Jestřábi a holubice
Třetího ledna bude mít devadesáté první narozeniny Gordon Moore. Vášnivý rybář, ale hlavně vědec. V roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů se každých 10 let zvýší tisícinásobně. A s tím i výkonnost čipů. Sám je dnes překvapený, že jeho „zákon“ exponenciálního růstu výkonu vydržel v platnosti doteď.
Tak například před dvaceti lety byl hitem procesor Pentium III, který měl 21 milionů tranzistorů. Dnes má čip AMD 39,5 miliardy tranzistorů. Jen v mobilu má čip už 8,5 miliardy tranzistorů. Váš mobil už umí to, co dříve zvládl superpočítač. Před dvaceti lety nebyly ještě iPhone, iPad ani věcičky běžící na Android. Nebyly ani Tesla, Space X. A ani aplikace jako Facebook, YouTube, Twitter, Instagram, Spotify, Airbnb, Uber, Gmail, Netflix Streaming, Wikipedia, Google Maps, App Store, Snapchat, Skype, LinkedIn a ani ten bitcoin ještě neplatil. Technologicky se tenhle svět pořád zlepšoval. Je to jakoby vývoj ve tvaru exponenciály.
Nicméně vědecký tým ze Stanfordovy univerzity vedený Nicholasem Bloomem přišel teď s tím, že hledat nové a nové nápady je už stále těžší. Tak například pro zlepšování čipů ve stylu Moorova zákona je nyní podle Blooma nutné mít 18krát větší tým vědců, než byl zapotřebí v roce 1970. Takže v roce 2020 budou potřeba hlavně dvě věci: lidi a nápady. Největší výzvou bude, abychom po tom superrůstu mezd, co jsme za posledních deset let měli, povýšili ochotu tvrdě pracovat nad zahálku. V roce 2020 tedy více podnikání a méně Netflixu, pardon Ulice.