Aleš Michl (Mladá fronta DNES 19. 4. 2021 strana 9, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Tolik mýtů kolem zadlužení Česka teď koluje, tak jsem k tomu sepsal tři faktické poznámky:
- Před covidem mělo Česko čtyři roky (2016–2019) přebytek veřejných financí. Veřejný dluh byl snížen ze 44,4 % HDP v roce 2013 na 30,2 % HDP v roce 2019. Během covidu zadlužení vzrostlo. Ke konci roku 2020 bylo zadlužení Česka 38,1 % HDP. Zatím nejvyšší dluh v historii ČR v relativním vyjádření k HDP byl v roce 2013, a to 44,4 % HDP. Podle prognózy ministerstva financí bude veřejný dluh ke konci roku 2021 44,8 % HDP.
- Během covidu, pro roky 2020 a 2021, je potřeba uvolněnou měnovou politiku ČNB doplnit fiskální expanzí, podporou ekonomiky. Expanzi měříme přes fiskální impulz – říká nám, jak moc vláda přispívá k růstu HDP, anebo jak moc ho naopak brzdí. Je potřeba neopakovat chybu z let 2010–2013. Po krizi v roce 2008 tehdejší vláda provedla nejdříve fiskální expanzi v roce 2009, pak ale v letech 2010–2013 přepnula na fiskální restrikci. Vláda tehdy brzdila oživení růstu HDP v průměru o 0,7 procentního bodu ročně a nastala druhá recese 2012–2013. V ČNB odhadujeme, že fiskální impulz činil v roce 2020 +1,5 procentního bodu do změny HDP. V roce 2021 by měl být +0,6 procentního bodu do změny HDP. Je to dobře, ale není to zadarmo, veřejný dluh roste.
- Až bude covid pod kontrolou, je třeba z fiskální expanze přejít na stabilizaci zadlužení. Pro stabilizaci dluhu na HDP je důležitá rovnice, která dává do vztahu změnu podílu dluhu na HDP, rozdíl mezi úrokovou sazbou placenou z dluhu a růstem HDP a také primární deficit/přebytek, což je saldo veřejných financí bez zahrnutí nákladů na dluh.
Předpokládejme, že na konci roku 2021 bude zadlužení Česka 45 % HDP. Průměrná sazba, již platíme z dluhu, jsou 2 %. Co je potřeba od r. 2022 ke stabilizaci dluhu k poměru na HDP? Nejlepší kombinace pro Česko, která plyne z rovnice, je, že je třeba, aby HDP už rostl. Nejlépe reálně okolo 4 %. Tedy aby růst HDP byl dvojnásobný než náklady na dluh. A pak je třeba, aby primární saldo rozpočtu v roce 2022 bylo do -2 % HDP, to je do -125 miliard Kč. Se zahrnutím úroků z dluhu (v roce 2020 byly 40 miliard korun), aby celkové saldo veřejných financí bylo do 165 miliard. Pak se Česku od roku 2022 podaří stabilizovat zadlužení na úrovni 45 % HDP, na poloviční úrovni, než je v EU. Ano, v Evropě je průměrný veřejný dluh 90 % HDP.