(Impuls 9.7.2008, rubrika: 08:00 Zprávy)
Jana Uttendorfská, moderátorka:
Silná koruna začne zřejmě brzdit inflaci. V Impulsech Václava Moravce to připustil viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.
Václav Moravec, moderátor:
Kdy by se inflace, česká inflace mohla dostat do toho koridoru tří až čtyř procent?
Miroslav Singer, host:
My počítáme s tím, že se do toho koridoru plus minus prostě procento kolem cíle začne dostávat na přelomu, na přelomu roku, ale spíše se zdá, že ty suroviny to odsunou až na počátek příštího roku.
Jana Uttendorfská, moderátorka
Za poslední měsíc česká koruna posílila k euru o čtyři a půl procenta a za poslední rok o osmnáct procent.
Václav Moravec, moderátor:
Červnová inflace zpomalila, i když jen mírně. Spotřebitelské ceny v červnu se meziročně zvýšily o 6,7 procenta. Oproti květnu a dubnu letošního roku ale inflace v červnu zpomalila, o 0,1 procenta. Ministerstvo financí podle prvního náměstka Ivana Fuksy očekává, že letošní celoroční inflace bude kolem 6 procent.
Záznam Ivana Fuksy:
V tuto chvíli se predikuje míra inflace na konec letošního roku 6 procent a tady si myslím, že na drobné odchylky v desetinách jsme ve shodě se všemi.
Prozradil před několika dny v rozhovoru pro Rádio Impuls první náměstek ministra financí Ivan Fuksa. V červnu podle statistiků zpomalilo zejména zdražování alkoholických nápojů a tabáku. Růst cen zrychlil především v dopravě. Nejen o výši letošní inflace, měnové politice centrální banky bude řeč v následujících minutách, protože pozvání do dnešních Impulsů přijal viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý den.
Miroslav Singer, host:
Dobrý večer.
Pro úplnost, dnešní Impulsy jsme připravili i díky posluchačům Rádia Impuls. Pokud se chcete dál zeptat viceguvernéra centrální banky Miroslava Singera, posílejte mu otázky ve formě sms zpráv na číslo 774 999 888. Ještě jednou číslo pro vaše otázky, 774 999 888. Začněme onou inflací, pane viceguvernére, ekonomové očekávali ještě v pondělí zvýšení meziroční inflace na 6,9 procenta, případně až na 7 procent. Nakonec došlo byť k mírnému téměř zanedbatelnému snížení. Čekal jste to i vy?
My jsme to konečné číslo čekali, to číslo je plus mínus v souladu s naší prognózou.
Na to, že inflace neroste, má bezesporu vliv silná koruna, která v těch uplynulých týdnech několikrát prolamovala rekord a to jak ve vztahu k euru, tak i k dolaru. Dá se odhadnout, jak dlouho vlastně ještě může ona silná koruna brzdit inflaci?
Ona ji ještě brzdit nezačala, takže nejspíš na ten silný vliv teprve čekáme. Do určité míry samozřejmě už to začíná být zřetelné na některých cenových okruzích, ale primárně ten nástup se projeví především poklesem exportně orientované poptávky, s určitým zpožděním, ty naše odhady hovoří o několika kvartálech minimálně. Takže ten nástup takového silného vlivu můžeme čekat v druhé polovině tohoto roku, ke konci a především na začátku příštího. Když se budeme bavit o tom, proto jsem se ptal na vliv silné koruny, to se především týká cen benzínu a nafty, protože pokud by koruna byla slabší, tak by bezesporu ten růst cen například pohonných hmot byl asi větší?
Ten by samozřejmě, ten zásah by byl dramatický. My si to neuvědomujeme, koruna posílila prakticky o 20 procent k dnešnímu dni meziročně a to prostě ubírá pětinu tomu … cen pohonných hmot, které na úrovni těch surovin prostě cenu více než zdvojnásobily.
Můžete podrobněji přece jenom laikům vysvětlit, kdy očekáváte ten masivní vliv koruny?
Tak my zase to nemáme teda změřené na dny, ba ani na měsíce. Ten problém, dříve to trvalo řádově, řekněme, tři čtvrtě roku, rok, plus mínus něco kolem toho, teď s tím, jak exportéři využívají více různých zajištění, kterým se de facto pojišťují proti vzestupu kurzu, tak se domníváme, že ten vliv může být ještě o něco opožděnější. Takže proto …
Vy jste mluvil o druhé polovině…
Proto hovořím o druhé polovině, konci roku nebo příštím roce.
Vy jste sám to číslo zmínil. Za poslední měsíc česká koruna posílila, budeme-li se bavit o vztahu k euru, o 4,5 procenta, za poslední rok dokonce o těch 18 procent. Nakolik jsou podle vás jako viceguvernéra centrální banky na místě obavy, že dojde k splasknutí bubliny silného kurzu, o kterém mluví ekonomové, ale konec konců delší dobu i vy jako centrální bankéři, takže může vést k velkým proinflačním tlakům? Může se to stát, je tady to riziko?
Přiznám se, že vy myslíte jakoby korekci…
Přesně tak.
My v tuhle chvíli postupujeme a naše měnová politika postupuje v souladu s prognózou, která ten kurz předpokládala poměrně podstatně slabší. Takže nás to zastihuje spíše na té druhé straně, že na tom horizontu, kdy my se snažíme tu inflaci cílit, což je řádově 1,5 roku dopředu, se spíš v tuhle chvíli už začínáme bavit na téma, do jaké míry prostě ta inflace nebude výrazně níž, než jsme čekali. Jinými slovy pro nás to, co se děje teď nebo dokonce v nejbližších měsících, je svým způsobem z tohoto hlediska už historie, kterou my neovlivníme. Takže řekl bych, že v tuto chvíli po těch dramatických posíleních, kterých jsme byli schopni, tato obava při korekci prostě v řádu mnoha procent je zbytečná.
Ještě na počátku roku například Ministerstvo financí, ale i ekonomové tvrdili, že ve druhé polovině letošního roku by mohlo dojít nesnížení inflace do toho koridoru 3-4 procent, o tom se mluvilo ještě v lednu. První náměstek ministra financí Ivan Fuksa k tomu před týdnem v rozhovoru pro Rádio Impuls řekl:
Záznam Ivana Fuksy:
V tuto chvíli se předikuje míra inflace na konec letošního roku 6 procent a tady si myslím, že na drobné odchylky v desetinách jsme ve shodě se všemi. To, co bude příští rok, já si myslím, že tak, jak je teďko cena ropy rozkolísaná, že aby někdo dokázal s přesností plus mínus dvě procenta udělat odhad na příští rok, je strašně složité. Já si myslím, že to zklidnění skutečně přijde, že barel ropy se vrátí určitě hluboko pod hranici 130 dolarů za barel.
Prozradil před několika dny v rozhovoru pro Rádio Impuls první náměstek ministra financí z ODS, Ivan Fuksa. Dá se tedy podle viceguvernéra centrální banky, Miroslava Singera, který je hostem dnešních Impulsů, odhadnout, kdy by se česká inflace mohla dostat do toho koridoru 3-4 procent?
My počítáme s tím, že se do toho koridoru plus mínus prostě procento kolem cíle začne dostávat na přelomu roku, ale stejně jako pan náměstek to neumím. Spíše se zdá, že ty suroviny to odsunou až na počátek příštího roku.
Dá se tedy říci, že vlastně pro celou ekonomickou obec je to překvapení, protože nikdo nepočítal s tím, co budou dělat ceny ropy, navíc dalším jistým inflačním tlakem může být vyjednávání odborů o mzdách. Vy pravidelně jako vedení centrální banky se s odboráři scházíte právě v letních měsících někdy kolem září a bavíte se o těch očekáváních, které tvrdí a budou je chtít odbory v souvislosti mzdovými vyjednávat.
Tak zas, já myslím, že to není takový šok, když se podíváte na tu naši inflační prognózu, tak ta prostě ten dramatický pokles očekává až někde prostě v období, o kterém teď mluvím. Pokud jde o ty odbory, to je pravda, my velmi pečlivě sledujeme, jak probíhá to vyjednávání a je to určitě jeden z těch faktorů, který nás vede k veliké opatrnosti, protože bychom byli neradi, aby se ten inflační výkyv, kterého jsme svědky, přelil prostě do nějakého dlouhodobého trendu a spuštění té, řekněme, určitého inflačního cyklu, vysoké mzdy, vysoká očekávání, který se pak začne sám potvrzovat.
Pokud bychom tedy mohli říci, kdyby vy jste měl teď odhadnout, jaký bude vliv, ten další vliv mnoha faktorů, které jsou neznámou, ať jsou to požadavky odborů, ceny některých surovin a jejich cena na tedy světových burzách, tak myslíte, že dojde tady k nějakému dopadu na měnovou politiku centrální banky, na hýbání se sazbami?
K tomu dopadu už z velké části došlo. Málokdo si to uvědomuje, my jsme poměrně razantně zvyšovali sazby v posledních obdobích a vždycky na každém druhém plus mínus zasedání o čtvrtku. V tuto chvíli proti sobě prostě stále působí ty dva faktory, krátkodobé vysoké číslo, ze kterého plyne i obava o to, co to udělá s očekáváním, se mzdami, pak je tam samozřejmě faktor těch energií, cen energií asi obecně a proti tomu ale hraje roli ten kurz koruny, který je prostě dramaticky silnější, než jsme očekávali. Já nechci, my nezveřejňujeme tu očekávanou kurzovou trajektorii, takže jenom nicméně ten výkyv je prostě větší než třeba předpokládaly různé šokové scénáře, kterými my jako testujeme finanční stabilitu v této zemi v modelech finanční stability, jo? Čili ten kurz je jako hodně mimo. Já jsem vždycky …, že ten kurz jako může být rozkolísaný poměrně dramaticky a ta ekonomika se s tím přizpůsobí a naše měnová politika, ale v tuhle chvíli už je ten kurz prostě dramaticky za tou hranicí, kterou i běžně kolísá.
Ale když se podíváte, když si vzpomenu na to, že jsme se o kurzu koruny mnohokrát bavili, byť to není základní kritérium pro centrální banku, ale kurz koruny na exportní ekonomiku, kterou česká ekonomika je, tak má zásadnější vliv, je otázkou, kde je ještě ta hranice únosného kurzu české koruny a její posun.
Jasně, ale ten kurz stoupá v řadě nebo stoupl v řadě takzvaných (amergic markits), on odráží jednu věc, kterou zase díky tomu, že vůbec ten samostatný, do určitý míry izolovaný finanční trh máme, a to fakt, že na rozdíl od toho, co se děje řekněme v tom vyspělejším světě, my máme ten finanční sektor v tuhle chvíli klidný a stabilní. To, že se nám posilují měny je svým způsobem odrazem bohužel, nepříjemným odrazem velmi příjemné skutečnosti, že na rozdíl prostě od třeba i eurozóny, kde se skutečně musí centrální banky vlastně investovat dramatické částky peněz, to je de facto nepřímo jsou samozřejmě peníze daňových poplatníků do instrumentů, do finančních instrumentů, jejichž hodnota se v budoucnu teprve ukáže, jestli je tam topí nebo netopí, tak my tento zachraňovat banky, znárodňovat banky, my tento problém v tuhle chvíli nemáme, což nám hrozně pomáhá, bohužel už nám to začíná pomáhat v očích toho světa až příliš.
Když se vrátím ještě k inflaci, tak sociální demokraté v souvislosti s dalším růstem cen potravin zvažují opětovné snížení daně z přidané hodnoty na 5 procent, tady jsou slova stínového ministra financí z ČSSD Bohuslava Sobotky.
Záznam Bohuslava Sobotky:
Pokud ten růst cen potravin bude negativní, v následujícím období já nevylučuji, že Sociální demokracie tento návrh ještě zopakuje. Ukazuje se jako nesmírně neprozíravé ze strany vlády, že právě v tomto období zvýšila DPH u potravin z 5 na 9 procent v situaci, kdy se v některých zemích Evropské unie začíná diskutovat o snížení daňového zatížení potravin.
Prozradil před 14 dny v rozhovoru pro Radio Impuls stínový ministr financí z ČSSD Bohuslav Sobotka. Navíc ministři financí zemí Evropské unie v těchto dnech se dohadují o daňových úlevách, či snížení nepřímých daní, například o té snížené sazbě daně z přidané hodnoty u pohonných hmot. Nakolik to může mít vliv na také zbrždění těch cen, ať už potravin nebo pohonných hmot?
Tak ty snižování nebo zvyšování se promítají do těch cen potravin poměrně přímo, to není nic těžkého, prostě to v zásadě ty malé změny v řádech procentních bodů se do té koncové ceny dříve nebo později promítají, plus mínus na nějaký 0,9 krát úrovni stejný, tam. . .
Vnímáte to jako zbytečnou paniku nebo jako logický krok, o kterém teď země a ministři financí evropské sedmadvacítky diskutují, sahat na daně?
Já si myslím, že bránit krátkodobým cenovým výkyvům prostřednictvím daní není dlouhodobě moc produktivní, vnáší to jenom další distorze do těch signálů, které prostě mají vést k nějakému přizpůsobení se, navíc v tomto případě ty ceny potravin podle většiny analýz rostou v důsledku de facto opatření státních, ať už v podobě zavádění subvencí biopaliv, škoda, že politici si neuvědomovali, co to způsobí a šli za tím, by dneska řekl možná leckdo a současně nějakých de facto výkyvů v úrodách, zvláště na americkém kontinentu, kde obecně prostě platí, že nejlepší předpověď úrody bude, že bude průměrná a ony byly prostě výrazně podprůměrné, to jsou. . .
A také zvýšená spotřeba například euroasijského trhu, i když se začíná vracet.
Právě se zdá, že ty studie, které teď si nechávaly zpracovávat ať už mezinárodní organizace, jako Světová banka nebo třeba teď britská vláda, označují, že v těch, v tom, že by, jak se říkalo lidově, Číňani jedli příliš mnoho masa a je jich miliarda, to tak moc není, a ukazuje se, že zřejmě to bude mnohem víc o těch biopalivech a možná o tom krátkodobém výkyvu, samozřejmě znásobeným teď spekulacemi na vzestup cen.
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Slováci se právě dnes od ministrů financů evropské sedmadvacítky dozvěděli, za kolik si budou měnit slovenské koruny za eura. Kurz má činit 30,126 slovenské koruny za jedno euro, to odpovídá takzvané paritě koruny, když začátkem června ministři financí členských zemí evropské sedmadvacítky podpořili vstup Slovenska do eurozóny, pronesl náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek i tato slova.
Záznam Tomáše Zídka:
Diskuse ze strany ministrů nebyla, diskuse byla vlastně na straně komise a evropské banky, kdy tam všichni upozornili Slovensko na potřebu velmi obezřetně postupovat ve věci inflace a řešit ty věci a pokračovat v reformním úsilí.
Konstatoval začátkem června náměstek Českého ministerstva financí Tomáš Zídek. viceguvernér Miroslav Singer, který je hostem dnešních Impulsů napsal. 7. května v týdeníku Ekonom doslova, cituji. Některé komentáře u nás hodnotí možné dřívější přijetí eura na Slovensku jako naši prohru, zavádění eura ale nejsou dostihy. Konec citátu. Tedy, pane viceguvernére, když to není dostih, ale nemůžete popřít to, že po vstupu Slovenska do eurozóny, což se stane k 1. lednu příštího roku, zesílí tlak na Českou republiku, jejíž významným obchodním partnerem je Slovensko, aby už konečně nějaký termín stanoven byl a aby tady byl jízdní řád vstupu České republiky do eurozóny.
Tak, to je asi rozumný předpoklad, ale proč bych to popíral.
A vy myslíte, že bude naplněn? Že ani, že ten slovenský vstup na to může mít vliv?
Vy víte, že já se moc nevyjadřuji k té politice přijetí eura, přijetí eura je politické rozhodnutí primárně, my v tom hrajeme nějakou poradenskou expertní úlohu a já si stále myslím, že tak je to správné, protože všichni vědí, že tam máme nějaký konflikt zájmů, který je dán prostě tím, že Česká národní banka taky mimo jiné tady vykonává měnovou politiku, takže já se stále k tomu budu vyjadřovat velmi zdrženlivě.
Když se podíváme ale na ty odborné údaje, které pro vás, jako pro centrálního bankéře jsou důležité, tak vy jste také napsal, že díky Slovensku Česká republika může získat informace pro analýzu vlivu vstupu do eurozóny na základní makroekonomické ukazatele české konvergující ekonomiky, když vás budu . . .
To je hrozně složitá věta. V principu ale Slovensko je první zemí, která vstupuje do eura, de facto s plovoucím kurzem a s režimem cílování inflace, stejným nebo-li stejným makroekonomickým nebo režimem měnové politiky, jako máme my, abych byl přesný. To je pro nás nesmírně zajímavé, protože na Slovensku se teď ukáže, do jaké míry mu euro inflaci zrychlí, do jaké míry bude ta ekonomika schopná se s tím vyrovnat a do jaké míry ten přechod od toho režimu, ve kterém to Slovensko se už několik posledních let, byť ne tak dlouho jako my, nacházelo, to znamená relativně nízké inflace slušného růstu a části konvergence tažené kanálem posilování kurzu tím, že se zhodnocuje měna se najednou překlopí do té, do té situace, kdy bude mít kurz prostě z definice stabilní, bude mít nějakou úrokovou politiku evropské centrální banky, která prostě bude zohledňovat Slovensko ve váze, která na evropské, eurozóně má, což není mnoho, samozřejmě, tak do toho, jak se s tím prostě Slováci a slovenská ekonomika bude vyrovnávat.
Vy jste mluvil tedy především o inflaci a o vyrovnání se Slovenska s tou možnou inflací po vstupu do eurozóny. Jsou tady ale ukazatele, které také považujete za zajímavé a které přitom mohou zůstávat ve stínu toho, že hledíme pouze na inflaci a co to s inflací na Slovensku udělá?
Tak my, možná se k tomu maličko vrátím. My jsme, my se díváme na celou řadu ukazatelů a každý podzim se de facto bavíme o jejich vyhodnocení už od roku 2003 s vládou. Teď už jsme zažili tu debatu s mnoha vládami. A tam samozřejmě ta inflace je jednou z věcí, ale to, co my jsme si vždycky vyhodnocovali jako rizika pro ten náš vstup do eurozóny, je prostě dlouhodobý fiskální stav rozpočtu a primárně pružnost trhu práce plus samozřejmě nějaká konvergence české ekonomiky k tomu cyklu a šokům, které ovlivňují eurozónu tak, aby ta politika byla plus mínus to, co my chceme. To jsou prostě ty jiné ukazatele. Já zase musím taky říct, že samozřejmě, že na té úrovni politické debaty to Slovensko ten tlak zesílí. Ale my jsme myslím nehodnotili moc, že by rizikem, které nás vede k opatrnosti při vstupu do eurozóny, byl nedostatek obchodních partnerů, kteří obchodují v euru a z toho hlediska to Slovensko, přestože je náš významný obchodní partner, zas tak moc nezmění, protože to, že těch obchodních partnerů, kteří obchodují s námi v euru je dost už tak, to je pravda, jo, to není ten jako jeden z těch základních kousků do stavebnice toho rozhodnutí zatím vyčkávat.
Vy jste o tom mluvil, že jste vyjednával s několika vládami a vedete ony konzultace nad tou společnou strategií, kterou dolaďujete, ať už jako centrální banka nebo jako vlády České republiky. Premiér Mirek Topolánek už na začátku dubna prohlásil, že Česká republika přijme euro ve chvíli, kdy to bude výhodné pro ekonomiku a pro občany:
Záznam Mirka Topolánka:
Euro zavedeme ve chvíli, kdy to bude výhodné pro českou ekonomiku, tím i pro české občany. Přijetí eura bude až výsledkem reforem a správné péče o českou ekonomiku.
Prozradil začátkem dubna premiér, šéf občanských demokratů Mirek Topolánek a dostáváme se do druhé poloviny volebního cyklu, což je zjevné, že vy jako viceguvernér sice komentovat nemůžete, ale na ty makroekonomické ukazatele to bude mít zásadní vliv. To znamená dokončení těch reformních kroků v oblasti zdravotnictví, v oblasti i sociálního systému, například penzijní reforma. Není už teď zřejmé, že zase ona fiskální politika i přes všechna ta data, která zveřejňuje ministr financí Miroslav Kalousek, jako je 1,5 procenta schodku ve vztahu k hrubému domácímu produktu, je zase jen pouze krátkodobý efekt reforem a velký otazník zůstává v souvislosti s fiskální politikou?
Tak já bych byl, jasně, tam je, ono je to, ono nejde ani tolik, samozřejmě, že volební cyklus může zase něco s tím stavem fisků udělat nepříjemného, už, prostě ty první balonky už se zjevně objevují, ale …
Teď máte které na mysli konkrétně?
Celá řada. A teď druhá stránka té věci ale, a to je to, co nás trápí mnohem víc je, že ten rozpočet se vyvíjí dobře, protože teď máme mimořádně dobré roky nebo jsme měli a stále ještě se nám jakoby to daří, ale budeme mít velmi malý manévrovací prostor, až k nám přijdou například vlivem té silné koruny ty horší časy. V tuto chvíli prostě nezaměstnanost nízká, tudíž minimální výdaje s tím spojené, naopak dramatické odvody z mezd, podniky byly ve finančním stavu, který prostě v posledních letech byl určitě nejlepší, v jakém se za posledních 10-15 let nacházely, tomu odpovídaly daňové odvody a tak dále. Jakmile se tohle zpomalí, což prostě s sebou ten tržní mechanismus nese, jo, ten cyklus je jeho součástí, tak ten rozpočet začne mít nesmírné problémy. Já se bojím, aby to nebylo prostě v období, kdy s tím nebudeme schopni nic dělat, což moje zkušenost občanská říká, že nemusí být jenom období před volbami, ale může to být období dokonce i mnoha měsíců po volbách, to by bylo velice nepříjemné a to je jedna z věcí, která nás vede prostě k opatrnosti.
Ale to je celkem logické. Když se právě podíváme na reformy, na to snižování daní, ke kterému vláda sáhla a stále ještě na rozpočtové straně rozpočtu zbývá udělat zásadní reformy? Nebo myslíte, že nikoliv?
Já teď, já jsem opatrný v zásadních reformách na straně rozpočtu. Co tím myslíme? My tady, já myslím, že nás jakoby dlouhodobě bude, teď se zdá, že dojde zas k nějakému vytvoření, byť i dílčími kroky, většího prostoru a bude prostě vždycky trápit ta penzijní reforma. Já osobně si dokonce myslím, že významnější než ta reforma zdravotnictví, jakkoliv to zdravotnictví je důležité prostě proto, protože nejvíc ze zdravotnictví spotřebovávají lidé v důchodu, jo? Málem jsem řekl trošku horší formulaci, ale prostě v těch posledních letech svého života. A to jsou penzisti. A s tím zdravotnictvím bude politicky přijatelné něco dělat, pokud ti penzisti na tom budou slušně. Pokud nebudou, tak to bude vždycky mnohem těžší. Takže ono je to ten základnější kámen toho, co se děje. Teď se zdá, že zase k dalším krokům docházíme v této oblasti, vždycky jdeme takovou metodou jako pomalejší, méně viditelných opatření. Tady zase nám vytvoří nějaký prostor, ale myslím si, že ta penzijní reforma a schopnost ji prosadit, to je klíčová věc pro dlouhodobou prosperitu.
To je to, na co narážím, kde, mě překvapuje, zda nejsou větší obavy obavy centrální banky, že se vytvoří prostor, ale stejně ještě je tak malý manévrovací prostor, který stále v souvislosti s fiskální politikou státu způsobuje oddalování a odkládání zásadnějších reforem, nikoliv parametrických změn.
Teď aniž bych, já to řeknu za sebe, jo? Centrální banka jako taková se dívá dopředu asi rok a půl, to je její hlavní úhel pohledu. Ona není odpovědná za dlouhodobou fiskální vyrovnanost České republiky, za situaci v roce 2020, když to přeženu, a taky už zjistila, že předvídat situaci 18 měsíců dopředu je dostatečně obtížné na to, aby mělo smysl vynakládat nějaký nesmírný potenciál tím, že se budeme trápit tím, co bude v roce 2020. Teď mluvím čistě z pozice toho, jak jsem zažil centrální banku za ty tři roky, co v ní jsem. Takže odpověď zní ne, nás to netrápí, to není naše práce, jo? Já nechci jakoby říkat, se toho zbavovat v tom smyslu, tento stát by to trápit mělo, ale moje práce je být a práce centrální banky si hlídat tu politickou neutralitu a starat se o stabilitu cen, jo? A nikoliv o to, jestli je tady penzijní reforma a jak je to dramatické. Navíc centrální banka jako do toho kus vložila tím, že v té komisi, která před pár lety počítala vlastně ty scénáře vývoje a nakonec došlo …, nasadila kolegu Bezděka, který sice mezitím z centrální banky odešel, ale který nás tam jakoby do té bitvy, která kolem toho probíhala, přece jenom zatáhl a my jsme nebyli už vůbec šťastni z některých výroků, které tehdy padaly na téma toho správně, špatně nebo to, tak já si myslím, že jsme se docela v míře, ve které to může centrální banka dělat, aniž by se stala předmětem politického boje, dělali. Ale já na rovinu říkám, jakože bychom kvůli tomu ztráceli spánek, to ne, to my ztrácíme spánek spíš kvůli tomu, jestli se povede stabilizovat ty inflační expektace a naopak jestli nás nesrazí ten kurz koruny natolik, že nakonec zjistíme, že místo, že teď … přestřelujeme a pak ho budeme potřebovat, jo? To jsou ty věci, o kterých, které mají zabírat a zabírají 90 procent mého času, když nespím.
A kterým jsme se věnovali v té první části našeho rozhovoru. Děkuji viceguvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi, že byl hostem dnešních Impulsů a někdy příště na shledanou.
Mě bylo potěšením, na shledanou.