(HN 19.9.2000 strana 4, rubrika: zasedání MMF a Světové banky)
Je členství v Mezinárodním měnovém fondu a ve Světové bance pro Českou republiku přínosem?
Česká republika realizovala s podporou MMF a SB operace v hodnotě stamiliónů USD. Po obnovení našeho členství v září 1990 má naše součinnost s těmito institucemi zcela konkrétní podobu.
Československo stálo v roce 1944 u zrodu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky jako zakládající člen. V roce 1954 bylo naše členství v obou těchto institucích pozastaveno. K jeho obnově došlo 20. září 1990.
Finanční pomoc
K podpoře ekonomické reformy schválil MMF v lednu 1991 pro ČSFR půjčku, která měla 3 části: 1. Pohotovostní úvěr ve výši 619,5 mil. SDR (Special Drawing Rights - zvláštní práva čerpání) a v délce 14 měsíců. 2. Úvěr v rámci tzv. kompenzační facility na financování očekávaných zvýšených nákladů na dovoz ropy ve výši 466 mil. SDR. 3. Druhý pohotovostní úvěr, schválený v dubnu 1992 v částce 236 mil. SDR a v délce 12 měsíců. Vyčerpáno z tohoto úvěru bylo pouze 36 mil. SDR. Po rozpadu federace připadl na ČR dluh ve výši 780 676 167 SDR. K 1. 3. 1993 byla schválena pro ČR úvěrová pomoc v částce 177 mil. SDR na podporu devizových rezerv, z níž bylo vyčerpáno pouze 70 mil. SDR a které jsme uhradili již v září 1993. V době, když nám fond půjčoval poprvé (následován půjčkami IBRD a G24), jsme nemohli vstoupit na finanční trhy, protože bychom obligace buď vůbec neprodali, nebo by náklady byly vysoké. To, že MMF podpořil reformní program, zvýšilo naši kredibilitu natolik, že jsme byli schopni jít v r. 1991 na soukromý a v r. 1993 na veřejný trh obligací bez dalších oficiálních půjček. Již v r. 1993 jsme dosáhli investiční stupeň ratingu. Světová banka (IBRD) nám poskytla v r. 1991 půjčku 450 mil. USD na strukturální přizpůsobení, se splatností do r. 2006. Po rozdělení v r. 1993 přešlo na ČR 300 mil. USD. Půjčka měla pomoci vytvořit optimální podmínky pro rychlé uskutečnění strukturálních změn nezbytných pro fungování tržní ekonomiky, a to ve formě podpory platební bilance a posílení devizových rezerv. Obdrželi jsme také úvěr 246 mil. USD na projekt v energetice a ochraně životního prostředí. Jeho hlavní součástí bylo odsíření severočeských elektráren a úvěr na modernizaci telefonních sítí. Příjemcem půjček byl soukromý sektor. Nyní ČR další půjčky od SB nečerpá. Spolu s ostatními vyspělými státy se ČR podílí na spolufinancování různých aktivit bretonwoodských institucí. Nejznámější je příspěvek na iniciativy HIPC a PRGF (Heavily Indebted Poor countries, Poverty Reduction and Growth Facility) ve prospěch rozvojových zemí ve výši 5,7 mil. SDR, ve formě 20leté bezúročné půjčky. V Mezinárodní asociaci pro rozvoj (IDA), která poskytuje bezúročné půjčky nejchudším zemím světa, je ČR dárcem a podílí se na doplňování zdrojů.
Technická součinnost
V oblasti lidských zdrojů se díky MMF podařilo vychovat novou generaci odborníků ČNB i MF na
statistiku, bankovní obchody, měnovou politiku, makroekonomické analýzy atd. Technická pomoc se
týkala také přípravy právních norem, inflačního cílování, modelování apod. ČR se v průběhu svého
obnoveného členství změnila z výhradního příjemce pomoci v poskytovatele. Naši odborníci jsou
vysíláni v rámci misí MMF do třetích zemí. Spolupráce s SB v oblasti technické pomoci se dnes
koncentruje na zpracování analýz a doporučení v různých oblastech české ekonomiky a státní správy
(zkoumání skrytých dluhů, analýza právního rámce restrukturalizace a vymáhání pohledávek, zpráva o
připravenosti ČR ke vstupu do EU, o situaci na českém kapitálovém trhu). Významná jsou pravidelná
hodnocení ekonomického vývoje ČR a z toho vycházející doporučení MMF. Nyní jsou již tyto informace
veřejně dostupné. Po mexické a asijské krizi se vystupňovalo úsilí posílit finanční sektor a
přijmout opatření, která by předcházela nebezpečí vzniku finančních krizí. MMF vypracoval
"speciální standardy pro distribuci statistických údajů" (SDDS). Jejich přijetím se země zavazují
poskytovat detailní a spolehlivé ekonomické a finanční údaje. Tím snižují nejistotu zahraničních
investorů z neočekávaného ekonomického vývoje. ČR byla mezi prvními 47 zeměmi, které k této
iniciativě přistoupily. Pozornost je věnována i vypracování a dodržování mezinárodních standardů a
norem v oblastech jako fiskální a měnová politika, bankovní dohled, dohled nad trhem cenných papírů
atd. O situaci v ČR byla vypracována hodnotící zpráva o dodržování norem a kodexů, která vyzněla
kladně. MMF a SB vypracovaly společně program (FSAP - Financial Sector Assessment Program), který
bude analyzovat interní praktiky bank, ostatních finančních institucí a také regulaci dohledu.
Součástí hodnocení bude analýza stability podnikového sektoru. V rámci historického vývoje se SB
rozšířila o další instituce, které dnes tvoří Skupinu Světové banky. Patří k nim vedle Mezinárodní
banky pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) - (tyto dvě instituce se
dnes označují jako Světová banka) také Mezinárodní finanční korporace (IFC), Multilaterální
agentura pro investiční záruky (MIGA) a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID).
ČR je členem všech pěti institucí. IFC, která poskytuje dlouhodobé úvěry a investice ve formě
kapitálových vstupů do soukromého sektoru, financovala v ČR 17 projektů, na které poskytla 305 mil.
USD a od mezinárodních bank zmobilizovala dalších 283 mil. dolarů. MIGA, která pojišťuje investice
soukromého sektoru před politickými riziky, poskytla garance na investiční projekty jako Cement
Hranice, Vitana, Tesla Lanškroun, společnost Westaco Svitavy. Na řešení mezinárodních investičních
a majetkových sporů se zaměřuje ICSID, kterou jsme využívali při řešení otázky Slovenské inkasní.
Specifickou oblastí spolupráce se SSB je ochrana životního prostředí. V rámci "programu ochrany
životního prostředí", se realizovaly projekty na ochranu biodiverzity, analýzy potenciálních
energetických úspor, postupné vyloučení látek poškozujících ozónovou vrstvu a řada dalších.