Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
(ČRo Plus 18. 5. 2020, pořad Interview Plus)
Audio (externí odkaz na web ČRo Plus)
Jan BURDA, moderátor
Podle Českého statistického úřadu hrubý domácí produkt České republiky meziročně klesl o 2,2 %. Bankovní rada České národní banky 7. května snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 %. Cílem dalšího snižování sazeb je zmírnění dopadů opatření proti šíření koronaviru na ekonomiku. Česká národní banka ve své nové prognóze očekává letos pokles hospodářství o 8 %. Příští rok by pak ekonomika měla stoupnout o 4 %. Co tato čísla a předpovědi znamenají pro život v Česku? Jak by měla nadále postupovat vláda? A jak dlouho si Česká republika může dovolit masivní výpadky z příjmů, stamilionové schodky státního rozpočtu? Hostem příštích minut po telefonu bude Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Dobrý den. K poslechu zve Jan Burda.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Dobrý den. Děkuju za pozvání.
Jan BURDA, moderátor
Pane guvernére, epidemiologická opatření proti koronaviru zasáhla hospodářství nejhůř od finanční krize v roce 2008. O kolik hlubší, než právě ta finanční krize, je ta současná situace? O kolik je vážnější?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Samozřejmě je velmi obtížné určit, jaká měřítka pro to porovnání použít, ale když vezmeme ta nejhrubší kvantitativní měřítka, tak se zdá, že ta současná krize vyvolaná pandemií z hlediska ekonomického výkonu by mohla být, řekněme, dvojnásob hlubší, než byla ta krize 2008, 2010. Tehdy naše ekonomika v prvním nárazu klesla kolem 5 %. Teď to očekávání je, že to bude bohužel nejméně 8 % a může to být také o něco více.
Jan BURDA, moderátor
Ona ta otázka bude znít poměrně zvláštně, nicméně je to realita - padá hospodářství Česka podle vašich odhadů nebo podle těch predikcí a plánů?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Zatím ano. Pokud jde o čísla zveřejněná na konci minulého týdne, to znamená za první čtvrtletí, tak to víceméně odpovídá našim odhadům a taky odhadům ostatních pracovišť, která se zabývají prognózováním ekonomiky. Takže ano, zatím to tak vypadá, ale klíčové bude číslo za druhé čtvrtletí. Na to si ještě budeme muset počkat, protože samozřejmě těžiště toho propadu je evidentně v dubnu, v květnu, v těch měsících, kdy vlastně ta ekonomika a společnost byla nejvíce omezená opatřeními proti šíření viru.
Jan BURDA, moderátor
Pane guvernére, ten očekávaný pokles, i podle České národní banky o 8 %, rozumím z těch vašich předchozích odpovědí tomu správně tak, že to nemá obdobu v novodobé historii České republiky?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, bohužel to nemá obdobu, pokud z toho vyjmeme nesrovnatelný transformační rok 1990/91. A to se opravdu nedá porovnávat, to byla úplně jiná doba, jiná ekonomika, jiné problémy. V naší novodobé historii to nemá obdobu.
Jan BURDA, moderátor
Mimochodem, jak vlastně měříte nebo předpovídáte vývoj ekonomiky? Je to například podle spotřeby elektřiny? A pokud ano, tak proč?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Primárně to podle spotřeby elektřiny není, to jsou pomocné indikátory. Kolega Aleš Michl ještě s jedním naším kolegou, jeho poradcem, se tím v poslední době zabývá. My pracujeme se standardními statistickými daty, která dostáváme ze zahraničí, pokud jde o vnější prostředí, a samozřejmě od statistického úřadu, pokud jde o domácí ekonomiku. A tyto záležitosti vložíme do modelu, který je nastaven tak, aby modeloval vztahy v ekonomice. A samozřejmě do toho vkládáme nějakou erudici a expertní úvahy. V této době takovýchto vývojových zlomů je samozřejmě váha mnohem více na těch expertních úvahách a odhadech, a můžou hrát roli samozřejmě i pomocné ukazatele typu spotřeba elektřiny, vývoj plateb, například za jízdy kamiony a auty po dálnici... Mohou tam být různé takzvané předstihové ukazatele, které vycházejí spíše z dotazů, kdy se ptají nákupních manažerů, to je ten známý index PMI... Čili je to celý set různých ukazatelů a zejména hledání vztahů mezi nimi tak, abychom se dobrali pravděpodobného výsledku za období, kterým se zabýváme.
Jan BURDA, moderátor
Já připomínám, že odpovídá Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. V úvodu jsem připomněl, že bankovní rada České národní banky 7. května rozhodla o snížení základní úrokové sazby. Co dalšího bude potřeba, jaké jsou podle vás hlavní úkoly pro centrální banku v této opravdu výjimečné situaci?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Naše hlavní úkoly, ten jaksi nejvyšší agregovaný mandát toho, co máme dělat, se nemění. My tady jsme od toho, abychom dbali o cenovou stabilitu v této zemi. Cenová stabilita rovná se plus minus plnění našeho inflačního cíle, čili aby v této zemi ceny rostly přibližně dvouprocentním tempem. Samozřejmě má to nějaký toleranční koridor, a tak dále, ale to je náš střednědobý cíl se tomu neustále, pokud možno, blížit. Potom máme velmi významnou kompetenci, která vznikla právě po té minulé krizi a objevila se v legislativě, a to je dbát o finanční stabilitu. To znamená dělat všechny kroky, které povedou k tomu, že finanční systém bude spolehlivě fungovat právě i v dobách takovýchto, jako je šok, který právě prožíváme. Protože bez financí se ekonomika neobejde. Je to jakýsi krevní oběh ekonomiky, když to mám takto přiblížit. A samozřejmě vedle toho je naším zájmem, aby prosperovalo hospodářství jako celek. Čili pokud plníme ty naše dva hlavní mandáty, cenová a finanční stabilita, tak děláme kroky, které by měly přispět k tomu, že ta ekonomika bude udržitelně růst rozumným tempem. Dnes je to samozřejmě spíše ne o růstu, ale o oživení ekonomiky, aby se do toho růstového módu postupně vrátila.
Jan BURDA, moderátor
Měl jste na mysli, pane guvernére, také relativně nový nástroj České národní banky? To, že ve výjimečné situaci bude moci kupovat třeba korporátní dluhopisy? A pokud ano, tak za jakých okolností to může nastat?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
My jsme, a to je třeba vysvětlit šířeji, my jsme už před 5 lety, ještě za minulé vlády udělali určité vyhodnocení toho, o čem nás poučila ta minulá krize doma i ve světě. A připravili jsme poměrně významnou novelu zákona o ČNB tak, abychom reflektovali ty zkušenosti, které ve světě proběhly (a částečně u nás), aby centrální banka mohla v případě takovýchto významných krizí, externích šoků, mít plnohodnotný repertoár nástrojů a reagovat případně zejména za účelem plnění těch svých hlavních mandátů, o kterých jsem mluvil, to jest té cenové a finanční stability, dostatečně účinně. Tato novela ležela ve sněmovně s přestávkami dohromady zhruba 5 let, až najednou bohužel krize přišla dřív, než jsme si kdokoliv dovedli představit. A bylo třeba aspoň urychleně dovybavit banku těmito pravomocemi, které jsou v podstatě pojistkami, kdyby náhodou hrozilo, že se finanční trh začne totálně hroutit a klíčové jeho instituce, to jest banky a další, přestanou mít třeba dostatek likvidity na to, aby mohly fungovat a zajišťovat ten krevní oběh tak, aby tam vstoupila autorita centrální banky, a tu likviditu tam dodala. A to případně v těch kritických momentech za záruku i takových instrumentů, jako jsou třeba balíky aktiv včetně podnikových dluhopisů. Ale v tuto chvíli my ani takový produkt nenabízíme, kde bychom vůbec uvažovali o "nákupu" podnikových dluhopisů. My jsme schválně chtěli mít ten repertoár tak široký, aby nás nikdy neomezil, kdyby náhodou se situace vyvíjela extrémně špatně. Zatím nic takového neplánujeme. Zatím máme svoje standardní produkty pro banky - dodávací operace. Když by potřebovaly likviditu, tak nám nabídnou ze svých aktiv státní dluhopisy. To se děje, respektive tento mechanismus je funkční. Zatím ho banky nevyužívají, nepotřebují tu likviditu. Teď jsme to rozšířili i o pojišťovny a penzijní fondy a investiční společnosti, což už je právě v souladu s tou novelou zákona, a to pro tuto chvíli určitě bohatě stačí.
Jan BURDA, moderátor
Za loňský rok, kdy jste zmínil banky, v tuzemsku zaznamenaly banky vysoké zisky přes 90 miliard korun. Tedy v tuto chvíli, laicky řečeno, mají peníze na to, aby krize zvládly?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, v tuto chvíli rozhodně mají peníze na to, aby krizi zvládly. My jsme to samozřejmě také ještě podpořili tím, že jsme jim poměrně důrazně doporučili, aby nerozdělovaly loňský zisk a nevyplácely dividendy svým akcionářům, takže ony mají opravdu značný kapitálový polštář. Z hlediska likvidity jsou rovněž velmi dobře vybavené, protože to už je důsledek minulé měnové politiky ještě za té minulé krize, kdy likvidita výrazně narostla díky prováděným opatřením. V té době to byl zejména kurzový závazek, v tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by měly mít banky jakýkoliv problém zvládnout i ty poruchy, kterými se budou setkávat. To znamená po jistou dobu neplacení, nebo odkládání splátek určité části klientů. Posléze možná samozřejmě ti klienti, kteří budou v problémech, tak asi budou méně spolehlivými dlužníky, než byli před krizí, ale na to všechno banky mají dostatečné rezervy a měly by to zvládnout bez problémů.
Jan BURDA, moderátor
Mimochodem, očekáváte, pane guvernére, výrazné zvýšení míry lidí v problémech, tedy neplatičů, ať už to jsou fyzické osoby nebo třeba podniky?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To je strašně obtížné odhadovat. Rozhodně těchto klientů přibude, to je jasné, o tom nepochybujme. Ten stav před krizí byl ultra pozitivní. Byl výsledkem té poměrně dlouhé konjunktury. A když je hospodářství v dobré kondici dlouho, tak samozřejmě těch nespolehlivých plátců ubývá, kdežto když přijde takovýto šok, tak samozřejmě se jejich množství zvětší. Jestliže jsme měli před krizí špatných úvěrů do 2 %, u hypoték ještě méně, u těch podnikových třeba 2 - 3 %, tak teď to určitě bude násobek. Ale pokud to zůstane někde v hranicích 5, 6, 7 %, tak si myslím, že to je něco, co jsou banky opravdu schopny bez nějakého většího zaváhání vládnout.
Jan BURDA, moderátor
Říká guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Když jsme se na okamžik zmínili o jednom z ukazatelů pro predikci dalšího vývoje, o té elektřině, tak jste, pane guvernére, jmenoval člena bankovní rady České národní banky Aleše Michla, který obecně věří české ekonomice a Mladé frontě poskytl rozhovor, ve kterém mimo jiné řekl, cituji: "Ještě, že máme korunu, a díky za to, že máme vlastní měnovou politiku. V ČNB uděláme všechno pro to, abychom dál měli stabilní finanční systém bez velkých experimentů." Jak velkou výhodou z pohledu bankéře, protože vím, že euro je do značné míry, nebo teď už je stoprocentně politické rozhodnutí, ale jak velkou výhodou z pohledu vaší profese je to, že máme českou korunu, anebo třeba i nevýhodou?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Je to jako v životě se vším, všechno má svoje pozitiva i negativa, a ta se mohou v čase měnit. Výhoda je určitě v tom, že to máme ve svých rukou, čili můžeme to velmi pružným způsobem používat, to znamená měnovou politiku a její nástroje. Můžeme se tak, pokud možno, dobře koordinovat s vládní, především fiskální politikou, protože je vždycky velmi dobře, když dvě politiky působí jedním směrem, proticyklicky. To znamená, že v době krize podporují ekonomiku a naopak v době nějaké konjunktury, a možná přehřívání, tu ekonomiku společně, pokud možno, trochu ochlazují, čili to je určitě výhoda.
Výhoda je také to, že jsme malá otevřená ekonomika velmi exportně orientovaná, takže pružný kurz je přirozeným nárazníkem fungování ekonomiky v mezinárodním trhu, když je ten trh pod nějakým tlakem, šokem a je evidentní, že bude zpomalovat. Pak samozřejmě kurz může mít tendenci, a má, zatím to funguje, se oslabit, což je zase určité podpůrné opatření pro ekonomiku našeho typu, protože to stimuluje vývozní orientaci. Takže má to své výhody, například ty, které jsem vyjmenoval.
Samozřejmě má to i své nevýhody, asi jak pro koho, někdy záleží na úhlu pohledu. Já bych asi zmínil to, že malá ekonomika s malou měnou, s plovoucím kurzem, je samozřejmě vystavena mnohem větší volatilitě velkého mezinárodního trhu. Je to taková relativně malá lodička na velkém oceánu, a když tam různě fouká, protože jsou tam někde nějaké velké útvary vysokého, nízkého tlaku, byť my s tím nemáme nic společného, tak to samozřejmě fouká i do nás a může nás to více rozhoupat, než kdybychom byli součástí nějaké velké měnové jurisdikce, jako je třeba euro. Takže má to i svoje nevýhody, to je přirozené.
Důležité je být si vědom těchto záležitostí. Další nevýhoda může být, pokud jste součástí, v našem případě mluvíme o eurozóně - eurozóna má nějaké úrokové sazby, má nějakou měnovou politiku, kterou tam kompromisně těch 19 zemí zvolí, ale ta nemusí odpovídat vaší konkrétní makroekonomické situaci. Uvedu příklad: země typu Pobaltí donedávna měly poměrně vysokou inflaci 3-4 % a přesto mají záporné úrokové sazby. To je ekonomicky něco velmi nepřirozeného a vede to k nadměrnému růstu cen aktiv v těchto zemích, zejména třeba nemovitostí a nějakých dalších speciálních aktiv, což může ten trh rozkolísat. Takže je to zase otázka flexibility měnové politiky, která se řídí spíše stavem a zájmy velkých ekonomik a nějakého průměru toho uskupení.
Jan BURDA, moderátor
Rozumím. Děkuji. Mimochodem, ten váš příměr o tom, že malá loď se na oceánu při poryvech větru více rozhoupe než loď, která má větší výtlak, pokud to tak mohu říci, to se odráží v tom, že před koronakrizí šlo koupit euro zhruba za 25 Kč, poté stálo 28 Kč, to se odráží v těch výkyvech? A co v této věci může nebo plánuje udělat Česká národní banka?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, to se v těch výkyvech odráží. Jak jsem říkal, je to určitý nárazník, který absorbuje jistou část šoku, který přišel zvenčí. Samozřejmě to má nějaké proinflační důsledky, pokud by to překročilo nějakou rozumnou míru. Pořád se tady bavíme o nějakých pohybech v řádu jednotek procent, a to je něco, s čím si ta ekonomika umí dobře poradit. Pokud jde o naše možnosti, tak my to samozřejmě velice pečlivě sledujeme, nicméně máme režim plovoucího kurzu, do kterého zasahujeme jenom v mimořádně ojedinělých případech, pokud by to bylo nutné. Zatím to nutné nebylo. Naštěstí jsme ekonomika vybavená opravdu velkými devizovými rezervami, čili my se nemusíme obávat nějakého problému (že by nás ten mezinárodní trh dotlačil někam ke zdi a my bychom museli dělat nějaké opravdu kritické kroky a projevilo se to v nějakém hroucení kurzu koruny, to rozhodně nehrozí). Kdyby se něco takového na trhu jenom náznakem objevovalo, tak my bychom do toho jistě zasáhli. My samozřejmě máme možnosti působit na obranu kurzu, pokud by ten kurz koruny byl extrémně slabý a neodpovídal by makroekonomické situaci. Na druhé straně, použít kurz jako nástroj pro nějaké uvolňování měnové politiky, to teoreticky také lze, ale to je opět mimořádný nástroj, který by snad bylo odůvodněné použít, kdyby evidentně hrozila nějaká dlouhodobě deflační situace, a to rozhodně teď nevidíme. Myslím si, že to ani nebude případ této krize.
Jan BURDA, moderátor
Odpovídá guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dovolte, abych se teď zaměřil na to, co by měla dělat vláda, a položil Vám tuto otázku také coby bývalému premiérovi České republiky. Byl jste premiérem také v nelehké době. Co by teď především měla udělat vláda pro ekonomickou stabilizaci a co by měla udělat, dejme tomu, právě i v určité kooperaci s Českou národní bankou?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To, co teď budu říkat, není že bych dával vládě nějaké rady, to mi samozřejmě nepřísluší a není to ani potřeba. Vláda se musí, a to si myslím, že se současná vláda snaží velice, pokusit maximálně zachovat peněžní toky v ekonomice. To znamená tam, kde toky vypadly, protože není poptávka, nejsou tady turisté, spotřebitelé, jsou uzavřené nějaké provozy, takže nemají příjmy, tam pokud možno nějakým způsobem tyto záležitosti částečně alespoň vyrovnávat, aby nedošlo k úplnému vyschnutí toku těch peněz. A to vláda dělá těmi programy, které nastavila, ať už pro podniky z hlediska udržení zaměstnanosti nebo pro živnostníky z hlediska jejich přežití. Samozřejmě bude vždy velká debata o tom, jak rozsáhlé ty programy mají být, nakolik mají být čistě plošné a smířit se s tím, že se tam bude objevovat i černé pasažérství. To už je politická záležitost. Já myslím, že to vláda nadimenzovala v zásadě správně. Otázka je možná to provádění, to u nás vždycky trochu vázne, ale to je na další debatu. A potom samozřejmě je tam ten velký program podpory úvěrů tak, aby se obnovilo nebo nezastavilo provozní úvěrování firem. To jsou ty programy COVID a zejména teď ta poslední a největší část, COVID III. Tam si také myslím, že vláda udělala, co bylo potřeba. Teď už je to skutečně o tom, aby to všechno reálně fungovalo a aby se to mohlo prakticky využívat.
Jan BURDA, moderátor
Letos je schválený 300miliardový schodek rozpočtu. Co dále? Jak dlouho takový schodek, nebo řádově takové schodky, může Česká republika a tuzemský státní rozpočet unést?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Nedá se nic dělat, to je prostě nevyhnutelný důsledek té situace, která nastala. Vláda nemá příjmy, co očekávala, a naopak musí vydávat nové výdaje, aby pomohla ekonomiku udržet v nějakém chodu, takže se s tím musíme smířit. A naštěstí ta výchozí makroekonomická a fiskální situace byla taková, že si to můžeme dovolit a vláda nemá problém si v tuto chvíli sehnat prostředky na trhu dluhopisů, státních dluhopisů, které vydává. Dokonce vidíme, že se financuje za mimořádně nízké úrokové sazby pod 1 %i na poměrně dlouhých časových horizontech, čili půjčuje si na 10 a více let za 70, 90 bazických bodů a u krátkých půjček už pomalu ty úroky začínají olizovat nulu. Takže to se děje.
Samozřejmě je tu otázka udržitelnosti takového postupu. Podle mě tento rok a příští rok to každý pochopí, protože obnovování ekonomiky nebude zas tak prudké, jak byl ten pád. Nicméně v tom počínání vlády bude potřeba vidět, a trh to bude určitě vyžadovat, že je tam také nějaké přemýšlení o tom, jak postupně vrátit rozpočty do nějakého normálu, to znamená, vrátit je do nějakých, pokud možno minimálních schodků. A to bude výzva zejména pro roky 2021, ale ještě více 2022 a dále.
Jan BURDA, moderátor
Na konci příštího roku podle těch současných predikcí nebude česká ekonomika a hrubý domácí produkt na té úrovni před tím, než přišel koronavirus a musela se podniknout ta opatření. Bude to chtít tedy závěrem nějakou zásadní změnu systému?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Zásadní změnu systému, to asi tak rychle nelze udělat, a navíc nevím přesně, jestli je vůbec nějaké povědomí a konsensus o tom, co by to ta zásadní změna měla být. Změny probíhají pořád a ta krize je urychlí. Některé obory určitě už nebudou tak velké, jak byly před krizí, naopak jiné obory určitě posílí. Určitě budeme více digitalizovaní a vůbec pracovat v prostředí nějakých digitálních sítí, určitě bude řada věcí fungovat trochu jinak i v té mezinárodní dělbě práce - některé příliš globální hodnotové a výrobní řetězce se pravděpodobně trochu rozvolní a více regionalizují - ale to neznamená podle mě ještě žádnou zásadní revoluci. Bude to o tom, jak se nám podaří ekonomiku znovu nastartovat na všech úrovních. Vzhledem k tomu, že Evropa bude mít jako celek asi ještě větší problémy, než my sami pociťujeme dneska (a my jsme na té Evropě velmi závislí), tak to oživování bude pomalé. Nevěřím v žádné geniální rychlé revoluční řešení.
Jan BURDA, moderátor
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky, mnohokrát vám děkuji za rozhovor. Přeji hezký den.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Já děkuji za pozvání a všem posluchačům pevné zdraví.