Martina Patočková (Mladá fronta DNES 3.1.2007 strana 2, rubrika: Ekonomika)
Zdeněk Tůma mluví o tom, jestli máme Slovinsku euro závidět * Kurz koruny podle něj čeká obrat
Praha - Slovinsko před dvěma dny vyměnilo po patnácti letech tolary za euro. Zdá se, že tamní vlády bez větších problémů snížily dluhy a splnily i další kritéria, aby mohly jako první postkomunistická země na euro dosáhnout. Češi se stejnou cestou zatím příliš nehrnou. "Stabilizace státních financí musí být razantnější, nebo bude trvat déle,' říká v rozhovoru pro MF DNES guvernér České národní banky Zdeněk Tůma s tím, že až spolu s novou vládou musí rozhodnout o novém termínu k přijetí eura, anebo alespoň o tom, co pro to udělat.
* Máme Slovincům závidět, že budou mít jako první euro?
Závidět bych neřekl, protože náš postup byl od začátku úplně jiný. Pro země, jako je Slovinsko a pobaltské země, které měly zavěšené měny na euro, je nejlepší strategií mít euro brzy. Jejich výhoda také je, že na rozdíl od většiny kandidátských zemí nejsou tak daleko od ekonomické vyspělosti Evropy. Oproti tomu my jsme od začátku nehlásili žádné ambiciózní termíny, ani centrální banka, ani vláda. Původní termín 2009 až 2010 byl dobře stanovený a byl splnitelný. Jak vypadal vývoj veřejných rozpočtů víme, takže je jisté, že to bude později.
* Proč se jim to povedlo?
Je to díky kombinaci poměrně vyspělé ekonomiky a od začátku to chtěli. Byl na tom národní konsenzus a úsilí vlády tomu bylo podřízeno.
* Od začátku jsou na špici žebříčku ekonomické úrovně postkomunistických zemí. Čím to?
To je dáno minulostí. Slovinsko patřilo k nejvyspělejším částem Jugoslávie, jak z hlediska vlastní ekonomické úrovně, tak i v přístupu k podnikání. Jejich výchozí podmínky byly lepší, ale to nesnižuje jejich strategii. Dokázali to udržet.
* Dají se obecně považovat za vzorovou ekonomiku?
To bych neřekl. Když chce někdo mít nezávislou měnovou politiku, tak já přísahám na plovoucí kurz a cílování inflace (ČNB se snaží růst cen držet v určitém pásmu, pozn. aut.). Ale netvrdím, že je to to nejlepší možné pro malé ekonomiky. My jsme taky hodně otevření a citliví na výkyvy kurzu, u těch menších to platí ještě více. Jejich přístup k transformaci byl úplně jiný. Patřili k oblastem, kde vždy zůstalo určité podnikatelské prostředí, pamatujeme si před rokem 1990 lyže Elány a další firmy. My jsme proti tomu začínali z nuly i ve srovnání s Maďarskem a Polskem. Tady to bylo dobité dokonale. Takže byly tu horší podmínky. Někde jsme ale byli my razantnější v restrukturalizaci ekonomiky. Nevím, jestli měli Slovinci natolik dobré podmínky, že nemuseli nic moc dělat, nebo jsme je v některých oblastech předběhli.
* Mohlo mít to, že velká část podniků ve Slovinsku zůstala ve státních rukou, vliv i na dřívější přijetí eura?
To jsou oblasti, kde to svádí říci, že jsme je předběhli. Ale oni to vidí jinak, nějak jim to funguje. Nevím, jestli to jsou oblasti, které budou muset řešit. Ale vliv na dřívější přijetí eura by to mít nemělo.
* Slovinci budou mít z přijetí eura větší výhody než třeba my?
Oni vycházejí z toho, že riziko pohybu kurzu je pro ně velmi významné. Pak je to pro ně výhra, že se dostávají pod jednu střechu. Navíc tím, že jsou blízko ekonomické úrovni západní Evropy, tak jim nehrozí takový tlak na ceny při jejím dohánění.
* My teď žádný termín na euro nemáme. Jak to vidíte nadějně?
Nejsem schopný předjímat. Rozhodnutí loni na podzim nechat padnout rok 2010 bylo jednoduché. Nejen že se nepoužilo vyšších příjmů státního rozpočtu k jejich rychlejší stabilizaci, ale bohužel se v roce před volbami příliš rozhazovalo. Stabilizace státních financí musí být razantnější, nebo bude trvat déle. Až vznikne vláda, měli bychom rozhodnout, jestli určit další termín, nebo zvolit rolovací přístup, kdy každý rok vyhodnotíme, jestli jdeme správně, a pak se v jistém okamžiku zavelí "jdeme na to'.
* Co je lepší?
Obě varianty jsou možné. Termín je jednoznačnější přihlášení se k euru. Rolování je nepříjemné, že nikdo pořádně neví, co bude. Takže lepší je asi říci nějaký termín. Ještě je třetí možnost, že teď se tím nebudeme zabývat, vyřešíme si státní finance a za dva tři roky se k tomu vrátíme a uvidíme, co jsme schopni. Mezi těmi třemi variantami se budeme rozhodovat.
* Původní reforma státních financí přijatá vládou v roce 2003 měla trvat tři roky, ale pak se ještě výdaje i deficity nafoukly. Takže to teď bude trvat déle, nebo budou třeba razantnější škrty v útratách vlády?
Je nepříjemné, že se obrátil trend. Nejdříve se rozpočty zlepšovaly díky růstu příjmů, ale teď už se deficity zhoršují. Ale myslím, že srazit schodky o dvě tři procenta by neměl být zásadní problém. Je to na politické vůli a dohodě.
Bláznivá koruna
* Před koncem roku jste uvedl, že se ke kurzu nevyjadřujete, když není koruna úplně šílená...
Neřekl jsem šílená, ale že se nevyjadřuji, pokud se koruna úplně nezblázní, a teď že k tomu nemá daleko...
* A od té doby posílila o dalších čtyřicet haléřů na 27,4 koruny za euro...
Nevidím důvody pro to, aby koruna během několika týdnů zásadně poskočila. Ale je to dost složitá otázka. Není to jen o kurzu samém k euru, ale i o konkurenceschopnosti vůči okolním zemím. My jsme sice popojeli vůči euru, ale zejména Slováci posílili daleko více než my. Vývoj slovenské koruny je pro nás důležitý, protože je to náš významný obchodní partner, a navíc naše konkurence ve vývozu. Svou úlohu hraje i dolar, kde sice není ekonomika na vývozech tolik vystavěna, ale některé sektory to může zasáhnout hodně. Ale těžko očekávat, že bych volal Bernankemu (guvernér americké centrální banky, pozn. aut.), aby dělal intervence kvůli naší ekonomice. Nevidím rád, když se kurz tak často pohybuje v takových skocích a když popoletí o mnoho procent během pár týdnů.
* Jak to dopadá na podniky?
Hodně vývozců se sice zajišťuje, tím však zároveň vytváří záklopku proti případnému obratu kurzu. Když by koruna začala oslabovat, je to pro ně příležitost zajistit si další exporty, a tím vytvoří určitou záklopku oslabení. Takže na tom je hodně vidět výhoda Slovinců, když se byznys zbaví významné části kurzového rizika. To je jedno z velkých plus při tom, jak jsme my i oni orientováni na Evropu.
* Čekáte, že v první čtvrtině roku nějaký obrat v kurzu bude?
Umím si představit, že region bude korigovat zpátky. Slováci neuvěřitelně vyletěli, i když se jim daří. Ale když se na to podívám u nás, tak se rozšiřuje úrokový diferenciál (rozdíl mezi úroky u nás a v eurozóně, pozn. aut.), zvyšuje se deficit běžného účtu, máme velký deficit výnosové bilance, špatná čísla za rozpočet, nejistou politickou situaci. Takže proč by koruna měla posilovat. Je to náladou v regionu. Není možné, aby každé čtyři neděle koruna posílila o čtyři pět procent. Takže obrat nastane, ale není jisté, jestli pak bude delší období stability, anebo se to vrátí zpět k posilování.
* Pro vás to není důvod vstoupit na trh a bojovat proti kurzu?
To my nikdy nepředjímáme, ale rozhodně nemám v úmyslu tady teď slovně intervenovat.
* V roce 2007 se dá čekat zpomalení ekonomiky?
Naše nynější prognóza počítá se zpomalením, nová prognóza vzniká. Počítáme na rok 2006 se zhruba šesti procenty, na letošek s pěti a něco.
* Jak jde s mírným zpomalením dohromady v prvním čtvrtletí očekávaný růst úroků?
Pořád si umím představit, že k něčemu takovému dojde, ale od té doby koruna popojela dále. Je nad tím čím dál větší otazník. Pořád to nelze vyloučit, koruna hodně kolísá. Uvidíme, co se bude dít v lednu, ale před koncem roku se obchodovaly jen malé objemy, takže těm posledním hodnotám kurzu nedávám velkou váhu. Nechce se mi vyvozovat žádné silné závěry pro první pololetí roku. Ale čím silnější kurz, tím nižší pravděpodobnost, že půjdeme v dohledné době s úroky nahoru.
* Jak se sžíváte s novými kolegy?
Dobře. Řada dalších lidí byla mladých, když sem přišla. Kolegové jsou mladí a mají dobré předpoklady, v oblasti makroekonomie a měnové politiky dlouho dělali, mají i manažerské zkušenosti. Žádný centrální bankéř se však nerodí přes noc. Proto bych volil pomalejší tempo obměny bankovní rady.
* Pomalejší ve smyslu neměnit oba?
Ano, protože pokud nemám pocit, že instituce má nějaký zásadní problém a musím to manažersky řešit a vyházet vedení, tak bych nezapomínal ani na zachování nějaké kontinuity. A žádný takový zásadní problém prezident ani letos, ani vloni nenaznačoval. Nicméně je to mandát prezidenta a on se rozhodl, jak se rozhodl. Věřím, že oba noví kolegové budou přínosem.