Pavel Heřmanský (Hospodářské noviny 9.10.2008 srana: 27, rubrika: Finanční noviny)
ROZHOVOR MIROSLAV SINGER, viceguvernér České národní banky
Centrální banky největších ekonomik světa včetně USA a eurozóny se včera odhodlaly k nevídanému kroku. Na podporu ekonomik ohrožených krizí snížily úrokové sazby, vesměs rovnou o půl procenta. Ke snížení sazeb by mohla již dnes přistoupit i Česká národní banka. »Je možné, že na programu ČNB bude měnová politika. Nelze proto vyloučit, že by se případně mohly snižovat úrokové sazby, a to až o 50 bazických bodů,« říká analytik Patria Finance David Marek.
ČNB krok ostatních centrálních bank včera odmítla komentovat. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma ho pouze označil za významný. Členové bankovní rady podle Tůmy na začátku dnešního jednání rozhodnou, budou-li projednávat i otázky měnové politiky. Viceguvernér Miroslav Singer v rozhovoru HN možnost poklesu sazeb naznačuje.
* HN: Jak se na krok centrálních bank díváte z ekonomického pohledu?
Vnímám jej jako potvrzení toho, že v globální ekonomice hrozí v tuto chvíli spíše růstová rizika, rozhodně ne inflační tlaky.
* HN: Cítíte i v Česku impulzy, které přiměly banky po celém světě snižovat úrokové sazby?
Už jsme říkali, že tady v Česku vnímáme rizika spíše protiinflační, a tomu také odpovídá předpokládaná dráha úrokových sazeb. To jsme říkali už před dvěma týdny.
* HN: Jaké kroky dnes na bankovní radě podniknete?
Pobavíme se, jestli vůbec nějaké kroky podnikneme.
* HN: Kurz koruny na zmenšení úrokového rozdílu Česka a ostatních zemí příliš nereagoval (sazby ČNB jsou nyní jen o čtvrt procentního bodu nižší než v eurozóně - pozn. redakce). Čím si to vysvětlujete?
Je to o vnímání spolehlivosti. Všichni tuší, že můžeme také nějak reagovat. Koneckonců jsme již dopředu říkali, že u nás sazby mohou klesat a můžou klesat i rychleji, než jsme předpovídali. Jestli si trh dobře vyhodnocuje, že cílujeme inflaci, tak mu musí být jasné, že se nějakým způsobem tomuto kroku přizpůsobíme. To není žádné drama takový krok učinit. Kurz není tažený tím, co nastává na pár dnů či týdnů. Je tažen tím, co investoři očekávají, takže mě to nepřekvapuje.
* HN: Okolní země zavádějí stoprocentní jištění vkladů. Nebojíte se, že by Češi mohli začít houfně přesouvat své vklady do zahraničí?
Tyto kroky už byly činěny, zas taková novinka to není. Musím se přiznat, že vize dramatické změny situace tím, že takový krok činí Slovensko, je pro mě nepříliš pravděpodobná.
* HN: Založit si účet například v Německu vyžadovalo ještě určité jazykové znalosti, ale na Slovensku už to zvládne každý.
Aby si Češi jezdili masově zakládat účty na Slovensko? Proboha, to snad ne!
* HN: Nervozita na trhu ale je. Jsou-li vklady jinde jištěné a u nás ne...
Jenomže jištění je jisté jen do té míry, do jaké to rozpočet země utáhne. Já si myslím, že ti sofistikovaní velcí klienti, kterých se to týká, si toho jsou vědomi. Drobných klientů se to netýká. Garance vkladů, jak je teď koncipovaná, kryje přes sedmdesát procent účtů. Nyní bude krýt přes devadesát procent účtů. Kdyby náhodou garance měly být naplněny, což je věc solventnosti bank, a nikoli likvidity -a tam se zdá, že banky vyspělých zemí mohly mít nějaké problémy -vyvstane otázka, zda daňový poplatník té či oné země bude ochoten platit peníze tomu nejbohatšímu z východní Evropy.
* HN: Banky ale nastaveným pravidlům budou muset podléhat.
Jenže je to o tom, že nakonec to bude platit stát. A ten to bude platit jen do té míry, do jaké to utáhne ze svých daňových příjmů. Pokud by skutečně došlo k té katastrofě, nejsem si jistý, jakou hodnotu ty garance budou mít.
* HN: Takže by klienti bank své peníze stejně nedostali?
Připadá mi, že řada zemí k takovému kroku sahat nemusí. Sahají k tomu ex post neboli říkají: Garantujeme vklady, které již existují. Je otázka, zda by veřejné finance těchto zemí v případě, že by mělo dojít ke katastrofě, takovou hodnotu utáhly. Myslím si, že ti sofistikovaní velcí klienti si toho budou vědomi. U těch drobných se toho neobávám, protože garanci mají už dnes. Devadesát procent účtů bude krytých na úrovni padesáti tisíc eur. Nemluvíme tedy o něčem, co by mohlo »rozhodit« české bankovnictví. Já ani nevidím v českém bankovnictví - mimo nějaké vzrušené komunikace, navíc primárně v médiích - reálné toky, které by opravňovaly pochyby o tom, co teď činíme. Navíc, likvidity máme my i banky dost.
Již dopředu jsme říkali, že u nás sazby mohou klesat. A můžou klesat i rychleji, než jsme předpovídali.