Sjednocený dozor bude platit centrální banka

(Hospodářské noviny 16.8.2005 strana 15, rubrika: Téma)

ZDENĚK TŮMA, guvernér České národní banky:

PRAHA, 16. 8. 2005

Kdybychom nevěřili, že je to zvládnutelné, tak bychom do toho nešli, říká guvernér České národní banky Zdeněk Tůma zhruba týden před jednáním kabinetu o jednotném finančním dozoru pod střechou centrální banky. Připouští však, že rychlost integrace nese určitá rizika. Je to ovšem podle něj lepší než vynakládat zbytečné peníze na spojení ve dvou krocích.

* HN: Ve světě není obvyklé mít dohled nad finančním trhem pod centrální bankou. Proč podporujete tuto variantu a proč to má být tak rychle?

Způsobů, jakým se ve světě dohled provádí, je celá řada. Těžko říci, který je nejlepší, všechny nějak fungují a u všech modelů se dá konstatovat, že celkem dobře. Uspořádání spíše vychází z místních tradic a podmínek. Z mezinárodních zkušeností nelze jednoznačně říci, který model je správný. To, že budou dozory v Česku integrovány, je rozhodnutí staré nejméně dva roky. Po celou dobu přemýšlíme a diskutujeme, jak bude integrace vypadat a jak bude probíhat. Ze začátku jsme podporovali spojení ve dvou krocích, protože jsme si říkali, že bude dobré, když ten proces bude pozvolnější.

* HN: Proč jste názor změnili a snažíte se o rychlejší spojení dohledů?

V okamžiku, kdy vzniknou nejprve dva regulátoři, vzniknou i dvě samostatné infrastruktury a jejich spojení v budoucnu bude nákladné. To byl důvod, proč jsme si řekli, že by bylo dobré se zamyslet nad rychlejším postupem.

* HN: Proč je ale pro Česko navržený model nejvhodnější?

Je to pragmatické rozhodování. Český finanční trh je relativně malý a jeden regulátor pro všechna odvětví je dostatečný, na tom se shodují prakticky všichni. Umím si představit, že takový dozor bude stát mimo centrální banku. Ale podíl bankovního sektoru na finančních službách je zhruba osmdesát procent, což mluví pro to, aby i dohled byl začleněn do ČNB. Centrální banka také poskytuje potřebnou finanční nezávislost a kvalitní zázemí. Rychlé slučování bude asi obtížné, je to asi největší riziko celého procesu, ale je to lepší než vynakládat zbytečné náklady. Kdybychom nevěřili, že je to zvládnutelné, tak bychom do toho nešli.

* HN: Jak bude fúze všech čtyř regulátorů probíhat? Máte už představu, jak by měl nový sjednocený dozor finanční trh hlídat?

Nepředstíráme, že víme, jak bude vypadat regulátor za pět až deset let, ani to, že máme expertízu v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem nebo nad pojišťovnami. V praxi to bude vypadat tak, že prostě převedeme existující dohledy do ČNB. To bezprostředně nějaké synergické efekty přinese. Dojde k lepší komunikaci mezi jednotlivými regulátory a mezi dohledy a trhem, ušetří se také na obslužných činnostech. Nepředpokládám, že bychom dělali zásadní zásahy do toho, jak jednotlivé dozory fungují. A budeme se opírat o stejné experty, které tyto instituce mají.

* HN: Kolik se ušetří, když se dohledy spojí najednou?

To nejsem schopen říci, protože bychom museli porovnávat konkrétní řešení dvoukrokové, a přitom by záleželo na tom, jestli by Komise pro finanční trhy byla uvnitř ČNB nebo mimo. Bezesporu jedním z kritérií, které o úspoře může napovědět, jsou náklady na informační technologie. Pokud by se v rámci ČNB nebo mimo ni budoval další systém pro Komisi, tak bychom tady měli dvě poměrně velké sítě, které bude o to obtížnější za dva tři roky integrovat.

* HN: Dostanete na rozjezd dohledu finanční injekci ze státního rozpočtu?

Ne. Od okamžiku, kdy se dohled rozběhne v rámci ČNB, ho budeme hradit my. Všechny náklady, které vzniknou do té doby, by ale měly jít na vrub státního rozpočtu.

* HN: Vyžádá si fúze zvýšení rozpočtu ČNB v příštím roce?

Zatím jsme o tom v bankovní radě nemluvili, ale nepředpokládám, že bychom rozpočet kvůli tomu a priori navyšovali. Můžeme to udělat během roku, když budeme vědět, že je něco takového nutné.

* HN: Bude mít jednotný dohled svého šéfa? A kdo ho bude jmenovat?

Předpokládá se, že vrcholovým vedením dohledu by byla bankovní rada. Konkrétní organizační struktura dohledu není ještě dohodnuta. Očekáváme nicméně, že převedené dozorové činnosti by měly mít obdobné postavení v rámci ČNB jako má bankovní dohled. Měly by být soustředěny například do dvou sekcí a jejich vedoucí by jmenovala bankovní rada. To je dané organizačním řádem ČNB a nedá se proto uvažovat nad tím, že by na tyto posty jmenoval odborníky někdo jiný zvenku.

* HN: Myslíte si, že se podaří snížit fluktuaci zaměstnanců Komise pro cenné papíry, která je zhruba třicet procent ročně?

Ke stabilizaci zaměstnanců KCP by to přispět mohlo, protože materiální podmínky jsou v České národní bance lepší. Materiální zajištění a finanční nezávislost jsou jednou z významných výhod integrace dohledu v ČNB.

* HN: Kdo z bankovní rady bude odpovědný za nový dozor?

Odpovědnost bankovní rady je ze zákona kolektivní, ale máme vymezené určité působnosti. Nyní má bankovní dohled na starosti Michaela Erbenová, takže je velmi pravděpodobné, že by měla mandát i pro oblast dohledu nad celým finančním trhem. To je ale něco, co ještě rozhodne bankovní rada.

* HN: Jak by byla zajištěna veřejná kontrola?

Podobně jako dosud. My skládáme účty Parlamentu, co se týká hospodaření a měnové politiky. Kromě toho existuje stálá komise pro bankovnictví, na jejíž jednání jsme často přizváni. Počítá se s tím, že by existoval Výbor pro koordinaci finančního trhu, což by byl vedle Parlamentu další institut, kterému bychom skládali účty.

* HN: Kdo bude jmenovat členy výboru?

O tom se ještě vedou debaty, nerad bych něco předjímal.

* HN: Jak významný bude jednotný dohled v celkové činnosti ČNB?

Dozor je jedním z hlavních pilířů naší činnosti, který bude postupně sílit. Až bude naše měnová politika přesunuta do Evropské centrální banky, stane se hlavní činností.

Foto popis| "Nevíme, jak bude vypadat regulátor za pět let," přiznává Tůma.
Foto autor| FOTO: HN - VENDULA FANTOVÁ

O autorovi| Olga Skalková, Miroslav Čepický, www.ihned.cz/autori