Mgr . Ing . Iva Justová , Ph. D., Ing . Miroslav Kotaška (Pojistný obzor 15.12.2008 strana 14, rubrika: Ekonomické informace)
V rámci příprav směrnice Solventnost II proběhla na jaře tohoto roku studie QIS4. Článek shrnuje výsledky za český pojistný trh a srovnává je s předešlým kolem.
Na rozdíl od QIS3 nebyl tentokrát kladen důraz na kalibraci samotného standardního vzorce, ale zejména na otestování navržených zjednodušených a aproximativních výpočtů, ať už pro technické rezervy pojišťoven, nebo pro kapitálové požadavky. Další významné změny ve studii zahrnovaly: ? Výpočet minimálního kapitálového požadavku (MCR1) tzv. kombinovaným přístupem, ? testování tzv. „equity dampener“ pro akciové riziko, v jehož rámci se bere v úvahu durace závazků, ? testování různých přístupů k zohlednění majetkových účastí, ? vytvoření nového modulu pro zdravotní pojistné riziko, ? testování geografické diverzifikace v neživotním pojistně-technickém riziku atd.
Zvýšený zájem účastníků
Proti loňskému kolu studie došlo zhruba k třetinovému nárůstu v počtu účastníků – na evropské úrovni se na QIS4 podílelo celkem 1 412 pojišťoven ze všech 30 států EHP, což odpovídá zhruba třetině všech evropských pojišťoven. Převedeno na tržní podíly, v životním pojištění pokrývají účastníci zhruba 75 % a v neživotním pojištění přibližně 69 % evropského trhu.
V České republice se do QIS4 zapojilo celkem 14 tuzemských pojišťoven. Následující tabulka ukazuje rozdělení účastníků podle velikosti a podle provozovaných odvětví včetně podílu na trhu životního a neživotního pojištění. Univerzální pojišťovny jsou zahrnuty jak v kategorii životního, tak neživotního pojištění. Z českých účastníků byly dvě pojišťovny klasifikovány jako životní a čtyři pojišťovny jako neživotní.
Shrnutí kvantitativních výsledků
Solventnostní kapitálový požadavek SCR2 v průměru vzrostl o 149 % proti současné požadované míře solventnosti, přičemž tento nárůst byl částečně kompenzován zvýšením vlastních zdrojů. Celkově pak solventnostní poměr v průměru klesl ze současných 335 % na 235 %. Pouze jedna pojišťovna uvedla SCR nižší než současnou požadovanou míru solventnosti, nicméně tato pojišťovna nevyplnila údaje za všechny příslušné rizikové moduly. Mezi českými účastníky v QIS4 se na rozdíl od minulého kola neobjevila žádná pojišťovna, která by nesplňovala kapitálové požadavky. V grafu č. 1 je porovnána současná solventnostní pozice a solventnostní pozice podle QIS4 pro české účastníky.
Hodnota technických rezerv vypočtená novou metodikou podle očekávání poklesla – v průměru o 27 % v životním a o 25 % v neživotním pojištění. V některých segmentech životního pojištění se dokonce objevovala i záporná hodnota (především u investičního životního pojištění). Poměr rizikové přirážky k technickým rezervám pak dosahoval 9 % v neživotním pojištění (NP), respektive 10 % v životním pojištění (ŽP). Graf č. 2 ilustruje, jak se u jednotlivých pojišťoven změnila výše technických rezerv v porovnání s jejich současnou hodnotou. Zvýšená pozornost byla v QIS4 věnována vlastním zdrojům. Účastníci měli uvést detailní informace o jednotlivých používaných nástrojích, zejména tzv. hybridech. Čeští účastníci však podobně jako v předchozí studii vykázali drtivou většinu vlastních zdrojů z Tier 1, přičemž mezi nejvýznamnější složky patřily oceňovací rozdíly, nerozdělené zisky a základní kapitál. Pouze jeden účastník použil také podřízený dluh z Tier 2. Celkové vlastní zdroje vzrostly proti současné disponibilní míře solventnosti o 75 %.
Podoba výpočtu SCR doznala několika změn. K základnímu SCR, který agreguje dílčí kapitálové požadavky pomocí korelační matice, se přičítá kapitálový požadavek k operačnímu riziku. Výsledek je následně upraven o schopnost odložených daní absorbovat ztráty a o schopnost budoucích nezaručených podílů na zisku absorbovat ztráty (spočívající v přenosu části neočekávaných ztrát na pojistníky). Největší podíl na kapitálových požadavcích tvořilo neživotní pojistné riziko, tržní riziko (zde má největší podíl akciové podriziko) a životní pojistné riziko (velký vliv rizika stornovosti). Naopak riziko selhání protistrany se jeví jako nevýznamné. Operační riziko pak vyšlo v průměru ve výši 6 % SCR.
Jak jsme již v úvodu zmínili, důležitou součástí QIS4 bylo testování zjednodušených výpočtů. Nejčastěji byly tyto zjednodušené výpočty použity u tržního rizika a životního pojistného rizika. U prvně jmenovaného dávala zjednodušení nižší výsledky než standardní vzorec (zejména požadavek k úrokovému riziku poklesl při použití zjednodušení v průměru o 50 %). Naopak u životního pojistného rizika (s výjimkou rizika dlouhověkosti) zjednodušení dávala vyšší požadavky – zejména pro riziko stornovosti.
Na rozdíl od minulé studie Česká národní banka obdržela od jednoho účastníka i data z parciálního vnitřního modelu pro životní pojištění. Základní premisy modelu se shodovaly se standardním vzorcem (SCR na úrovni 99,5 % VaR3 s jednoletým horizontem), avšak srovnání s výsledky standardního vzorce není možné provést. Zajímavé je, že pojišťovna volila v rámci akciového rizika šok ve výši 44,4 % a kapitálový požadavek pro riziko úmrtnosti byl výrazně vyšší než ve standardním vzorci. V kvalitativním dotazníku pak většina účastníků uvedla, že v budoucnu plánuje zavést vnitřní model, zejména pro pojistná rizika a pro akciové a úrokové riziko.
V QIS4 byl testován kombinovaný přístup k výpočtu MCR s dolním limitem 20 % a horním limitem 50 % SCR. Individuální poměry MCR k SCR včetně vyznačení nastaveného koridoru ukazuje graf č. 3. Průměrný poměr MCR (po aplikaci limitů) k SCR vyšel 31 %, což koresponduje s cílem kalibrace MCR v QIS4. Všechny zúčastněné pojišťovny měly vlastní zdroje výrazně vyšší než MCR. Pro informaci rovněž uvádíme, že v průměru odpovídala výše MCR 70 % současné požadované míry solventnosti. Na tři účastníky by se dále vztahovalo absolutní minimum MCR, které je v návrhu směrnice stanoveno na 1 mil. EUR4.
Proti loňské studii neobdržela Česká národní banka žádná data týkající se výsledků pojišťovacích skupin.
Shrnutí kvalitativních odpovědí
Vedle kvantitativních dotazníků zaslalo celkem šest pojišťoven také odpovědi na kvalitativní otázky. V rámci těchto kvalitativních dotazníků měli účastníci mimo jiné možnost vyjádřit se k navržené metodologii výpočtů.
Velkou odezvu vzbudilo začlenění možnosti výpočtu akciového rizika za použití „equity dampener“. Čeští účastníci obdobně jako pojišťovny i dohledové orgány z ostatních zemí tuto variantu poměrně striktně odmítli. Jako argument byla nejčastěji uváděna nekonzistence se základní filosofií Solventnosti II (výpočet kapitálových požadavků v horizontu 1 roku) a fakt, že akciím by se tak dostávalo výhodnějšího zacházení proti jiným investicím, které jsou také pojišťovnami drženy po delší dobu. Česká národní banka se s tímto názorem ztotožňuje.
Stejně jako v loňském roce se objevoval zásadní požadavek na výpočet MCR pomocí tzv. kompaktního přístupu. Česká národní banka se nicméně domnívá, že kombinovaný přístup je možným kompromisem k výpočtu MCR. V rámci vyjednávání v Radě EU byl do návrhu směrnice zapracován právě tento přístup k výpočtu MCR. Jeden účastník navrhl zohlednit ve výpočtu MCR kombinovaným způsobem i aktivní stranu bilance. Dalším opakujícím se požadavkem od účastníků bylo zohlednění korelace operačního rizika s ostatními riziky. Objevil se také požadavek na zohlednění diverzifikace při výpočtu rizikové přirážky v technických rezervách.
Účastníci si v dotaznících stěžovali na nejednoznačnost obecných definic a na nedostupnost dat v požadované struktuře (především v rámci výpočtu technických rezerv podle jednotlivých odvětví). Pro některé pojišťovny bylo také obtížné zařadit své produkty, zejména produkty kryjící zdravotní rizika, do navržených kategorií. Časté opravy spreadsheetů ze strany Výboru evropských supervizorů pro pojišťovny a penzijní fondy (CEIOPS) také přispěly ke značné časové náročnosti vyplnění kvantitativních dotazníků, která se v průměru pohybovala okolo pěti člověkoměsíců.
Poděkování závěrem
Obecně lze nad výsledky českých účastníků konstatovat, že se nijak výrazně nevymykají evropskému průměru, není proto důvod uzpůsobovat výpočty specifikům českého trhu. Je zřejmé, že české subjekty uvítají detailnější instrukce a návody.
Jménem České národní banky ještě jednou děkujeme českým pojišťovnám za účast v QIS4. Věříme, že se díky této studii české pojišťovny blíže seznámily s novými regulatorními pravidly a že jim pomohla lépe se na ně do budoucna připravit.
Účast v QIS4 byla zcela dobrovolná a ne všechny pojišťovny vyplnily celý dotazník. Zaslaná data nejsou ověřená, proto je potřeba považovat uvedené výsledky za přibližné. Zároveň je vzhledem k současné situaci na finančních trzích nutné zdůraznit, že výsledky odpovídají datům k 31. prosinci 2007. Výsledky českých účastníků se nijak výrazně nevymykají evropskému průměru, není proto důvod uzpůsobovat výpočty specifikům českého trhu.
1) MCR = Minimální kapitálový požadavek. 2) SCR = Solventnostní kapitálový požadavek. 3) VaR = Value at Risk, tj. ukazatel hodnoty v riziku. 4) Z průběhu vyjednávání o návrhu směrnice v Radě EU pak vyplývá, že absolutní minimum MCR bude zvýšeno na současnou výši minimálního garančního fondu, tedy na výši 2,2 až 3,2 mil. EUR (podle provozovaných odvětví). I tyto požadavky by čeští účastníci splňovali.