédské centrální banky a jejími členy jsou zástupci bankovní asociace,
ministerstva financí, burzy, střediska cenných papírů, asociace obchodníků s cennými papíry a
dalšími subjekty. SIFS je součástí vládní organizace k problematice zavedení eura, kterou
koordinuje ministerstvo financí.
V rámci SIFS existuje šest pracovních skupin specializovaných na oblasti:
* platební systémy,
* úrokové sazby,
* bankovky a mince,
* statistika,
* legislativa,
* komunikační kampaň.
Dva možné technické scénáře
Pokud se Švédsko rozhodne přistoupit k zavedení jednotné měny, může z technického hlediska
postupovat dvěma způsoby:
A. Klasickou cestou, tzn. obdobně jako země první vlny
B. Cestou "velkého třesku"
A. Klasická cesta
Celý proces je v tomto případě rozdělen na fázi předpřípravnou, která v současné době již ve
Švédsku probíhá a zahrnuje diskusi o zavedení jednotné měny v rámci široké veřejnosti, která bude
završena uskutečněním referenda. Následuje fáze přípravná, kdy probíhají konkrétní kroky v
legislativní, obchodní a výrobní sféře. Dojde rovněž k předběžnému oznámení budoucího přepočítacího
koeficientu národní měny vůči euru. V prvních dvou fázích zůstává zákonným platidlem národní měna,
tzn. švédská koruna. Euro může být v obchodních transakcích používáno jako v současné době, jen
pokud se na tom dohodnou obě strany kontraktu. Třetí fáze - přechodná - je zahájena již vlastním
vstupem do měnové unie, euro se stává hlavní měnou a národní měna jeho podjednotkou. Vztah mezi
národní měnovou jednotkou a eurem je fixován. Euro je používáno bezhotovostně, avšak v hotovostním
styku se dále používá národní měna. Celkový přechod je završen fází výměny hotovostí, kdy jsou
bankovky a mince denominované v euru zaváděny do oběhu a dochází ke stahování národní měny. Euro a
národní měna se stávají rovnocennými v hotovostním styku, euro není možné v hotovostní transakci
odmítnout. Dobu potřebnou na zavedení eura "klasickou cestou" lze dle zkušeností zemí "první vlny"
odhadnout na zhruba tři roky (viz box 1).
B. "Velký třesk"
Existuje i druhá varianta zavedení eura, která by znamenala výrazné zkrácení přechodné fáze,
kdy euro obíhá pouze bezhotovostně nebo její úplné vynechání. Od určeného data by tedy by došlo k
zavedení bezhotovostního eura (a tedy i nezvratitelnému zafixování švédské koruny vůči euru) a
zároveň s tím i bankovek a mincí. Národní měna by stejně jako v případě "klasické" cesty po
zavedení hotovostního eura určitou dobu obíhala a byla postupně stahována. Vlastní výměnu hotovostí
je nutné provést podle požadavku EU do šesti měsíců (země první vlny proces zvládly podstatně
rychleji, většinou v průběhu jednoho až dvou měsíců). Pro uvedený postup se ve Švédsku užívá termín
"scénář velkého třesku" (viz box 2). Klasický postup zavedení eura je ověřen úspěšnou realizací v
zemích eurozóny, kde na základě této cesty bylo dosaženo cíle bez vážnějších problémů a otřesů pro
ekonomiku. Rovněž z psychologického hlediska byl veřejnosti dán dostatečný prostor pro to, aby se s
novou měnou ztotožnila. Postup sledoval zejména podmínky doby, kdy euro ještě fyzicky neexistovalo.
Naopak současné zavedení bezhotovostního i hotovostního eura v podmínkách, kdy jednotná měna již
volně obíhá a je užívána k realizaci obchodních transakcí i v zemích stojících mimo eurozónu je
sice odvážným, ale v konečném důsledku i praktickým směrem současných úvah. Z hlediska časového by
doba potřebná pro zavedení eura ve Švédsku byla zkrácena více než o jeden rok. Je však nutné si
uvědomit, že technická stránka "rychlého" scénáře je náročnější, zejména oblast provázání
jednotlivých kroků (viz příklady v boxu 3). Lze také počítat s vyššími náklady na informační
kampaň, která je nutná k zamezení vzniku nejistoty mezi obyvatelstvem.
"Velky třesk" ve Švédsku?
Po relativně dlouhé době, kdy nebylo zřejmé, kterou variantu Švédsko zvolí, lze konstatovat,
že diskuse se subjekty finančního sektoru v současnosti více inklinuje k přijetí "rychlé varianty".
Tento postup preferuje rovněž švédská vláda, která koncem ledna 2003 oznámila svou podporu rychlému
a přímému přechodu na euro již od 1. ledna 2006. Významným časovým faktorem, který vedle technické
připravenosti ovlivní harmonogram zavedeni eura, je podmínka účasti v kurzovém mechanismu ERM II.
Švédsko je členem Evropské unie a jak již bylo v úvodu řečeno, s výjimkou účasti v tomto mechanismu
plní všechna ostatní maastrichtská kritéria. Z formálního hlediska by země měla po rozhodnutí o
budoucím zavedení eura vstoupit do systému ERM II a setrvat v něm po dobu nejméně dvou let. Lze
předpokládat, že zářijové výsledky hlasování o zavedení eura ovlivní rozhodovací procesy ve
zbývajících dvou zemích stojících mimo eurozónu, to znamená ve Velké Británii a Dánsku, které je
navíc Švédsku geograficky i kulturně blízké. Uvedené harmonogramy a postupy, stejně jako případné
zkušenosti se zvolenou variantou, budou jistě inspirativní při zpracování a časování praktických
kroků budoucího zavedení eura v České republice.
Poděkování
Autorka touto cestou děkuje bývalému kolegovi Ing. Zdeňku Čechovi, M.A., nyní pracovníkovi
Evropské komise v Bruselu, za podnětné připomínky a komentáře k tomuto článku.
Zdroje informací
The Euro in the Swedish Financial Sector - experiences of the cash changeover in the euro
zone - Progres Reports No. 5, 7, 8, Sveriges Riksbank 2001-2003, Sweden
Pracovní podklady centrální banky Švédska
Ing. Alena Sojková vystudovala obchodní fakultu VŠE Praha, obor ekonomika zahraničního
obchodu. V letech 1992-1993 působila v reklamní agentuře MARK/BBDO a od roku 1993 pracuje v ČNB,
odbor EU a mezinárodních organizací. Je členem pracovního týmu pro vstup ČR do EU (koordinace
spolupráce, účastní se realizace komunikační strategie vstupu ČR do EU za ČNB) a nyní pracuje na
začleňování ČNB do ECB včetně technických aspektů zavedení eura. V letech 1994-1997 absolvovala
postgraduální studijní program pro pracovníky bank při zaměstnání na Graduate School of Banking at
Colorado v USA.
BOX1
Proces přechodu na euro - klasická cesta
- PŘEDPŘÍPRAVNÁ FÁZE
* diskuse ve společnosti
* referendum
* přípravné kroky na principu dobrovolnosti
* národní měna je zákonným platidlem
* euro může být používáno v tuzemsku jen pokud souhlasí obě strany
- Rozhodnutí o vstupu
- PŘÍPRAVNÁ FÁZE
* ECOFIN potvrzuje účast Švédska
* přípravné kroky na principu dobrovolnosti
* předběžná zpráva o směném kurzu národní měna/EUR
* euro může být používáno v tuzemsku jen pokud souhlasí obě strany
- Vstup Švédska do eurozóny
- PŘECHODNÁ FÁZE
* země je členem eurozóny včetně její měnové politiky
* euro je uznávanou měnou, národní měna je podjednotkou eura
* euro je používáno pouze bezhotovostně, národní měna zůstává zákonným platidlem
* euro může být používáno v tuzemsku jen pokud souhlasí obě strany
- Zavedení bankovek a mincí v euru
- FÁZE VÝMĚNY HOTOVOSTÍ
* euro je zákonným platidlem, národní měna je podjednotkou
* centrální banka emituje bankovky a mince v euru
* národní měna je stahována
* euro nesmí být odmítáno v transakcích
- Obíhá pouze euro
Úkoly centrální banky
6 měsíců: úrokové sazby, platební systémy, statistika, výpočetní technika, legislativní změny
- 12 měsíců: bankovky - 15 - 17 měsíců: mince
BOX2
Přechod na euro - rychlá varianta (varianta velkého třesku)
PŘEDvstupní FÁZE - ROZHODNUTÍ O VSTUPU - PŘÍPRAVNÁ FÁZE - Zavedení hotovostního i
bezhotovostního eura - VELKÝ TŘESK= FÁZE VÝMĚNY HOTOVOSTÍ - OBÍHÁ POUZE EURO
BOX3
Příklady úkolů technického charakteru v souvislosti s přechodem Švédska na jednotnou měnu
A. Výroba bankovek a mincí denominovaných v euru
- s ohledem na parametry Švédska bude třeba vyprodukovat cca 270 milionů bankovek v hodnotě 10
mld. EUR a 840 milionů mincí v hodnotě 340 mil. EUR, toto číslo nezahrnuje zásoby
- ve Švédsku se budou vyrábět jen nízké denominace bankovek, bankovky v hodnotě 100, 200 a 500
EUR budou nakoupeny od jiných zemí eurozóny, sníží se tak náklady
- doba vlastního tisku se předpokládá mezi 10-12 měsíci (tj. bez přípravy)
- v případě ražby mincí bude nutno rozšířit dosavadní kapacity
B. Výměna bankovek a mincí
- březen a říjen se jeví jako nejvhodnější období pro výměnu, leden se nedoporučuje, protože je
největší množství bankovek a mincí v oběhu
- eurem budou předzásobeny banky a velcí distributoři
- je nutno počítat s velkými skladovacími prostory (například objem mincí ve Švédsku zabere 3800
m2)
- zavedení mincí do oběhu bude díky váze složitější, bude probíhat hlavně prostřednictvím bank,
uvažuje se o prodeji ukázkových balíčků mincí prodávaných předem za jejich nominální hodnotu (tzv.
"starter kits")
- švédská centrální banka bude zajišťovat bezpečnost procesu výměny bankovek a mincí
- je nutné přijmout komplexní komunikační strategii, centrální banka bude hrát velmi důležitou
roli, zejména:
- zajišťovat poskytování aktuálních, komplexních informací
- informovat podrobně veřejnost o dopadech vstupu země do eurozóny
- během procesu výměny hotovostí detailně seznámit občany s parametry nových bankovek a mincí, z pozice centrální banky zajistit důvěryhodnost procesu
- zajišťovat poskytování aktuálních, komplexních informací