Spotřebitelské úvěry lze získat nejen od bank

(HN 17.7.2000 strana 5, rubrika: ekonomické analýzy)

Zvýšení dluhového financování spotřebitelské poptávky nezpůsobilo nárůst výdajů domácností

Dluhové financování spotřebitelské poptávky je realizováno prostřednictvím bankovních a nebankovních finančních institucí a jednotlivých obchodníků. Jen v případě zvýšení sociálních jistot domácností lze očekávat větší využití úvěrů a spotřebitelských leasingů.

Nabídka produktů zahrnuje různé druhy prodejů na splátky, spotřebitelských a obchodních úvěrů, spotřebitelského leasingu, úvěrových karet a dalších modifikovaných produktů. Vzhledem k tomu, že subjekty nabízející tyto produkty využívají ve vysoké míře marketingových aktivit k dosažení stanovených cílů, používají pro své produkty odlišné názvy, ale v zásadě existuje pouze spotřebitelský úvěr (bankovní nebo obchodní) a spotřebitelský leasing.

Co půjčují banky

K základnímu zdroji financování spotřebitelské poptávky domácností bankovním sektorem patří spotřebitelský úvěr. Na českém úvěrovém spotřebním trhu banky nabízejí dva základní typy a to úvěry pro krátkodobé hotovostní potřeby ve formě debetních zůstatků na běžných a kontokorentních účtech a spotřební úvěry krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Celková hodnota spotřebitelských úvěrů ke konci roku 1999 dosáhla 28,1 miliardy Kč, z toho u bank 17,2 miliardy Kč a u stavebních spořitelen 10,9 miliardy Kč. Meziroční přírůstek se v loňském roce projevil u stavebních spořitelen. Hlavní příčinou je dokončení zákonem stanovených cyklů stavebního spoření, které zakládá jednu z podmínek pro získání úrokově zvýhodněného úvěru. Debetní zůstatky na běžných a kontokorentních účtech ke konci r. 1999 dosáhly 4,1 miliardy Kč. Jejich úroveň se v posledních letech výrazně nezměnila. Debetní zůstatky běžných a kontokorentních účtů jsou z asi 63 % u České spořitelny, a. s. Tento stav dokumentuje, že tyto vysoce likvidní peněžní prostředky slouží k uskutečňování běžných měsíčních výdajů spojených především s chodem domácností (sporožirové účty apod.). Výše spotřebních úvěrů se od roku 1997 zvýšila o 8,2 mld.Kč a ke konci roku 1999 dosáhla 13,1 mld. Kč. Spotřební úvěry poskytuje především skupina velkých bank, na které připadá podíl ve výši 93 %. Ze skupiny velkých bank dosáhla největšího podílu Česká spořitelna, a. s., 72 %, dále KB 16 % a IPB 5 %. Z hlediska časové struktury spotřebních úvěrů největší podíl v loňském roce připadal na střednědobé úvěry (cca 76 %); podíl dlouhodobých úvěrů dosáhl zhruba 22 % a podíl krátkodobých úvěrů cca 2 %. Vývoj časové struktury spotřebních úvěrů naznačuje, že hlavním předmětem dluhového financování domácností je zboží především střednědobé a dlouhodobé spotřeby. Jedná se o úvěry poskytované na nákupy automobilů, zařízení bytů, spotřební elektroniky apod. Celkový objem spotřebních úvěrů u stavebních spořitelen se od r. 1997 zvýšil asi 9 mld. Kč a ke konci r. 1999 dosáhl výše 10,9 mld. Kč. Na meziroční dynamice celkových spotřebních úvěrů ve výši 28 % se stavební spořitelny v loňském roce podílely 23 %, velké banky 2 %, zahraniční banky 2 % a ostatní banky 1 %. Z hlediska časové struktury poskytují stavební spořitelny úvěry především střednědobého charakteru (asi 80 %) a dlouhodobého charakteru (asi 20 %). Podíl spotřebitelských úvěrů domácností představuje 25 % z celkového úvěrového zadlužení tohoto sektoru u bankovní soustavy (celkové úvěry domácností dosáhly ke konci roku 1999 112,3 miliardy Kč). Rozhodující část (84,2 miliardy Kč) tvoří investiční a hypoteční úvěry. Podíl spotřebitelských úvěrů domácností na celkové úvěrové emisi se v loňském roce zvýšil zhruba o jeden procentní bod a dosáhl asi 3 %. I přesto je však význam spotřebitelských úvěrů pro velkou část bankovního sektoru zatím stále okrajový (s výjimkou některých tradičních či specializovaných bank). Banky však i nadále avizují v této oblasti své záměry expanze, neboť v ní vidí určitý prostor pro rozšíření poskytovaných služeb.

Nebankovní subjekty se činí

Nebankovní finanční instituce působící na trhu dluhového financování spotřeby nabízejí dva základní nástroje - spotřebitelský leasing a spotřebitelský úvěr. Oba nástroje mají charakter splátkového prodeje, který představuje zvláštní druh kupní smlouvy vyznačující se odloženým zaplacením kupní ceny a zpravidla i modifikovaným okamžikem přechodu vlastnictví. Spotřebitelským leasingem se dociluje pořízení potřebné majetkové hodnoty z cizích zdrojů a spotřebitel může i pozitivně ovlivnit svoji likviditu. Pevné stanovení výše a intervalu leasingových splátek umožňuje jasnou kalkulaci nákladů po celou dobu leasingu, během které může spotřebitel využívat i doprovodných služeb. Nebankovní finanční instituce vydávají a spravují též úvěrové karty, tj. karty s individuálně stanoveným úvěrovým rámcem, do kterého lze čerpat úvěr. Podmínkou je, že v žádném okamžiku nesmí celkově vypůjčená suma přesáhnout stanovený úvěrový limit. Podíl spotřebitelských úvěrů na celkové spotřebě domácností dosáhl koncem roku 1999 u bankovních subjektů 2,9 % a u nebankovních 0,8 %. Oživení dluhového financování spotřebitelské poptávky domácností odráží především reakci na nabídku dluhových finančních produktů bankovních i nebankovních institucí. Lze očekávat, že bude postupně plnit úlohu, jakou má ve vyspělých tržních ekonomikách, tedy přispívat k udržení plynulé spotřeby. Vzhledem k celkové ekonomické situaci domácností lze očekávat spíše opatrnost ve spotřebním chování domácností. Z hlediska výše úrokových sazeb se některé formy dluhového financování jeví jako nevýhodné, neboť úrokové sazby u nebankovních subjektů mohou dosahovat až 30 %. Nelze očekávat, že by touto cestou domácnosti dlouhodoběji uspokojovaly svou potřebu. U bankovních institucí jsou sice úrokové sazby nižší, ale systémy zajištění úvěrů zůstávají náročné. Na jedné straně tak bude stát široká nabídka produktů těchto institucí, na druhé straně bude působit omezený počet klientů a potenciální neschopnost dostát dlouhodobým finančním závazkům.

Spotřebitelské úvěry poskytnuté domácnostem (stavy v mld. Kč)

Pramen: ČNB

Vývoj obratu vybraných společností v letech 1997 - 1999

Obrat (objem v leasingových cenách a v konečné výši poskytnutých úvěrů) v mld. Kč

Pramen: údaje jednotlivých firem