Růst hrubého domácího produktu nebude věčný. Viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer v rozhovoru pro HN hovoří o vyhlídkách české ekonomiky, o očekávaném růstu inflace i silné koruně.
»Velmi silný kurz se vymyká předpovědím většiny tržních účastníků a zřejmě i agentů v ekonomice,« říká Niedermayer.
* iHNed: Je pro vás překvapením šestiprocentní růst českého HDP ve třetím čtvrtletí?
Vykázané tempo růstu není překvapením, i ve 3. čtvrtletí si naše ekonomika udržela vysoké
tempo růstu v oblasti šesti procent.
* iHNed: Analytici i samotná ČNB předpokládají pro příští rok zpomalení české ekonomiky. Má se
Česko bát?
Především je třeba říct, že tempo šest procent ročně si naše ekonomika neudrží »na věky« a
určité zpomalení se jednoho dne dostaví. Pro zpomalení růstu v příštím roce hovoří například horší
vyhlídky růstu evropských ekonomik či předpokládané a jinak velmi vítané snížení státních výdajů.
Svou roli může sehrát i velmi silný kurz, který se vymyká předpovědím většiny tržních účastníků a
zřejmě i agentů v ekonomice. Na druhou stranu však existují i faktory, které hovoří pro uchování
vysokého tempa růstu. Podnikům se obecně velmi daří, roste zaměstnanost a vznikají nové kapacity.
Má očekávání směřují proto spíše k menšímu snížení tempa růstu, které bych určitě neoznačoval za
velký problém.
* iHNed: Dnes budou zveřejněna listopadová čísla o inflaci. Předpokládáte, že to bude více než
říjnová čtyři procenta?
Zejména s ohledem na pokračování růstu cen potravin a i nadále vysoké ceny ropy očekávám
další vzestup inflace.
* iHNed: Vysoká inflace v příštím roce, čeká se až šest procent, by měla být podle analytiků
dočasná. Proč tedy ČNB utahuje měnovou politiku?
Věříme tomu, že epizoda vyšší inflace, tedy zřejmě viditelně nad pět procent, opravdu
počátkem roku 2009 odezní. Závisí to mimo jiné na tom, že sekundární dopady růstu některých cen
budou tlumeny a vyšší inflace se nepřelije do inflačních očekávání či neadekvátního růstu mezd.
Proto mám za to, že je třeba do této epizody vstoupit s vyššími úrokovými sazbami. Zároveň nemohu
vyloučit, že dojdeli k odeznění inflačních tlaků rychle, bude adekvátní úrokové sazby poměrně brzy
snížit.
* iHNed: Nákladový šok způsobil zvýšení cen prakticky v celé Evropě. Může nicméně způsobit u
některých zemí nesplnění inflačního limitu pro přijetí eura?
Nepochybně ano. Pobaltské země opustily oblast inflace blízko hodnot kritéria a souhrou mnoha
faktorů se inflace pohybuje v některých zemí kolem 10 procent. Z takovýchto hodnot bude trvat delší
dobu, než se inflace dostane na úroveň, která umožní zvažovat přijetí eura. Také pro ostatní země
není současný vývoj příznivý pro plnění inflačního kritéria. S nárůstem inflace roste její rozptyl,
což kritérium technickou cestou zpřísní. Dalším problémem je mimo to i vyšší podíl potravin v
koších chudších zemí.
* iHNed: Od nového roku začne platit reforma veřejných financí, která růst inflace ještě umocní.
Znamená to pro české hospodářství nebezpečí například ve snížení jeho růstu?
Reforma je velmi potřebná. I přes to, že s sebou může nést některé jevy, které jsem zmínil.
Navíc je velmi potřebné co nejrychleji řešit otázku opatření, které zajistí poklesy deficitů i v
letech po roce 2008.