(ČT24 6. 4. 2017, pořad Události, komentáře)
* Vy jste dnes odpoledne řekl: "Já sám se zájmem sleduji, co dnes se na tom trhu děje." Tak jak jste spokojen s tím, co jste viděl?
Nebudu skrývat, že jsem zatím velmi spokojen, protože žádná některými předvídaná dramata se nedějí. Koruna mírně posílila v řádu procenta nebo něco přes 1 % a i trh funguje tak, že na něm nevidíme nějaké, řekl bych, zamrznutí nebo zastavení obchodování. Trh je prostě živý, obchoduje se na něm a zároveň neupadá do nějakého extrému, který bychom případně museli řešit.
* Upřímně, čekal jste švýcarský scénář?
Nečekal. Já jsem opakovaně veřejně říkal, že nevěřím na švýcarský scénář, protože za prvé nejsme Švýcarsko – jsme prostě úplně jiná ekonomika, byť jsou tam některé zdánlivé podobnosti – a za druhé jsme také pro to jako centrální banka v přípravě na exit, na ukončení tohoto způsobu měnové politiky nebo tohoto nástroje měnové politiky, mnohé udělali. Na rozdíl od Švýcarů, kteří z důvodu různých – a na to tady nemáme čas – nikdy žádný exit neavizovali a pak s ním všechny zaskočili. A taky to podle toho podle mě vypadalo.
* No, ono se podle všeho zdá, že investoři, kteří ty koruny drží, zatím ještě nevybírají zisky. To znamená, že ve velkém neprodávají to, co nakoupili. Očekáváte, že ta situace se ještě může změnit?
Určitě, určitě. Je příliš brzy na nějaké zásadnější hodnocení. Jsme pár hodin po změně nastavení našeho kurzového režimu a určitě přijdou ještě mnohem větší výkyvy, než které jsme zatím viděli. S tím počítáme.
* Proč jste si vlastně vybrali dnešní den?
Protože pokud jde o hodnocení situace, tak už na minulém zasedání, které se konalo před týdnem, jsme situaci hodnotili tak, že jsme v podstatě dosáhli základních cílů. To znamená, že zejména vidíme, že je inflace v koridoru našeho cíle a hlavně vidíme i na horizontu naší měnové politiky – protože my svoje opatření cílujeme vždycky rok, rok a půl dopředu –, že je podle všeho udržitelná i za situace, kdy mírně zpřísníme takzvané měnové podmínky, to znamená, kdy dovolíme koruně se vrátit na trh a tím i pravděpodobně posílit. To se nezměnilo, to zůstalo stejné. Nicméně dnes už jsme za obdobím takzvaného tvrdého závazku, takže jsme avizovali, že s tou změnou můžeme kdykoli přijít. Dneska byl den, kdy zasedá bankovní rada a zdálo se nám i z důvodu obchodních a provozních, že je to velice vhodný termín.
* Můžete mně jako laikovi říct, co to znamená obchodní a provozní důvody?
Tak třeba zkušenost je taková – a je mimo jiné potvrzená i kolegy ze Švýcarska –, že není dobré takovouto věc ukončovat například před volnými dny, to znamená před víkendem.
* Spekulovalo se o tom, jestli to uděláte před Velikonocemi, takže to byl moment, který jste nechtěli udělat?
To byl moment, který jsme nechtěli právě proto, že v momentě, kdy to uděláte před volnými dny, třeba víkendem nebo dokonce před dlouhým víkendem, tak jste v mnohem větší nejistotě, protože jsou to dny, kdy ten evropský hlavní trh víceméně nefunguje, ale některé trhy vzdálené, na kterých máme ještě mnohem menší schopnost věci případně ovlivnit, vzhledem k časovým rozdílům nebo jiným svátkům fungovat mohou. A to je spíše nevýhodná věc. Ale to je technikálie.
* Bylo to emotivní to rozhodování?
Bylo to mírně emotivní, určitě ...
* Co znamená v hantýrce ČNB „mírně emotivní“?
Žijeme v době, která není pro centrální banky jednoduchá. A my patříme mezi ty centrální banky, které musely čelit a svým způsobem stále čelí určité výzvě antiinflačních tlaků zejména ze zahraničí. Museli jsme proto používat tento zvláštní, trochu neortodoxní nástroj. Takže obecně ta emoce panuje, protože se pohybujeme v prostředí, které není léty vyzkoušeno, není tady velká znalost, zkušenost, praxe, takže emotivní to je do jisté míry vždycky. Rozhoduje se ve sboru, to znamená v týmu lidí, každý má jeden hlas. Takže určité emoce tam byly, ale nebylo to zase jaksi přepjaté.
* Politici i prezident republiky MilošZeman vás kritizoval nejenom za samotné intervence, někteří politici říkali, že jejich konec měl přijít dřív. Jak jste vnímali tyhle ty hlasy, že „otálíte“?
Řekl bych, že jsme je brali jako součást prostředí, ve kterém se standardně pohybujeme. Centrální banky právě proto, že dělají věci, které jsou nové a na které jsme doposud nebyli zvyklí, určitě v posledních letech nepatří k populárním institucím. My naštěstí nesoutěžíme o úspěch v žebříčcích popularity, ale samozřejmě nejsme hluší ani slepí, žijeme v této společnosti. Na druhou stranu velmi, velmi dbáme na nezávislý mandát, který nám česká ústava a zákony ukládají, a snažíme se rozhodovat podle nejlepšího vědomí a svědomí tak, abychom naplňovali cíl zajistit pokud možno cenovou a finanční stabilitu pro tuto zemi, a to udržitelně.
* Jak velké ztráty bude mít ČNB z intervencí a dá se to vyčíslit?
Vyčíslit se to v tuto chvíli nedá a je vůbec otázka, jestli se dá mluvit o nějakých ztrátách. Já bych chtěl zdůraznit, že pokud budeme mít účetní ztráty vyjádřené v českých korunách, tak to neznamená, že by nám nějaké peníze někdy ubyly, ale protože máme naprosto drtivou většinu naší aktivní části bilance v cizích měnách, tak pokud koruna posílí, tak po přepočtu devizových rezerv do korun budeme mít pravděpodobně dočasně nějakou účetní ztrátu. Ale to je všechno „pokud“.
* A jak dlouho ji budete umazávat?
To se teď nedá odhadnout. Podívejte, historie České národní banky je vlastně převážně historií účetní ztráty.
* Od roku 1993 jste v zásadě ve ztrátě...
...jsme byli. Už jsme v zisku a dokonce máme nějaké rezervy.
* Takže to je v zásadě jenom účetní ztráta a není to nic, co by se dalo vyčíslit?
Rozhodně se to nijak netýká daňových poplatníků, státu, občanů, protože my jsme v tomto směru zcela odděleným okruhem [od veřejných financí]...
* Nicméně bude trvat určitou dobu, než tu ztrátu účetně umažete.
Ano, pravděpodobně ano.
* Léta.
Může to být několik let, ale my nevidíme tak daleko za horizont, než je rok, dva. A nevíme, co bude za dva roky, co se stane kolem nás a nedej bože i s českou ekonomikou. Není nikde řečeno, že jsme navěky předurčeni k tomu, aby koruna jenom posilovala, to nemáme od Boha zaručeno.
* Do jakých dluhopisů jste investovali nejvíce?
Největší část portfolia máme v eurových položkách, to znamená v německých, holandských dluhopisech...
* A ty jste nakupovali i teď?
Ty samozřejmě nakupujeme průběžně, ale máme také malou část – do 10 % – v akciích, které nám mimo jiné právě v posledních letech při poklesu výnosů fixních instrumentů, čili dluhopisů, pomáhají udržovat slušný výnos. Ale máme také dluhopisy v dolarech, v australských dolarech, kanadských dolarech, ve švédské koruně, v librách. Takže máme v devizových rezervách různé instrumenty.
* Očekáváte, že teď bude pro stát dražší si půjčovat, protože úrokové sazby dluhopisů půjdou vzhůru?
Ano, vedlejší efekt spekulace spočíval mimo jiné v tom, že byl obrovský zájem zahraničních investorů o české dluhopisy, což do jisté míry snižovalo pod, řekl bych, nějakou standardní úroveň tržní ty výnosy, čili náklady pro, pro toho emitenta, čili český stát. Měli jsme vlastně jednu dobu nejdražší dluhopisy na světě na úrovni Švýcarska, měli jsme hluboce záporné sazby, což neodpovídalo jinak situaci...
* Takže jinými slovy, bude to teď pro stát dražší...
Už dnes bylo patrné z pohledu emitenta mírné zdražení. Ale pořád jsou to nesrovnatelně nižší úrovně, než na které byl český stát 20, 25 let zvyklý.
* Jeden z efektů konce kurzového závazku je, že spousta drobných nebo menších firem začala obchodovat v euru. Není tohle moment, kdy bychom měli nastartovat debatu o tom, jestli není čas připojit se k společné měně?
Myslím, že by ta debata běžet měla. To je relevantní česká strategická otázka a já se rozhodně takové debatě za Českou národní banku vůbec nebráním. Čili proč ne. Já myslím, že by měla běžet tak jako tak, ale je to skutečně primárně politická otázka a mně se zdá, že politická scéna v naprosté většině na tuto otázku není příliš připravena.
* Vy byste to teď po intervencích doporučoval?
Já bych doporučoval o tom diskutovat kdykoli, protože je to jedna ze strategických věcí, o které má podle mě česká politika v nějakém horizontu rozhodnout.