(ha, juf)
(HN 26.7.2002 strana 3, rubrika: Z domova)
Pavel Racocha, člen bankovní rady České národní banky, je přesvědčen:
Nová vláda rozjela konzultace s centrální bankou. Spolupracovat s ní hodlá při tvorbě střednědobého rozpočtového výhledu i při řešení některých záležitostí, které se dotýkají vývoje kursu koruny. Například výnosy z privatizace bude kabinet i nadále ukládat na zvláštním účtu centrální banky. V nejbližší době se má začít diskutovat i o datu přijetí eura. "Zdá se, že spolupráce s novým kabinetem bude mnohem těsnější," říká viceguvernér ČNB Pavel Racocha.
hn: Kdy bude podle vás Česko připraveno na přijetí eura?
To je velmi komplikovaná otázka. My v současné době zpracováváme určité analýzy, které by měly zmapovat pro a proti přijetí. Co je důležitá zpráva: Právě včera jsme se s ministrem financí dohodli na určitém rámci, jak postupovat. Česká národní banka by připravila nějaký dokument. To vlastní rozhodnutí pak bude verdiktem vlády, předpokládám, že na základě doporučení centrální banky. Samozřejmě je trošku rozdíl mezi tím, kdy bychom chtěli a kdy budeme moci vstoupit do Evropské měnové unie. Česká republika musí nejdřív splnit maastrichtská kritéria, zvláště pak ustanovení o deficitu veřejných financích vzhledem k hrubému domácímu produktu. Zejména z vývoje veřejných financí vyplývá, že bude trvat ještě nějaký čas, než česká ekonomika bude připravena. Další věcí, kterou je dobré zmínit, je fakt, že je asi velmi obtížné určit přesné datum, které by bylo nejvhodnější. Otázka totiž je i to, jak k této záležitosti bude přistupovat Evropská komise. Jestli umožní všem novým kandidátským zemím - a těch bude až deset - deset individuálních dat. Nebo zda bude jen jeden, případně dva termíny. Takže spíše je důležité, aby debata o výhodách a nevýhodách přistoupení k evropské měně proběhla včas. To, co ovlivní konečné datum, je celý komplex souvislostí, které dnes ještě asi nejsme ani schopni dohlédnout.
hn: Pokud jde o vývoj veřejných financí, vláda už svůj názor řekla, obsahuje ho i koaliční dohoda...
Předpoklad je, že Česká republika bude do unie vstupovat v roce 2004. Pak bychom mohli teoreticky vstoupit do přípravné fáze, která je předepsaná pro všechny kandidátské země před tím, než přijmou jednotnou evropskou měnu. Tam by mělo Česko vydržet dva roky. Takže už jsme v roce 2006. Zatím jsme ale neviděli střednědobý výhled fiskální politiky, který připravuje Ministerstvo financí, zatím jsme neviděli programové prohlášení vlády. Neviděli jsme návrh státního rozpočtu. Ale lze předpokládat, že spíše než o roku 2006 hovoříme o nějakých dvou letech zpoždění. Takže reálné je uvažovat o přistoupení k euru asi někdy mezi lety 2006 až 2010. S tím, že pravděpodobnější to bude v druhé polovině tohoto rozmezí.
hn: Centrální banka začala s Ministerstvem financí diskutovat o střednědobém fiskálním výhledu. Teoreticky: Jak by Česká národní banka reagovala, pokud by vláda chtěla masívně investovat do ekonomiky, tedy obětovat nízkou inflaci prudkému hospodářskému růstu?
Česká republika má ve srovnání se sousedními státy docela robustní hospodářský růst. A nemyslím jenom státy západní Evropy, ale špatně na tom nejsme, ani když se podíváme na Polsko nebo Maďarsko. Otázkou je i to, jakým fiskálním impulsem vlastně vládní utrácení pro českou ekonomiku je. A jaký je strop tohoto utrácení. Velká část současného deficitu státu je způsobena i úhradou starých závazků a alespoň podle prvních signálů, které máme, se vláda spíše chystá vytvořit pro veřejné finance pevněji svazující rámec, než tomu bylo doposud. I když její politika třeba může být trošku expanzívnější, než by se České národní bance možná líbilo. Uvidíme. Rozhodně nechci jakkoli podminovávat začínající spolupráci mezi vládou a centrální bankou. Významné je už to, že tento rámec bude existovat - to je velký rozdíl proti tomu, co tu bylo dosud. Už proto, že bude zahrnovat nejen státní rozpočet, ale i mimorozpočtové fondy, konsolidační agenturu, Fond národního majetku a další státní instituce.
hn: Slíbila vláda, že se bude řídit dohodou, kterou centrální banka na začátku letošního roku uzavřela ještě s kabinetem Miloše Zemana: Tedy že devizové příjmy vlády - včetně výnosů z privatizace - bude i nadále ukládat na účtu ČNB?
Není to explicitní závazek vlády. Ale premiér Vladimír Špidla, a na včerejším zasedání bankovní rady také ministr financí Bohuslav Sobotka, se vyjádřili, že je tady ochota dál v této spolupráci pokračovat. Nemáme sebemenší signál, že by vláda chtěla od dohody odejít. Zatím se nám spíše zdá, že dosavadní spolupráce bude ještě těsnější.