(ČRo 1 - Radiožurnál - 12:30 Dva na jednoho, 7.1.2002)
Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka
--------------------
Svátky, které každoročně vyčerpají naše peněženky, už jsou naštěstí za námi. Teď se můžeme
chvíli vzpamatovávat z toho obrovského finančního vydání, ovšem jenom do března, kdy nás čeká další
rána a tou jsou daně. Začali jsme mluvit o penězích a také náš dnešní host má k penězům velmi
blízko. Pozvali jsme si totiž guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu. Dobrý den.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den.
Zdeněk Tůma se narodil 19. října 1960 v Českých Budějovicích, vystudoval na vysoké škole
ekonomické v Praze. V roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu Akademie věd. Skoro tři roky byl
poradcem někdejšího ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, paralelně s tím přednášel na
katedře makroekonomie Univerzity Karlovy. Po odchodu z ministerstva se stal hlavním ekonomem
společnosti Patria Finance, v roce 1998 působil jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a
rozvoj. Teď už je téměř tři roky v České národní bance. Nejprve byl jmenován členem bankovní rady a
viceguvernérem centrální banky, no a 29. prosince roku 2000 jejím šéfem. Je ženatý a má tři děti.
Je to všechno takhle v pořádku, jak jsme to řekli?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Myslím, že ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste guvernérem rok a několik dní k tomu. Je to důvod pro bilancování a zhodnocení toho,
co se vám podařilo a co naopak ne? Už jste si udělal takovou bilanci vnitřní?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak ten rok pro bilancování je relativně málo, ale tak přece jenom pár věcí by se dalo
změnit. Určitě to jmenování bylo trošku vyhrocené, takže jsem cítil, že bude potřeba trošku navodit
normálně pracovní vztahy, což myslím, že se podařilo. Zastávám názor, že je lépe komunikovat než
nekomunikovat, takže v této oblasti jsme se snažili s kolegyněmi a kolegy něco udělat a domnívám
se, že po celou dobu jsme měli normální pracovní vztahy jak s vládou, tak s parlamentem, Senátem, i
když se Senátem přece jenom ty vztahy nejsou tak intenzívní. No, potom v té oblasti čistě odborné
udělali jsme nebo dohodli jsme se na nějakých mírných změnách z hlediska rámce měnové politiky
takzvaného cílování inflace, opustili jsme čistou inflaci a vlastně od letošního roku začínáme
pracovat s celkovou inflací, což by mělo být pro širší veřejnost srozumitelnější. Přesně ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mohu vám skočit do řeči?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Určitě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Můžeme to teď upřesnit? Právě pro nás laiky jaký je v tom rozdíl?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Do značné míry technický. Pro laika je rozdíl v tom, že by se musel zabývat tím, co to je
čistá inflace. Je to pojem, na který si celkem snadno zvykli analytici a lidé, kteří se skutečně
pohybují na finančních trzích, a jednalo se o to, že v okamžiku, kdy jsme začínali s cílováním
inflace v roce 1998, tak poměrně velká část spotřebitelského koše byla mimo jakýkoli vliv centrální
banky. Jednalo se zejména o regulované ceny a o vliv nepřímých daní, čili tyto položky byly
vyloučeny ze spotřebitelského koše a pracovalo se jenom se zbytkem, a to je označeno jako čistá
inflace. Náš názor, my jsme nakonec dospěli k názoru, i když ty diskuse byly poměrně dlouhé, že ten
prostor pro vliv regulace nebo pro vliv regulovaných cen a nepřímých daní se zužuje a že nakonec
převáží spíše ty výhody z toho, že celková inflace, tj. to číslo, které všichni vidí a kterému
všichni rozumí, že ty výhody budou prostě převážet jaksi nad tím, že pořád měnová politika
neovlivňuje bezprostředně všechny ceny. Takže to byla jedna z těch významných změn. Druhá s tím
související, přesněji jsme definovali naši strategii. Pouze jsme navazovali na to, co jsme udělali
již před tím, to znamená již v roce 1999 jsme odsouhlasili dlouhodobou měnovou strategii a teď jsme
ji přesněji definovali do roku 2005. Řekli jsme, jak přesně by měla vypadat tato trajektorie a zase
věříme tomu, že by to mělo být srozumitelnější a pro nás více zavazující. Určitě by se dalo najít
více věcí v těch oblastech profesionálních, protože centrální banka nerozhoduje jen o měnové
politice, má na starosti bankovní dohled, má na starosti platební styk, participuje na harmonizaci
právního prostředí v těch oblastech, které se nás týkají a tak dále. To, co zase pro širší
veřejnost je zajímavé a co pociťují, staráme se o to, aby bankovky, které jsou v oběhu, byly v
pořádku, aby jich bylo dost, ve správném složení a podobně. No a pak jsme řešili nějaké naše
vnitřní věci. Dolaďovali jsme organizaci banky. Tam se jedná o to, že jsme se chtěli zamyslet nad
tím, nakolik přesně máme vymezeny kompetence mezi bankovní radou a šéfy jednotlivých sekcí, které
jsou pod bankovní radou. Tím nechci říci, že bychom to neměli přesně vymezeno, ale trochu jsme
posunuli kompetence ve prospěch šéfů sekcí s tím, že bankovní rada se orientuje nebo bude
orientovat skutečně na koncepční otázky, na otázky měnové politiky, otázky bankovního dohledu a
takové ty operativní záležitosti jsou více přeneseny nyní na ředitele sekcí, takže to bylo něco, co
nabralo poměrně hodně času, protože jakmile sáhnete do organizace, tak není to někdy jednoduché.
Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se ještě k tomu, co už jste zmínil. Vaše jmenování do funkce guvernéra České národní
banky bylo poměrně dramatické. Kdy jste dostal nabídku na post guvernéra? Bylo to pro vás dilema
přijmout tuto funkci? Nesouhlasil s tím premiér Miloš Zeman, ale ani váš předchůdce Josef Tošovský.
Neodrazovalo vás to nějak?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ani ne. Zaprvé, když jsem dostal nabídku nebo když se začalo o mně uvažovat a bylo zřejmé, že
jsou dva, tři, čtyři kandidáti, tak už v tom okamžiku jsem si musel promyslet, jestli ano nebo ne a
přiznám se, že pro mě spíš to rozhodování bylo v okamžiku, kdy jsem šel do centrální banky, protože
to znamená, že se člověk zavazuje, že šest let bude dělat určitou práci, a to, že uvolnila se
pozice guvernéra a jako dostal-li jsem tu možnost ...
Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to nabídka, která se neodmítá.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... tak asi je to nabídka, která se neodmítá. Hlavně jsem neměl žádný důvod takovou nabídku
odmítnout. Chtěl jsem pracovat v centrální bance v bankovní radě a toto znamenalo postoupit,
řekněme, o stupínek víc a neviděl jsem důvod, proč to neudělat. To, že pan premiér ... Já jsem to
nebral příliš osobně a když jsme spolu s panem premiérem poprvé mluvili, tak on sám říkal, že proti
mně osobně nic nemá, že to byl spíše spor, řekněme, s prezidentem, ale řekl bych spíš spor o
interpretaci ústavy a zákona, který nakonec rozřešil Ústavní soud, a nemyslím si, že by to nějak
kalilo vztahy mezi mnou či panem premiérem. Co se týká pana Tošovského, tak on mohl dát ..., jako
jeho stanovisko pro mě bylo v podstatě irelevantní, protože on mohl dávat doporučení, což je v
pořádku. Tam to funguje tak, že ... Nebo můj názor je takový, bankovní rada by měl být určitý tým,
který spolu bude spolupracovat, nebudou tam žádné frakce a boje. Proto je v pořádku ...
Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka
--------------------
A funguje dneska ten tým ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Hned se k tomu dostanu. A proto je podle mého názoru v pořádku, když ten, který jmenuje, což
je v současné době prezident, se zeptá i guvernéra na názor, jedná-li se o jmenování člena bankovní
rady. Ale pokud guvernér odchází, tak ano, zeptám se, protože je to člověk, který bez pochyby zná
ty lidi, ale už to není člověk, který bude šéfem toho týmu, takže tam spíš budou zajímavé názory
těch lidí, nakolik budou podporovat toho či onoho člověka. Takže z mého hlediska názor pana
Tošovského nebyl příliš relevantní a nakolik byl relevantní pro pana prezidenta, to byla jeho věc.
Nakolik funguje? Já se domnívám, že funguje. Bankovní rada fungovala dobře i předtím a myslím si,
že právě toto týmové hledisko bylo dominantní i v minulosti a na rozdíl od mnoha ... Ono je to
trošku složitější. Jiné instituce, třeba ministerstva, jsou postaveny více hierarchicky, takže tam
je naprosto jednoznačně definováno, že od ministra, kde je jakýsi stromeček ten organizační, řád
směrem dolů, bankovní rada, ano, guvernér, předseda, v jeho nepřítomnosti viceguvernér, ale je tam
více kolektivní rozhodování než na úrovni ministerstva. Podobně kolektivní rozhodování je vláda,
ale ty paralely jsou velmi volné, takže skutečně ten přístup k tomu rozhodování je trošku odlišný a
na tom, že ti lidé budou schopni spolu komunikovat, a to po poměrně dlouhou dobu, protože ten náš
mandát je na šest let, tak to je velmi významné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom chtěli být aktuální, tak zítra byste se měl sejít s představiteli vlády, abyste se
dohodli na detailech spolupráce v boji proti silné koruně. Tak to bylo téma, o kterém jsme hodně
vysílali v závěru roku. Já mám před sebou Hospodářské noviny, kde se píše vlastně na titulu "Rusnok
a Tůma se už dohodli". Titulek. Je to pravda? Dohodli jste se?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já neumím říci nic jiného než to, o čem se mluvilo před koncem roku, protože tehdy proběhlo
jedno jednání. My jsme tehdy říkali, jak ministr financí, tak pan premiér, i já, že jako v podstatě
jsem se shodli na společném postupu a na nějakých základních principech. Není to jenom o tom, jaký
vliv budou mít privatizační příjmy na korunu. Jedná se i o to, jakým způsobem vláda rozhodne o
použití těchto privatizačních příjmů a i z toho důvodu zítra bude to jednání rozšířeno o Fond
národního majetku a Konsolidační agenturu a já samozřejmě teď těžko mohu říkat něco předem k tomu,
jak bude probíhat jednání.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nicméně dohodli.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já se domnívám, že to je ... Já nevím jako, myslím, že je to založeno na tom, co bylo řečeno
ze strany ministerstva financí, ale já nevím přesně, co řekl pan náměstek Janota nebo pan ministr
Rusnok, takže to těžko mohu komentovat. Jako není tady žádná nová dohoda ve srovnání s tím jednáním
před koncem roku. Druhé jednání bude zítra a těžko k němu můžeme dneska něco říkat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nicméně z tohohle článku ale vyplývá, že by zřejmě tedy peníze z privatizace i z toho
takzvaného ruského dluhu neměly být zatím převedeny na koruny. Tam to s sebou nese jedno ale, že
vlastně Česká národní banka by na tom tratila, jestli to říkám správně, protože úroky, které by
plynuly z těch devizových tedy depozit, nebo jak to nazvat, jsou nižší, než kdyby to bylo v koruně?
Je to správně?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ne. Já mohu opakovat pouze to, že minule jsme měli první jednání, nebo to jednání, které jsme
již zmiňovali, a dohodli jsme se na tom, co lze říci, a koneckonců smysl druhého kroku a druhého
jednání je v tom, že je potřeba připravit společný materiál a předložit ho vládě. A je nekorektní,
abych já to jakýmkoli způsobem komentoval před tímto jednáním a před jednáním vlády.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. Tak my si teď pustíme na chviličku písničku a potom v povídání se Zdeňkem Tůmou budeme
pokračovat.
Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem pořadu Dva na jednoho je dnes guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Po krachu
mnoha bank v zemi začali být lidé k finančním institucím značně nedůvěřiví. Hrozí reálně ještě
dneska nějakému bankovnímu ústavu pád?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já možná ne úplně bych souhlasil s tím, že lidé začali být nedůvěřiví, protože vklady v
bankách nikdy nepoklesly a i nadále lidé spoří a nadále mají důvěru ve finanční ústavy. A řekl
bych, že více než v některých jiných zemích, rozhodně bankovní sektor u nás měl a má asi, nebo
určitě měl větší kredibilitu než například v sousedním Polsku. Takže neviděl bych to tak tragicky,
ale samozřejmě prošli jsme poměrně složitým obdobím, kdy se vlastně budoval bankovní sektor od
nuly, takže to je pravda, určitě tam mnoho výhrad zaznělo, a to i na adresu centrální banky. Dneska
věřím, že po těch deseti letech, a zejména těch posledních pěti letech konsolidace bankovního
sektoru, že tady žádné systémové riziko není v bankovním sektoru a neočekával bych tady nic
dramatického. My se samozřejmě nadále potýkáme a budeme potýkat s těmi kauzami, které se pro
veřejnost staly již věcí minulosti. Ale pro nás to má určité konsekvence, ať už to je IPB, nebo
dokonce ještě i Agrobanka nebo podobně, ale není to nic, co by nějak ohrožovalo stabilitu
bankovního sektoru.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste sám mluvil o tom, že ČNB samozřejmě má na starosti bankovní dohled nad bankovními
domy. Jak je to třeba s odpovědností těch lidí, kteří seděli na těch odpovědných místech v době,
kdy banky krachovaly. Může se stát, že třeba na těch místech zůstávají, nebo jak nesou tu
odpovědnost?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Máte na mysli v bankách nebo v bankovním dohledu?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V bankovním dohledu.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
V bankovním dohledu došlo k několika změnám, myslím, že od toho roku 90, 91, 92, kdy začal
být budován, že je to minimálně třetí člověk, třetí člen bankovní rady, který to měl na starosti
někdy v tom roce 93, 94, ale to já nevím přesně, protože jsem nebyl v bance, převzal odpovědnost
pan Kaftan, který vlastně začal řešit ty problémy, které vyvstaly a které byly spojeny s tím
startem. A v době, kdy já jsem přišel do banky, tak tehdy vlastně proběhla rozsáhlejší rekonstrukce
a pan Kaftan nepokračoval jako člen bankovní rady, nicméně já si netroufnu říkat, že tam bylo
takové, či onaké zavinění. Skutečně hodně se to odvíjí od těch počátků toho prvního roku až dvou,
kdy dokonce centrální banka ani neměla výlučnou odpovědnost za bankovní dohled, ale byla to sdílená
odpovědnost s ministerstvem financí. Tehdy byly vydány v tom roce 90, 91 nejproblematičtější
licence, se kterými jsme potom bojovali v těch letech následujících, v letech 94, až vlastně
donedávna. Čili určovat tu odpovědnost je velmi obtížné, patří to mezi jisté náklady transformace.
Já si umím představit, že se mohlo postupovat jiným způsobem. Již několikrát jsem řekl, že podle
mého názoru byla chyba oddalovat privatizace finančního sektoru a bankovního sektoru zejména. A to,
co je podstatné, je, aby ta, jaksi mi říkáme, alokace kapitálu, to znamená, použití volných
peněžních prostředků bylo efektivní. V okamžiku, kdy neexistovala na začátku regulace, to prostě
není možné ji získat přes noc, kdy byly i minimální zkušenosti v bankovním sektoru jako celku,
kapitálové vybavení nebylo velké, tak ten výsledek byl takový, jaký byl. Kdybychom přistoupili,
nebo kdyby tehdy vláda společně s centrální bankou rozhodly, nebo spíš vláda kdyby tehdy rozhodla o
privatizaci bankovního sektoru, tak by potom ale jinak vypadala transformace, jinak by vypadalo
těch minulých deset let. Já se domnívám, že ten výsledek by mohl být lepší, ale nicméně připouštím,
že je to velmi diskutabilní záležitost. Svůj názor zakládám na tom, že skutečně tržní ekonomika
nemůže fungovat bez toho, aniž by fungoval zdravý finanční systém, a tam myslím, že se mohlo udělat
více.
Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně věštíte českému bankovnictví světlou budoucnost, jak jste řekl. Zítra to bude přesně
týden, co lidé ve dvanácti zemích EU začali platit společnou měnou, a to eurem. Co to vůbec, nebo
jaký průlom to v současném světě vůbec znamená, zavedení tohoto společného platidla? Pro mě to snad
znamená jediné, když budu o prázdninách cestovat Evropou, nemusím si dělat starosti s tím, kde budu
neustále hledat směnárny a měnit marky na šilinky, šilinky na liry, liry na franky a tak dále a tak
dále.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pro mě jako ekonoma to neznamenalo téměř nic, protože euro již nějakou dobu existuje, a já
vůbec jsem v poslední době neměl v hlavě kurs k marce nebo k jiným evropským měnám, ale čistě k
euru. To, co se teď odehrálo, je fakticky technická operace, která má nějaké, zejména psychologické
konsekvence, protože lidé se vzdávají, nebo jednotlivé státy se vzdávají svých národních měn a
přijímají jinou měnu. Tak viděl bych tohle spíš v té poloze technické, logistické a psychologické.
Stejně tak se domnívám, že rozhodnutí Dánska, Švédska o tom se zatím nezúčastnit a nepřipojit se k
jednotné měně bylo více o psychologii než o nějakých věcně ekonomických důvodech.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co bude z vašeho pohledu znamenat vstup České republiky do Evropské unie? Změní se třeba
manévrovací prostor centrální banky, jak to bude s ovlivňováním míry inflace?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To není dáno ani tak vstupem do EU samotným. Já říkám, že vstup do EU je jakýsi formální nebo
to přibližování je nějaký formální proces institucionálního přibližování. Harmonizujeme právní
rámec, ale vedle toho probíhá velmi rychlá integrace, kterou můžeme nazvat s jistou nadsázkou
spontánní, a to je ekonomická, ale nejenom ekonomická, i kulturní, vlastnická, je to otevírání se
té země eurozóně nebo EU jako celku. Před deseti lety tři čtvrtiny nebo téměř tři čtvrtiny našeho
zahraničního obchodu směřovaly na Východ, dneska 70 % je se zeměmi EU, 80 % přímých zahraničních
investic jde ze zemí EU. Takže tohle je proces, který provazuje tu naši ekonomiku a my se stáváme
součástí toho velkého ekonomického celku. A to je něco, co má dopad a co do budoucna může mít dopad
na měnovou politiku a na ten manévrovací prostor, jak jste správně řekl, který budeme mít. V
okamžiku, kdy jako při tomto tempu integrování se se ten manévrovací prostor bude zužovat, protože
potom řada rozhodnutí Evropské centrální banky bude natolik významná pro nás, že budeme muset
uvažovat o tom, nakolik je kopírovat nebo ne, ale teď nechci mluvit o tom, jestli tato situace
nastane za tři roky nebo za pět nebo za deset let. To je něco, co je v současné době předmětem
analýz nejenom našich, ale i samozřejmě Evropské centrální banky, s kterou máme pravidelné
semináře. Vždycky koncem roku, teď proběhlo jedno v Berlíně v prosinci. Stává se to zase, už to
přestává být jaksi ideologickou záležitostí, ale skutečně empirickou záležitostí, kdy se musíme
dívat na to, jak dalece jsme integrováni, jak vypadá ten proces takzvané nominální konvergence, to
znamená přibližování se míry inflace, přibližování se úrokových sazeb.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak dalece jsme integrováni v současné době?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já se domnívám, že jsme poměrně daleko a rozhodně si stojíme dobře ve srovnání s ostatními
zeměmi v regionu, máme poměrně nízkou inflaci, takže ten takzvaný inflační diferenciál, rozdíl v
mírách inflace je poměrně nízký, zhruba, řekněme, kolem 2 % dneska, je i poměrně nízký rozdíl mezi
úrokovými sazbami, tam je dokonce ještě nižší. A my teď, já už jsem mluvil dneska o té dlouhodobé
měnové strategii, ta je právě založena na předpokladu, že pokud chceme být součástí, ekonomickou
součástí EU bez ohledu na to formální na tom vstupu, tak to znamená, že se musíme sblížit i v
těchto veličinách, jako je míra inflace, úrokové sazby. Pokud by tam přetrvávaly velké rozdíly a
zejména pokud by tam docházelo k nějakému kolísání, tak by to mohlo vyvolávat makroekonomické
nerovnováhy. Takže logicky postupem doby se ten manévrovací prostor bude zužovat, nicméně v
současné době se domnívám, že ještě stále děláme velmi nezávislou měnovou politiku a rozhodně nelze
uvažovat o tom, že bychom kopírovali nějakým způsobem rozhodnutí Evropské centrální banky. Je to
jeden z parametrů, úrokový diferenciál ve vztahu k EU je jedna z věcí, na kterou se díváme, ale
jako v tom širokém vějíři všech možných indikátorů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Počítá ta měnová strategie s časem, kdy už se začne v ČR používat euro? Podle vašich
předpokladů kdy by to mělo být?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Nepočítá, tato strategie je určena do roku 2005 a je založena na tom, co jsem říkal, na
určité nominální konvergenci. To rozhodnutí, a už jsem to trošičku naznačil u zemí, jako je Švédsko
a Dánsko, to rozhodnutí je potom hodně politické a záleží na vůli veřejnosti, široké veřejnosti a
samozřejmě potom politiků, kteří o tom musí rozhodnout. My bychom měli dodat ekonomické analýzy a
nějaká naše doporučení. Tam i mezi kandidátskými zeměmi jsou odlišné přístupy. Jeden postoj zaujalo
Maďarsko, takový ten, možná to řeknu trošku zjednodušeně, ale nemyslím to příliš pejorativně,
trochu hurá styl, to znamená, vstoupíme do EU, hned zažádáme o vstup do evropského měnového
mechanismu a po dvou letech přijmeme jednotnou měnu, to znamená nějaký ten rok 2006, 2007. Jenže
Maďarsko má jiný rámec měnové politiky, je tam naprostá nebo značná shoda v tom politickém spektru,
ale platí, že mezi ekonomy ty názory se zase různí, protože skutečně je to hodně politické
rozhodnutí. Ten proces je dynamický, obecně platí, že čím více to oddálíme, tím se minimalizují
určitá rizika, náklady na ekonomiku, které určité jsou. Na druhou stranu potom už jednoznačně, v
určitém okamžiku jednoznačně přínosy budou převyšovat náklady. A ten proces je dynamický, my můžeme
zároveň říci, že čím dříve tu měnu přijmeme, tím rychleji dosáhneme těch přínosů, které z jednotné
měny vyplývají. Takže to rozhodování není triviální, jak říkám, je minimálně ve dvou úrovních, to
znamená ekonomická analýza a potom nějaké politické rozhodnutí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Budeme se muset loučit, se zájmem jsme vás samozřejmě vyslechli.
Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka
--------------------
Končí první muž ČNB své povídání v pořadu Dva na jednoho. My děkujeme, že jste přijal naše
pozvání, dalo by se mluvit ještě dál a dál, je spousta otázek, na které jsme se nezeptali.
Mimochodem víme, že rád a dobře hrajete tenis, tak ať se vám vede a někdy příště se zase budeme
těšit na slyšenou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Loučíme se se Zdeňkem Tůmou, guvernérem národní banky v pořadu Dva na jednoho. Na shledanou.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naděžda Hávová a Vladimír Kroc.