(ČT 24 5.2.2009, rubrika: 20:04 Ekonomika)
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký večer u zpráv ze světa byznysu.
Česká bankovní rada po dnešním zasedání vyřkla dva verdikty, snížila úrokové sazby, za poslední rok už popáté, i odhad růstu ekonomiky. Ten vidí v červených číslech stejně tak jako Národní ekonomická rada vlády. Na horší časy se chystá i ministerstvo financí, přestože stále oficielně počítá s růstem jedno celá čtyři desetiny procenta. Odhady jsou čím dál horší.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
Veronika MARKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Odhady růstu ekonomiky jsou stále pesimističtější. Česká národní banka jako první státní instituce přiznává, že hospodářství se letos nejspíš smrskne, a to o žádná celá tři desetiny procenta.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
V dané chvíli ministerstvo financí analyzuje, propočítává i variantu případného, teoreticky možného poklesu HDP o dvě procenta.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Realita se podle mého názoru může pohybovat někde kolem nuly, kolem, řekněme, stagnace české ekonomiky v roce 2009 a i stagnaci bych v tuto chvíli pokládal za spíše přání.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
Veronika MARKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
O slábnoucí ekonomice svědčí i poslední čísla ze zahraničního obchodu. Ten v prosinci skončil se schodkem téměř dvanáct miliard korun.
Helena HORSKÁ, analytička Raiffeisenbank
--------------------
Český vývoz už nebude táhnout českou ekonomiku ve směru růstu a naopak, ale může způsobit i její pokles.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
Veronika MARKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
A to se odrazí i na státním rozpočtu. Deficit by se při jednoprocentním růstu ekonomiky oproti tomu schválenému se schodkem osmatřicet miliard korun skoro zdvojnásobil. Náměstek ministra financí Eduard Janota přispěchal s řešením, sedmdesát miliard v záloze z loni prodaných dluhopisů. Státní dluh se tím ale jen přesune do dalších let. Národní ekonomická rada vlády v nejbližších dnech představí první balík opatření proti padající ekonomice. Jedním z doporučení je i podpora malých a středních podnikatelů, a to ze záloh evropských strukturálních fondů.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Přichází do úvahy, do úvahy takto využít zhruba dvě stě, dvě stě milionů euro.
Michal MEJSTŘÍK, IES FSV UK, člen NERVu
--------------------
Chtělo by to hlavně jaksi rozpočtově neutrální opatření.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
Veronika MARKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Přeprogramování peněz z fondů, dřív složitý byrokratický proces, by teď mohl mít rychlejší průběh, alespoň to slibuje Evropská unie, která má taky z vývoje ekonomiky čím dál větší obavy. Evropská centrální banka sice i po čtvrtku drží úrokové sazby na dvou procentech, ale ta britská je snížila na jedno, ve Spojených státech už spadly na čtvrt procenta. Česko nezůstalo pozadu. Úrokové sazby jsou na čtyřletém minimu, na jednom a třičtvrtě procentu.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Já sám si netroufám předjímat, jakým směrem bude další pohyb úrokových sazeb a kdy tomu tak bude.
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
Veronika MARKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Přesto, že centrální banka úrokové sazby snížila, počítá s tím, že koruna do konce roku mírně posílí, v průměru na dvacet šest korun. I když někteří analytici čekají výrazné oslabení. Veronika Kubíčková a Veronika Marková, Česká televize.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vidí další vývoj české ekonomiky guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, tak to zajímalo kolegyni Marii Korseltovou.
Marie KORSELTOVÁ, redaktorka
--------------------
Může dojít k dalšímu snižování sazeb a kde je ten strop podle vás?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Tak může dojít ke snížení, ale i ke zvýšení. My říkáme, že při současném oslabení kurzu není vůbec vyloučené, že jsme dosáhli dna snižování úrokových sazeb. Já sám si netroufám předjímat, jakým směrem bude další pohyb úrokových sazeb a kdy tomu tak bude.
Marie KORSELTOVÁ, redaktorka
--------------------
Kam až centrální banka chce nechat dojít to oslabení koruny a kdy je podle vás česká koruna podhodnocená?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Tak my opakovaně říkáme, že pro nás je cíl inflace a nikoli kurz. Nemáme žádnou specifickou hodnotu, kterou bychom viděli jako hraniční. Samozřejmě mohou nastat naprosto mimořádné případy, kdy komentujeme určitou úroveň kurzu, jako například vloni v létě, kdy jsme dospěli k názoru, že bylo opravdu přestřelená a koruna byla nadhodnocená. Nyní došlo k velmi výraznému oslabení. Pochopitelně jako určitá reakce je na to posílení z minulého roku, ale samozřejmě to odráží i momentální cyklus a náladu na trhu.
Marie KORSELTOVÁ, redaktorka
--------------------
Jaký předpokládáte vývoj ekonomiky? Dostane se do recese?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Ta základní varianta naší prognózy počítá s tím, že se můžeme ocitnout v mírně kladných číslech, nazýval bych to zápornou nulou, konkrétní číslo pro naši prognózu je minus tři desetiny procenta a počítáme s velmi mírným oživením pro rok 2010.
Marie KORSELTOVÁ, redaktorka
--------------------
Ještě zpátky k těm, k té úrokové sazbě. Myslíte si, že komerční banky teďka konečně na vás dají, začnou ty úroky snižovat, protože doteď se to tak úplně nebylo.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Tak to je poměrně komplikovaná otázka. Víme velmi dobře po řadu měsíců, že celý proces finančního zprostředkování je, řekněme, zadrhnutý a nefunguje rozhodně tak, jak by měl, jak jsme byli zvyklí v posledních letech. Týká se to jak reakce na mezibankovním trhu, na rozhodnutí centrální banky, tak samozřejmě potom v tom dalším kroku, jak se to promítne do sazeb pro klienty. Já to nejsem schopen předjímat, není to totiž jenom o výši úrokových sazeb, ale celkově i o standardech, které v současné době aplikují. Musíme si také uvědomit, že ta dvouciferná tempa růstu úvěrů ať už domácnostem, nebo firmám nebyla dlouhodobě udržitelná, vedlo by to v delším období k přehřátí české ekonomiky a že dojde k určité korekci, bylo evidentní, takže dochází k určitě prudší, než bychom si přáli, ale taková je dneska realita.
Marie KORSELTOVÁ, redaktorka
--------------------
Jakou očekáváte inflaci?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Inflaci počítáme, že bude velmi rychle klesat v první polovině roku 2009, postupně budou odeznívat ty protiinflační vlivy, ať už jsou z externího prostředí, to znamená vývoj cen v zahraničí, pokles cen potravin, pokles cen surovin a tak dále. A počítáme s tím, že ve druhé polovině roku by inflace měla začít opět růst, bude také znát už vliv slabšího kurzu a předpokládám, že v první polovině roku 2010 bychom se měli pohybovat kolem našeho inflačního cíle ve výši dvou procent.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A u sazeb a vývoje české ekonomiky zůstaneme i dál, a to s Janem Matouškem, náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace. Dobrý večer.
Jan MATOUŠEK, náměstek výkonného ředitele ČBA
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Snižování sazeb už popáté za sebou, ale u vás, u bank sazby jdou opačným směrem. Zvyšujou se, úroky jsou neustále vyšší. Jak to, uvidíme už teď to snížení?
Jan MATOUŠEK, náměstek výkonného ředitele ČBA
--------------------
Tak já myslím, že se nedá úplně říct, že by se zvyšovaly, oni příliš neklesají a v poslední době bezpochyby dochází k větší diferenciaci úrokových sazeb mezi klienty, kteří jsou na tom lépe a kteří bohužel na tom budou hůře, a ty negativní zprávy, které přichází z globální ekonomiky a nyní bohužel i z naší ekonomiky a je jich dost, nenasvědčují tomu, že ten trend v reálné ekonomice by se v tuhle tu chvíli měl nějakým způsobem měnit. Já myslím, že se nedá říct, že by pokles úrokových sazeb ze strany národní banky nefungoval, protože taky v minulých měsících bezesporu mohlo dojít k tomu, že úrokové sazby mohly stoupat, mohly stoupat citelněji a pochopitelně ten důvod je ten, že celkové riziko v ekonomice, ať už se budeme dívat na tu naši, nebo globální, poměrně dramaticky roste. A banky se logicky musí chovat k penězům, které nejsou jejich, s péčí a s opatrností a tudíž musí to riziko do ceny peněz, které vlastně prodávají, logicky zdůvodňovat a zohlednit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste to riziko ale započítávali i v době, kdy žádná krize nebyla, naopak, kdy se ekonomice velmi dařilo, tak přesto bylo do úroků komerčních bank započítaná riziková prémie, dalo by se říci. Čili vy jste ten polštář měli mít z té doby, jak to, že to ho teď nevyužijete?
Jan MATOUŠEK, náměstek výkonného ředitele ČBA
--------------------
Tak já myslím, že předpoklad úplně neodpovídá ve skutečnosti realitě. Skutečnost v ekonomice minulý rok byla drastická, v mnoha jiných letech předtím drasticky jiná, než je dnes. A míra rizika při míře růstu, kterou jsme tady naštěstí měli, byla prakticky zanedbatelná, tudíž pokud bychom hovořili o rizikové prémii, o nutnosti bank zajistit se pro rizikový vývoj u klientů, tak ta byla natolik minimální, že bychom v podstatě mohli říct, že se ani nezapočítávala do, do sazeb a rozhodně není možné říct, že by se tam tvořil nějaký, nějaký polštář. Nemluvě o tom, že je potřeba taky říct, že tu cenu peněz netvoří jenom sazba národní banky, netvoří ji jenom riziková přirážka, kde my pochopitelně nevíme, jakým způsobem se ekonomika bude vyvíjet a jakým způsobem se tedy bude vyvíjet riziková prémie, kterou jsme nuceni a musíme do, do úroků nějakým způsobem zahrnout, ale pak je tady samozřejmě cena peněz na mezibankovním trhu a ta neklesá bohužel tak rychle, jak bychom si třeba přáli, tudíž...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to může, co to může změnit, protože jak jsme slyšeli guvernéra, možná že prostor ještě je, ale už rozhodně ne tak velký pro snižování sazeb, více analytiků se dokonce shoduje, že teď už budou bankéři zvlášť kvůli velmi slabé koruně hodně opatrní. Co vám tedy pomůže a nám k tomu, abychom měli nižší úroky?
Jan MATOUŠEK, náměstek výkonného ředitele ČBA
--------------------
Já bych řekl velmi jednoduše, dobré zprávy. Těch dobrých zpráv v tuhle tu chvíli máme všichni velmi málo, přichází jako například dneska mnoho, mnoho špatných zpráv, a to bezpochyby nějakému optimismu a důvěře nenahrává. Já bych řekl, že se nedá ani říct ale, že bychom nereflektovali tu situaci a nesnažili se například vycházet vstříc klientům, u kterých víme, že byť máme hospodářskou krizi, tak jejich podnikatelské záměry jsou životaschopné, tudíž bezpochyby bude docházet k tomu, že v ekonomice bude množství úvěrů růst. Koneckonců poslední data z prosince, a doufejme, že data i z ledna, nám budou ukazovat, že nedošlo k množství, ke snížení množství poskytovaných úvěrů, ale to množství se sice s menší dynamikou, ale stále, stále zvyšuje, tudíž...
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto si Hospodářská komora stěžuje, že, dalo by se říci, tu situaci spíše zhoršujete, protože právě pokud banky nebudou poskytovat úvěry nebo je budou poskytovat dráž, tak to podnikatelskému sektoru ještě víc ublíží.
Jan MATOUŠEK, náměstek výkonného ředitele ČBA
--------------------
Já myslím, že my jsme se pokoušeli Hospodářské komoře, když jsme se setkali, vysvětlit náš přístup a ty důvody, které máme ke zvyšování úrokových sazeb, a já myslím, že každý z kolegů, ať už jsou v Hospodářské komoře, nebo se jedná třeba o mě, bychom nebyli rádi, kdybychom měli peníze uložené v bance, která by se k nim nechovala odpovědně a která by podhodnocovala míru budoucího možného rizika, tudíž je potřeba k tomu snad jen říct to, že pokud nebudou mít podnikatele byznys, nebudeme ho mít ani my, tudíž není bezpochyby v zájmu bank, jak říká Hospodářská komora, nějakým způsobem poškozovat ekonomiku.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká náměstek České bankovní asociace. Děkujeme za návštěvu.
Jan MATOUŠEK, náměstek výkonného ředitele ČBA
--------------------
Já děkuju.