Stanovení kurzu měny

(ČRo 1 - Radiožurnál - 15:00 Odpolední blok, 3.10.2002)

VAŠE TÉMA

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Už je tu opět další díl našeho seriálu. Většinou se bavíme o kurzu koruny a eura. Tedy o tom se budeme bavit teď. Jak se vlastně stanovuje kurz, který nám říká, kolik korun musíme dát za jedno euro? Už se obracím k Evě Liscové.

Eva LISCOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak v současné době je náš devizový kurz vyhlašován, a to centrální bankou. Tedy hovořit o nějaké tvorbě kurzu není správná formulace. Kurz se prostě nějak nestanovuje, je vyhlašován.

Petr PROCHÁZKA, ředitel odboru Evropské unie v ČNB
--------------------
To znamená, že v zásadě my zjišťujeme v určitou dobu převažující kurz na mezibankovním devizovém trhu a tento kurz pouze oznámíme, ten kurz plovoucí samozřejmě. Čili my zhruba ve čtvrt na tři odpoledne zjišťujeme, jaká hladina převládá na mezibankovním devizovém trhu a kolem půl třetí dojde k tomu vyhlášení. Čili to není něco, co by ta národní banka určovala.

Eva LISCOVÁ, redaktorka
--------------------
Vysvětluje ředitel odboru Evropské unie v centrální národní bance Petr Procházka. Kurzová problematika ale není rozhodně jednoduchá záležitost. Existuje například několik systémů devizových kurzů. Nejpoužívanější z nich jsou volný a řízení floating. Řízený, to je takový kurz, kdy je domácí měna závislá na vývoji některé zahraniční měny, většinou se pohybuje ve vymezeném pásmu, které je ale pevně dané, takže centrální banka musí intervenovat, dojde-li k nějakému nepřiměřenému výkyvu. Výhodou tohoto systému je to, že kurz je v podstatě stabilní. Ale zase je náročné pro centrální banku tu stabilitu udržovat. Dalším systémem je volně plovoucí kurz, který máme nyní u nás. V tomto případě se směnný kurz tvoří samovolně na trhu. Banka sice může zasahovat do jeho vývoje, ale jak jsme v posledních dnech svědky, velký vliv to na vývoj koruny nemá, nicméně dá se říci, že systém volně plovoucího kurzu je znakem určité ekonomické vyspělosti země.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je zřejmé, že to naše posluchače opravdu zajímá, protože jedna z posluchačských otázek byla i ta, jestli se někdo stará o euro podobně, jako je to u koruny, kterou se zabývá centrální národní banka? Tak ono by to asi ani jinak nešlo.

Eva LISCOVÁ, redaktorka
--------------------
Přesně tak. Na tyto účely byla ve Frankfurtu zřízená nezávislá měnová instituce, Evropská centrální banka. Jejími úkoly je udržet cenovou stabilitu v Evropské unii, to znamená, že se stará o to, aby se ceny příliš rychle a často neměnily, neboli, aby byla inflace na rozumné úrovni. Říkám rozumné, protože určitá nízká míra inflace už se v dnešní době stala jistou samozřejmostí, ale přesto bývá ekonomy považována za zákeřnou nemoc, neboť ovlivňuje všechny oblasti ekonomiky. Evropská centrální banka se ale ještě stará o měnovou politiku v Evropské unii.

Petr PROCHÁZKA, ředitel odboru Evropské unie v ČNB
--------------------
Což znamená, že měnová politika je v Evropské unii centralizovaná. Celý ten systém se skládá právě z Evropské centrální banky a z národních centrálních bank, takže mluvíme o evropském systému centrálních bank.

Eva LISCOVÁ, redaktorka
--------------------
Doplňuje Petr Procházka.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže z toho vyplývá, že pokud vstoupíme do eurozóny a začněme někdy platit eurem, že naše centrální banka nezanikne.

Eva LISCOVÁ, redaktorka
--------------------
To je pravda, banka nezanikne. Naše Česká národní banka a Evropská centrální banka budou mít úkoly ohledně měnové politiky a stability cenové hladiny rozděleny. Já už se na posluchače těším opět za hodinu, kdy si povíme, jaké jsou rozdíly mezi jednotným vnitřním trhem a měnovou unií.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To zní slibně. Eva Liscová.