Aleš Michl (Mladá fronta DNES 24. 5. 2021 strana 8, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Americký a čínský. Vesmírný výzkum ukazuje, že koronaviry pokrok nezastaví. A je to i demonstrace ekonomické síly. Amerika na Mars letos dorazila první. Těsně za ní Čína. Podobně jsou na tom obě ekonomiky podle HDP v dolarovém vyjádření. Čína Ameriku ale dohání. Celá její historie zkoumání vesmíru je shodná s ekonomickými pády a vzestupy národa.
Čína patřila mezi průkopníky zkoumání oblohy. První písemný záznam o slunečním zatmění pochází z Číny, z roku 2138 před naším letopočtem. Z roku 613 př. n. l. je nejstarší zpráva o pozorování komety. Ještě v roce 1054 už našeho letopočtu byl výbuch supernovy zachycen v evropských i čínských kronikách. V 17. století měli dalekohledy jako Evropané. Pak ale přišel zlom. Ještě v roce 1750 měla Čína podíl 32,8 procenta na světovém průmyslu. V roce 1900 už jen 6,2 procenta. Zaspali průmyslovou revoluci. Následovala řada lidových povstání a bojů. Ještě v roce 1961 se čínský HDP snížil o 27 procent a v zemi byl hladomor. Teprve když byli na dně, začali se měnit, ale hlavně se sjednotili. Nechali za sebou uzavřenost. Vyrostli díky zahraničním investicím, skvělému exportu a tvorbě kapitálu.
V roce 1970 vyslali do vesmíru první družici. V roce 2003 obletěla jejich raketa s kosmonautem zemi. Teď už mají největší dalekohled na světě. A rovera na Marsu. Rovery posílají na Zemi kupu fotek i filmů a berou vzorky. Uvidíme, jaké mocnosti se podaří vzorky dopravit zpět na Zemi jako první. Mohlo by se tak stát kolem roku 2030. Bylo by to poprvé v historii, co bychom v laboratořích měli vzorky z jiné planety. Nejlepší by bylo, kdyby vesmír mocnosti nakonec spojil ke spolupráci jako ve filmu Marťan. Aby se z toho prostě nestala bitva o Mars.