Síla měny má odpovídat ekonomice, říká člen bankovní rady Štěpánek

Rozhovor s P. Štěpánkem, členem bankovní rady ČNB

(Julie Hrstková, Zdena Balcerová, HN 10.4.2002 strana 27, rubrika: Finanční noviny)

Zdá se, že trh nevěří prohlášení ČNB o kursové bublině. Proč měla poslední intervence proti koruně jen dočasný účinek, se HN zeptaly člena bankovní rady ČNB Pavla Štěpánka.

hn: Proč Česká národní banka argumentuje, že zhodnocení koruny je nadměrné?

Zdá se, že na vývoj kursu koruny doposud působila určitá setrvačná tendence v nahlížení na střednědobou perspektivu dalšího vývoje platební bilance a pokračujícího přílivu přímých zahraničních investic. Dopad přímých zahraničních investic souvisejících s privatizací bude vzhledem k dohodě České národní banky s vládou o konverzi devizových příjmů mimo devizový trh kursově neutrální.

hn: Investice ale nesouvisí jen s privatizací...

Pokud jde o ostatní přímé zahraniční investice nesouvisející s privatizací, nelze vyloučit, že vrchol jejich přílivu už odezněl. Zaznamenali jsme určité snížení jejich dynamiky, která by mohla být i signálem počínajícího nasycení zájmu investorů o Českou republiku. Nelze vyloučit, že sílící signály o oživení světové ekonomiky se dříve nebo později odrazí prostřednictvím růstu úrokových sazeb v zahraničí i ve změně náhledu portfoliových investorů na investování v tuzemsku a v zahraničí. Všechny tyto jevy mohou mít, spolu s přetrvávajícím deficitem obchodní bilance a běžného účtu, podstatný dopad na kurs koruny.

hn: Objevují se však názory, že zhodnocování koruny je nevyhnutelné s blížícím se členstvím v Evropské unii.

V dlouhodobém pohledu jde o úvahu o rovnovážném zhodnocování kursu opřeném o dynamický růst produktivity práce v ekonomice. Vzniká tu prostor pro pozvolné narovnávání tuzemské cenové hladiny na úroveň Evropské unie. Proces vyrovnávání cenových hladin se odehrává i prostřednictvím rovnovážného zhodnocování kursu. Jsou to ale jen úvahy o možných faktorech ovlivňujících dlouhodobý kursový vývoj. Například, jak se bude snižovat odstup české ekonomiky za ekonomikou evropskou v úrovni produktivity práce lze spíše čekat, že tato složka rovnovážného zhodnocení kursu bude postupně slábnout. Za další faktor, hrající úlohu v úvaze o zhodnocování kursu, lze považovat i změny v relativních cenách, spojené s úpravou tuzemských cen, stále ještě podléhajících regulaci. I tento faktor postupně vyhasíná. Pravděpodobným scénářem dlouhodobého vývoje kursu je spíše pokles dynamiky jeho rovnovážného zhodnocování.