(Ekonom 11.3.2004 strana 63, rubrika: Peníze)
Podle ČNB v některých aspektech předčily očekávání.
Úvěrovou stagnaci z minulých let vystřídal v roce 2003 mírný růst, a to především v důsledku
mimořádného růstu úvěrů obyvatelstvu. Objem těchto úvěrů dosáhl přibližně 995 mld. Kč a proti roku
2002 se zvýšil o 105 mld. Kč. Alokační funkce bankovního sektoru však může být vnímána jako
nedostatečná ve vztahu k nefinančnímu sektoru. Úvěry podnikům stagnovaly a nedosáhly úrovně roku
2001. Příčinu lze hledat v několika faktorech. Finanční situace podniků zůstává i přes mírné
zlepšení nadále slabší, je málo efektivně úvěrovatelných projektů a úvěruschopných firem. Úvěry
živnostem jsou stále nevýznamné, přestože po mnohaletém poklesu došlo v roce 2003 konečně k dlouho
očekávanému růstu i v tomto segmentu. Banky půjčovaly hlavně obyvatelstvu. Nárůst úvěrů fyzickým
osobám je skutečně rapidní, od roku 2001 se zvýšily o více než 80 %. Stav úvěrů obyvatelstvu se ke
konci roku 2003 přiblížil jedné čtvrtině celkového stavu úvěrů a lze očekávat jejich další růst
díky nevyčerpané poptávce zejména po hypotečních úvěrech, stavebním spoření a spotřebitelských
úvěrech. Fyzické osoby se staly cílovou skupinou většiny bank a konkurence v tomto tržním segmentu
je velká. Dalším faktorem podporujícím oživení na trhu úvěrů domácnostem byl pokles úrokových sazeb
klientských úvěrů v průběhu roku (ke zvratu trendu došlo až v úplném závěru roku). Tento pokles
odrážel opakovaný pokles základních úrokových sazeb vyhlašovaných centrální bankou, promítnutý do
poklesu sazeb na mezibankovním trhu. Pokud by se schopnost obyvatelstva splácet v budoucnu z
nejrůznějších důvodů snížila, může vzniknout obava ohledně kvality těchto úvěrů. Mírný růst
bilanční sumy bankovního sektoru v roce 2003 potvrdil, že stále existuje potenciál dalšího rozvoje.
Z makroekonomického hlediska je důležité, že díky obezřetnému hospodaření je bankovní sektor
stabilní.
OČIMA SUPERVISORA. Z hlediska parametrů obezřetnosti je bankovní sektor v pořádku. Je dobře
kapitalizován: kapitál stále roste a v roce 2003 dosáhl 143 mld. Kč. Kapitálová přiměřenost
(vyjadřující poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům) je na solidních 14,5 % (minimum je 8 % a v
sektoru není jediná banka, která by tento limit nesplňovala). Kvalita aktiv se dále výrazně
zlepšila, když ohrožené úvěry klesly na přibližně 49 mld. Kč ze zhruba 76 mld. Kč v roce 2002.
Ohrožené úvěry tvoří pouze necelých 5 % z celkového objemu úvěrů, což je číslo srovnatelné se
stavem v členských státech Evropské unie. Banky ušetřily na nákladech, protože nemusely tvořit
takové množství opravných položek jako v minulých letech. Potenciální ztráty z ohrožených úvěrů
jsou ze 140 % kryty opravnými položkami a rezervami. Úroveň managementu bank se stále zlepšuje.
Banky zavádějí sofistikovanější metody řízení rizik, aby ušetřily kapitál. Přitom využívají
možností, které se před nimi otevírají s novými pravidly hry v rámci Basel II. Díky informačním
technologiím dochází k racionalizaci práce. Ziskovost (měřená čistým ziskem k aktivům) ve výši 1,2%
odpovídá lepšímu průměru dosahovanému v zemích EU. Rychle likvidní prostředky bank se dále zvýšily
na přibližně 910 mld. Kč. Nejvíce narostl objem prostředků investovaných do státních pokladničních
poukázek, které dnes tvoří zhruba třetinu rychle likvidních aktiv. Největší položku těchto aktiv
však i nadále představují vklady a úvěry u České národní banky (asi 480 mld. Kč). Rostoucí podíl
vkladů klientů splatných na požádání může pro banky za jistých okolností představovat zvýšení
rizika nedostatku likvidních zdrojů (ačkoli určitá hladina vkladů na viděnou zůstává obvykle bankám
trvale disponibilní). Naopak pokles vkladů se splatností přesahující pět let představuje úbytek
zdrojů, které má banka dlouhodobě k dispozici. Tento jev ale není znepokojivý díky tomu, že za
většinou bank stojí silné zahraniční banky, které mohou flexibilně potřebné prostředky dodat.
OČIMA DROBNÝCH KLIENTŮ. V důsledku stále klesajících úrokových sazeb získali klienti bank z
vkladů jen malé výnosy. Průměrná úroková sazba z vkladů v roce 2003 činila 1,4 % při inflaci měřené
meziroční změnou spotřebitelských cen ve výši 1 %. Přesto vklady obyvatelstva v bankách stouply o
přibližně 48 mld. Kč. V očekávání změny zákona upravujícího podmínky stavebního spoření od roku
2004 rychle rostly zejména vklady u šesti stavebních spořitelen. Tyto vklady narostly meziročně
téměř o třetinu, aby ke konci roku dosáhly zhruba 246 mld. Kč. Také úvěry poskytované stavebními
spořitelnami vzrostly na přibližně 64 mld. Kč. Obyvatelstvo se u bank více zadlužovalo i díky
široké nabídce dalších úvěrových produktů, zejména hypotečních a spotřebitelských úvěrů, které
meziročně vzrostly o 48 %, resp. o 19 %. Zatímco emise spotřebitelských úvěrů dosáhla na konci roku
hladiny srovnatelné s úvěry stavebních spořitelen, hypoteční úvěry zaznamenaly rekordní výši a
poprvé se 109 mld. Kč překonaly hranici 100 mld. Kč. Úroková sazba z úvěrů obyvatelstvu však byla
výrazně vyšší než průměrná sazba z úvěrů a dosahovala 8,5 %. Klientům bank také vzrostly náklady
díky zvyšujícím se poplatkům a provizím v souvislosti s poskytováním bankovních služeb, což
nevnímali pozitivně. Růst poplatků do značné míry souvisí s růstem počtu bezhotovostních plateb
(např. výplaty posílané na běžný účet zaměstnance nahrazující výplatu v hotovosti či inkaso z
běžného účtu nahrazující platby prostřednictvím pošty) a se zaváděním nových produktů a služeb,
které nejsou spojeny s úrokovými výnosy a náklady, nýbrž s poplatky. Dalším z faktorů podporujících
růst výnosů bank z poplatků a provizí byl pokračující trend většího využívání platebních karet.
Klienti stále více používají bankovní platební karty k získání hotovosti a hlavně přímo k platbám
za zboží a služby. Počet debetních platebních karet dosáhl v roce 2003 čísla 5,8 mil., ve srovnání
s rokem 2002 však byl jejich růst pomalejší. Kreditních karet bylo sice "jen" 206 tisíc, jejich
počet se však proti roku 2003 téměř zdvojnásobil. Většina karet z obou kategorií má mezinárodní
platnost. Klienti si mohli na konci roku 2003 vybírat hotovost z již téměř 2,5 tisíce bankomatů.
Díky ostřejší konkurenci mezi bankami se jejich přístup ke klientům pozitivně změnil. Nabízejí
individuální přístup v obsluze a rozšířily nabídku nejrůznějších produktů a služeb. Co se týče
distribučních kanálů, v roce 2003 posílilo postavení elektronického bankovnictví. Jak v počtu
klientů, tak i v počtu a objemu uskutečněných transakcí opět rostly homebanking a internetové
bankovnictví. Obecná obliba mobilních telefonů se promítla do enormního nárůstu jejich využití pro
bankovní transakce, jejichž počet meziročně vzrostl téměř o třetinu. Díky větším převáděným částkám
roční objem takto uskutečněných transakcí několikanásobně vzrostl.
OČIMA VLASTNÍKŮ. Spokojeni jsou zejména vlastníci velkých bank. Tři největší peněžní ústavy
se na celkovém zisku bankovního sektoru podílely zhruba 66 %, pět největších bank se přiblížilo 80
%. V roce 2003 se dostal bankovní sektor jako celek již počtvrté do černých čísel a (druhým rokem)
vykázal vysoký čistý zisk: 30 mld. Kč, tj. pouze o zhruba 300 mil. méně než v roce předchozím. Po
mnohaletém čerpání státních dotací z peněz daňových poplatníků začaly banky odvádět do státního
rozpočtu daně. Ve ztrátě byly jen dvě malé banky. Pokles hlavní složky zisku z finanční činnosti -
úrokového zisku o 1,4 mld. Kč proti roku 2002 na přibližně 53,8 mld. Kč - byl více než kompenzován
růstem zisku z poplatků a provizí, který dosáhl 26,3 mld. Kč. V loňském roce banky tvořily
historicky minimální opravné položky (pouze 0,8 mld. Kč), což v jejich hospodaření přispělo ke
snížení nákladové strany. Správní náklady sice proti předchozímu roku mírně vzrostly, ale ze
střednědobého hlediska zůstávají řádově na stejné výši (zhruba 47 mld. Kč), přestože se počet
pracovníků v bankovním sektoru dále snížil: o 563, na 38 930 osob. Tlak na zvyšování výnosovosti a
ziskovosti bude v dalších letech pokračovat a v této souvislosti lze předpokládat snižování
správních nákladů.
(Toto hodnocení bankovního sektoru vychází z neauditovaných výsledků za rok 2003.)
Solidní výsledky tuzemských bank
Věra Mašindová, Petra Davidová, sekce bankovní regulace, ČNB