Vladimír Tomšík (Hospodářské noviny 16.9.2008 strana 18, rubrika: ČESKO)
Naše ekonomika v posledních měsících zažila kurzový šok. To zintenzivnilo debatu, zdali bychom neměli urychlit přijetí eura.
Koruna dlouhodobě reálně posiluje, což je důsledek úspěšného sbližování vyspělosti ekonomiky naší země s vyspělými státy.
Česká republika je již dlouhodobě nízkoinflační ekonomikou a to můžeme říci i navzdory aktuálně zvýšené inflaci. Ta je totiž zvýšena pouze dočasně a byla způsobena souběhem několika jednorázových faktorů. V prostředí, kde je dlouhodobě nízká inflace a konvergencí podložený trend posilování reálného kurzu, tak musí docházet i k posilování nominálního kurzu. Dlouhodobé nominální posilování koruny exportéři sice nevítají, ale zřejmě lze říci, že se s ním většina z nich již naučila žít, jinak by totiž k němu nemohlo docházet.
Problémem mohou být prudké a nečekané změny kurzu, jichž jsme byli svědky letos v červnu a červenci. Ty ekonomice neprospívají a ČNB nejsou lhostejné. ČNB se snaží předejít alespoň těm výkyvům, které by mohly být vyvolány netržními nebo jednorázovými faktory. Proto také ČNB v dubnu uzavřela s vládou dohodu o řešení dopadů konverze výnosů z privatizace, příjmů z EU a zajištění emise státních dluhopisů denominovaných v eurech.
ČNB cíluje inflaci, ne kurz
Na vývoj kurzu má významný vliv vývoj úrokových sazeb. Ty jsou pro ČNB základním a jediným nástrojem pro dosahování základního cíle, jímž je cenová stabilita vyjádřená inflačním cílem.
ČNB na vývoj kurzu reaguje, ale pouze do té míry, do jaké kurzové šoky ovlivní budoucí splnění inflačního cíle. Měnový kurz je nepochybně důležitým činitelem, který má na vývoj inflace vliv. Ale ani zdaleka to není faktor jediný.
Vliv má i řada dalších veličin – fáze hospodářského cyklu, vývoj mezd, inflační očekávání, ekonomická situace v zahraničí a další faktory, které se ČNB snaží brát komplexně v potaz. Není tedy možné reagovat na kurzové výkyvy automatickým snižováním nebo zvyšováním sazeb.
ČNB ani nemůže udržovat kurz v nějakém úzkém pásmu pomocí intervencí na devizovém trhu. Není to možné, máme-li si zachovat vlastní měnovou politiku s vlastními úrokovými sazbami. Nejistota ohledně budoucí hodnoty měnového kurzu a samostatnost měnové politiky jsou totiž v kapitálově otevřené ekonomice spojené nádoby. Jakmile by měnový kurz byl dokonale předvídatelný, musela by naše měnová politika měnit úrokové sazby přesně podle změn sazeb Evropské centrální banky. Tím se ČNB nezříká slovních či faktických devizových intervencí, jen si tyto nástroje nechává pro výjimečné situace.
Euro nás nespasí
Na první pohled by se tak mohlo zdát, že jedinou cestou ven z těchto problémů by bylo urychlit přijetí eura. To by zdánlivě mohlo odstranit problémy spojené s dlouhodobým posilováním koruny i s jejími prudkými výkyvy.
Lze však snadno ukázat, že přijetí eura neodstraní dlouhodobou reálnou apreciaci a všechny důsledky z ní plynoucí. Je sice pravda, že trvalé zafixování kurzu koruny zabrání tomu, aby »korunové« ceny exportovaného zboží klesaly. Avšak přesně o kolik procent méně budou klesat »korunové« ceny exportu, o tolik procent rychleji porostou všechny materiálové náklady a i náklady práce.
Představa, že by vstupem do eurozóny nedošlo k rychlejšímu růstu nominálních mezd a cen dalších vstupů, je iluzorní a v rozporu s ekonomickou teorií. Dlouhodobé apreciaci musí ekonomické subjekty čelit tím, že budou zvyšovat produktivitu práce. Prostor pro zvyšování produktivity tu zjevně je, protože česká produktivita je v sektorech vyrábějících exportovatelné zboží v průměru méně než poloviční ve srovnání s vyspělými zeměmi.
Zavedením eura by sice došlo ke snížení kurzových výkyvů, ale cenou za to by bylo naplnění rizik spojených s předčasným přijetím společné měnové politiky ECB. Tato rizika spočívají ve zpomalení procesu konvergence, v nesladěnosti dlouhodobých ekonomických procesů obou zemí, ve slabé udržitelnosti stability českých veřejných financí a jejich nemožnosti pružně reagovat na šoky a v nízké flexibilitě trhu práce.
Domnívám se, že vlastní měnová politika, která umožňuje pružně reagovat na šoky, představuje pro Česko nespornou výhodu, jež v dnešní době stále ještě převažuje nad komplikacemi způsobenými kurzovými výkyvy.