Martina Patočková, Kateřina Koubová (Mladá fronta DNES 18.9.2012 strana 2, rubrika: Ekonomika)
Základní úroková sazba je na historickém minimu 0,50 procenta. Ale zdá se, že ČNB hodlá rekord překonat, a to už brzy, aby pomohla ekonomice. Inflace totiž nehrozí
PRAHA Guvernér České národní banky Miroslav Singer chce působit jako optimista a současnou situaci v ekonomice jako optimistickou „prodávat“. Pokud s tím bude jeho šest kolegů s hlasovacím právem v bankovní radě souhlasit, chce přesvědčovat spotřebitele, že Česko je na tom dobře. Ať lidé utrácejí více. Umožnit jim to může již příští týden ještě o něco nižšími úroky. Jejich pokles vidí šéf ČNB svou opatrnou mluvou jako „pravděpodobnější“. Neboli zřejmě bude hlasovat pro snížení základní sazby, na kterou má ČNB vliv. Záleží však i na ostatních členech rady.
* Jak vidíte nyní situaci u nás, hrozí kvůli klesající poptávce lidí a firem po zboží a službách i deflace?
Od naší prognózy, která předpokládá další uvolňování měnové politiky, se realita liší nepříliš významně, ale spíše protiinflačním směrem. Domácí poptávka je o něco níže, cenové tlaky zvnějšku vzácné, inflace níže, HDP horší, zahraniční obchod pozitivnější. Pravděpodobnost toho, že sazby a měnová politika budou uvolněnější, než prognóza očekávala, vidím jako vyšší. Deflační spirála je něco jiného, žádné její jasné signály nejsou vidět. Centrální banky vědí, že proti ní mají zasáhnout, ale málokdy byla v historii situace tak jasná, aby věděly, že nastane. Člověk musí být ostražitější vůči vývoji tímto směrem.
* U sazeb naznačujete, že je pravděpodobnější další snížení. Dnes je základní sazba historicky nízko – jen půl procenta ročně. ČNB už moc možností nemá.
Nemá, nebudu popírat realitu. Dánský guvernér mi teď vysvětloval, jak vytváří záporné úrokové sazby. Je to intelektuálně docela zajímavé, ale dá se to dělat jen do velmi mírné odchylky pod nulu. Dánové bankám zpoplatňují hotovostní operace. Pro banky tak není držení, převoz ani manipulace s hotovostí dohromady výhodnější než ukládat virtuální peníze u centrální banky na záporný úrok. U nás je jeden problém navíc. Museli bychom schválit zákony, aby se některé jiné sazby stanovené státem přestaly odvíjet od našich sazeb. Jinak by se například některé nedoplatky začaly dlužníkům úročit. My jsme už před lety vládě říkali, že by si v tom měla udělat pořádek a napasovat tyto sazby na něco jiného.
* Jinak řečeno, pod nulu úroky jít v Česku nemohou. Jste tedy na konci?
Jsme téměř na konci s jedním nástrojem, ale máme jich celou řadu.
* Co tedy připadá v úvahu teoreticky a co je možné prakticky?
My jsme si ta intelektuální cvičení dělali na začátku tohoto milénia, pak na počátku krize, v době předlehmanovské. Nevymysleli jsme nic dramaticky nového. Centrální banka v takové situaci se může rozhodnout atakovat dlouhý konec výnosové křivky (ovlivňovat dlouhodobé úroky, například u dluhopisů, pozn. red.), může nakupovat širší třídu aktiv nebo přijímat širší třídu aktiv do zástavy. Třeba v zástavách jsme jedna z nejstriktnějších centrálních bank ve vyspělém světě a v tom máme velký prostor. Máme však i další nástroje jako kurz.
* A prakticky?
Z praktického hlediska se centrální banky rozhodují podle toho, co se zdá nejúčinnější. To nevyžaduje ohromující úvahu, jak je to u nás. Centrální banka se snaží najít cestu co největšího účinku s nejmenší bolestí a bolestí je všechno.
* Co by to tedy bylo?
To si musí inteligentní čtenář rozhodnout sám. Tři možnosti přicházejí v úvahu, ale priorita je v případě našeho finančního systému jasná.
* Do ovlivňování kurzu koruny jste se nepouštěli velmi dlouho…
My jsme hodně dlouho nástroje mimo úrokové míry nepoužívali. Kurzové operace byly využity naposledy asi před deseti lety. Zapomněl jsem ale ještě na jeden nástroj, ten bych přidal. Centrální banky teď hodně pracují s veřejným závazkem nezvyšovat sazby po dlouhou dobu a ignorovat i rizika opačným směrem (rizika vyšší inflace, pozn. red.). To ovlivňuje očekávání spotřebitelů. Centrální banky tím říkají: „Přátelé, jděte trošku více utrácet, protože my teď nebudeme přihlížet k rizikům růstu cen.“ To je prostředek, který může fungovat, ale lépe funguje v situaci, kdy trhy neočekávají nízké sazby po dlouhou dobu.
* Naposledy jste snížili sazby v červnu. Podpořilo to ekonomiku?
Rozpětí mezi tržními a našimi sazbami zůstává překvapivě stabilní i za těchto nízkých úrovní. I další kanály nasvědčují tomu, že se snížení úroků přenáší dále. Když se nyní někdo rozhodne využít historicky nízkých cen nemovitostí s historicky nízkými úroky u půjček na jejich koupi, okamžitě to pocítí. Spotřebitelské úvěry moc neklesají, ale to není segment, u kterého bychom chtěli, aby hnal naši ekonomiku do dramatických obrátek.
* Ptáme se i proto, že se říká, že každé další snížení blíže k nule má menší účinek.
Říkal jsem už v minulosti, že každé další snížení je těžké, ale ne proto, že by empiricky mělo menší účinek. Této finanční soustavě však likvidita nechybí. A snížení úroků jí dále zlevňuje likviditu (dostatek volných finančních prostředků, pozn. red.).
* Jak moc je pravděpodobné, že budete muset použít tyto další nástroje?
To já nyní nevím. Přemýšlím o tom a budu o tom, jak vždy říkám, intenzivně přemýšlet týden před rozhodováním bankovní rady. Ale je otázka, jak to vidí zbytek rady, nebo alespoň tři další členové.
* Budete se o tom bavit už příští týden?
V situaci, kdy máte sazbu půl procenta nad nulou, se nemůžete vyhnout debatám o tom, co by potenciálně bylo dál. Určitě.
* Změnu sazeb navrhuje měnová sekce centrální banky. U jiných opatření jde taky o její návrh či může s nápadem přijít kdokoliv z bankovní rady ČNB?
Na bankovní radě se vždy hlasuje o návrzích sekce a protinávrzích. Takže obojí je možné. Někdo může vznést návrh, nebo dá sekce návrh sama.
* Zmínil jste možnost „atakovat dlouhý konec výnosové křivky“. Myslíte tím nákup dlouhodobých dluhopisů centrální bankou?
Existuje více možností, které dnes centrální banky využívají, jako operace Twist ve Spojených státech. Neboli nákup dlouhých dluhopisů a prodej krátkých, aby se celkové množství měny v ekonomice neměnilo. Centrální banka může nakupovat na sekundárním trhu, může se také rozhodnout je přijímat do zástavy s menší srážkou proti tržní ceně než dosud. Evropská centrální banka chce naopak kupovat dluhopisy s krátkou splatností a prodávat ty s dlouhou, a tak podobně.
* Kdyby k tomu došlo v Česku, co by bylo hlavním cílem takové operace?
Řada centrálních bank využívá nákup dluhopisů ke dvěma cílům. Jednak podpořit trh s nimi, jednak ovlivnit přes portfoliový kanál chování lidí. Když lidé vědí, že je prodají, tak se stabilizují ceny portfolií, co mají, poté i raději utrácejí. V případě snížení delší úrokové míry mívají větší motivaci investovat na delší dobu. U nás je finanční systém likvidní, ohromující portfolia tu nikdo nedrží, stát si půjčuje za 2,4 procenta na deset let. Nejsem tedy úplně přesvědčený, že je zrovna toto cesta největšího účinku.
* V čem tkví největší nevýhoda nízkých sazeb pro centrální banku?
Nemůžeme už vyhrožovat, že všichni naráz uděláme něco dramatického směrem dolů. Problém je, že dnes si investoři uvědomují, že centrální bankéři tolik dalších prostředků nemají, a jsou všichni v podobné situaci. To považuji za nebezpečné. U nás je největší problém nedostatek domácí poptávky především soukromých subjektů. Český konzervativní spotřebitel přestává poměrně rychle utrácet. Možná také chybí důvěra, která by umožnila jít třeba do nových projektů s bydlením. Ekonomice nechybí ani likvidita, ani ochota úvěrovat, i když v posledních měsících možná dochází k mírnému zpřísnění úvěrových podmínek bank, překvapivě.
* V ekonomice chybí důvěra. Co vy s tím můžete dělat?
Můžeme ji přidávat, říkat, že máme nástroje a jsme připraveni je použít. Můžeme pracovat s očekáváními a rozhodnout se říci: „Přátelé, raději si to utraťte, protože my teď pár let či nějakou dobu nebudeme ochotní vnímat proinflační rizika (ignorovat o něco vyšší inflaci a držet zároveň sazby nízko, pozn. red.), protože se bojíme, že i tak bude inflace hluboko pod naším cílem, což se příští rok stát může.“ Můžeme také říkat, že umíme pomoci.
* Tak to říkejte.
To se nejprve musíme rozhodnout udělat, to není jen moje rozhodnutí. Myslím, že ČNB ty nástroje na ovlivnění vývoje pozitivním směrem má. Je však otázka, zda je ochotna je použít, zda kolegové čtou situaci podobně jako já a jsou ochotni stejně reagovat. Musíme také zdůrazňovat základní ekonomické údaje. Jsme jedna z nejprůmyslovějších ekonomik Evropy, která nereagovala nijak drasticky na propady trhů. Daří se nalézat nové odbytiště, máme finanční soustavu, která je ochotna úvěrovat a má na to peníze, celá ekonomika se financuje za ceny v Evropě nízké. To jsou pozitiva. Základ na cyklický obrat není špatný. Je to ale otázka důvěry a měkkých faktorů.
* A pak je tu ještě politika vlády, další zvýšení daní, což k oživení poptávky nepřispěje…
My jsme se nikdy nevyjadřovali k politice vlády. Vládní politika výrazně ovlivňuje to, co je za cyklickým obratem. Třeba politika vzdělanosti nemá šanci ovlivnit, co se stane za rok a půl, a o tom se bavíme. Odbourání matematiky ze státních maturit dlouhodobou růstovou trajektorii podle mě nezvedlo, ale tím neříkám, že zavedení matematiky na školách pomohlo vyjít z krize.
* Podle svých prognóz očekáváte větší oživení ekonomiky až v roce 2014.
To už je ale docela masivní. Situace není zas tak špatná. Nezaměstnanost sice stoupla, což je nepříjemné, ale to už se stalo několikrát. Nikdo se neděsí, že se rozloží finanční soustava, a snad ani toho, že by se nějaká banka rozhodla (z Česka, pozn. red.) odvést masivní částky v korunách, aby se zachránila v eurech. Nerozumím, proč má ekonomika s relativně zdravými základy tak nízký spotřebitelský sentiment, pod úrovní toho, který byl na počátku krize. Tehdy to vypadalo, že celý svět zkolabuje v záři jisker a drancující hordy hladových investičních bankéřů budou přepadávat wallmartovské prodejny ve Spojených státech.
* České koruně bude dvacet let. V jaké situaci se nachází?
Je to jedna z nejvíce posilujících měn, která neohrožuje zahraniční obchod. Ten má historicky nejlepší čísla.
* Ale výhled průmyslu se nyní zhoršuje a je otázka, kdy se to projeví v zahraničním obchodu.
Průmysl nerozšiřuje produkci, ale země na zahraničním obchodu vydělává více než kdykoli předtím. Navzdory době slábnoucí zahraniční poptávky.
* Jak vidíte další vývoj koruny?
Cokoli řeknete, vývoj koruny otočí proti vám. Když řeknete, že poroste, tak dříve nebo později klesne, a když řeknete, že klesne, pak poroste. A říct, že bude stabilní, to je úplný nesmysl. Budoucí vývoj koruny tedy nechám kolegům analytikům. My vycházíme z toho, že se nevyčerpala trajektorie posilování. To, že se od ní odchýlila, a teď je korekce, je dáno vlnami sentimentu a rizikové averze vůči Evropě jako takové. Ta se ale pro mě překvapivě neodráží na navýšení úroků státního dluhu. Jediné přijatelné vysvětlení, které mám od jednoho staršího bankéře, je, že na forexu (trh s měnami, pozn. red) jsou mladí kluci, kteří čtou noviny a nechají se jimi občas ovlivnit, zatímco na státních dluhopisech jsou starší kluci, kteří se nenechají ovlivnit a studují si základní čísla, protože vědí, že vše ostatní jsou vlny.