(ČRo - Rádio Česko 13.3.2007, rubrika: 08:08 Rozhovor na aktuální téma)
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy víte ze zpráv, vláda Mirka Topolánka schválila novou verzi konvergenčního programu, jehož plnění je nezbytné pro přijetí eura v České republice. Podle ministra financí Miroslava Kalouska směřuje Česko k přijetí eura v roce 2012. Ovšem zmíněný dokument termín neobsahuje. Vláda do programu včlenila své zamýšlené reformní kroky. A připouští, že deficit letos dosáhne čtyř procent hrubého domácího produktu. Původní materiál počítal se třemi procenty a třemi desetinami. Ve spojení bych teď měla být s Miroslavem Singerem, viceguvernérem České národní banky, dobrý den.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobré ráno.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda, respektive ministr financí čeká kritiku Evropské unie právě kvůli tomu čtyřprocentnímu deficitu. Za jaký problém ho považujete vy?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak my jsme samozřejmě ta opatření, která de facto ten deficit před volbami navýšila, kritizovali od začátku. Domníváme se, že ten schodek neodpovídá zdaleka stavu, v jakém česká ekonomika je, ani tomu, že se nachází spíše někde na vrcholu ekonomického cyklu, to znamená, generuje dostatek prostředků pro to, aby nejenom ten schodek byl nižší, ale v zásadě aby ten rozpočet mohl být vyrovnaný.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jenom připomenu, že vy předpokládám poukazujete na to zvyšování sociálních výdajů, které poslanci schvalovali před volbami. Ovšem teď už to bereme jako věc, která prostě schválena byla. Co s tím dělat teď, dá se ten posun na čtyři procenta brát jako hrozba pro, prostě možnost čerpání z Evropského fondu soudržnosti, odkud jsou finance třeba do škol nebo do regionů?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak primárně v okamžiku, kdy by se ta situace nezlepšila, to znamená, nebyly by činěné opatření, která, která rozpočet vrátí na nějakou rozumnou trajektorii, tak se dá říct, že by to byla hrozba. A my bysme začli mít problémy při standardních evropských procedurách. Jedním z problémů, který bysme začli mít, by byla nemožnost čerpat z Evropy.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké, jakou možnost omezení těch sociálních výdajů byste navrhoval vy?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak my tady, přiznám se, že rolí centrální banky není navrhovat konkrétní postup.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě, ale předpokládám, že jako ekonom na to máte svůj názor.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ano, ale jako centrální banka se, se nemůžu vyjadřovat k tomu, co by vláda měla dělat, pakliže nechci, aby vláda říkala, co mám dělat, což je stav velmi nežádoucí. Nicméně, pokud je mi známo a byl jsem minulý týden přítomen zasedání vlády, kde se projednávaly věcné záměry reforem tak, jak je, tak, jak je zamýšlí ministerstvo financí a ostatní ministerstva, no, a je to samozřejmě primárně o změnách v daňové soustavě a škrtech ve výdajích.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik viceguvernér centrální banky Miroslav Singer, děkuji vám za rozhovor, na shledanou.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ve spojení jsem teď také s analytikem a někdejším ministrem financí Pavlem Mertlíkem. Dobrý den i vám.
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
Dobrý den.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle některých ekonomů je zmíněný rok 2012, o kterém mluvil Miroslav Kalousek, ministr financí, posledním možným termínem pro přechod na euro, protože pak by vstup do eurozóny by mohl být obtížnější. Jaký je váš názor?
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
Tak já myslím, že takhle kategoricky to říct nelze, ale na straně druhé to takové hypotetické okénko toho možného vstupu do té Evropské unie se sice nikdy zcela neuzavře, ale ty doby nebudou vždycky tak příznivé. Já osobně si myslím, že ten rok 2012 je velmi dobrá volba. Další odkládání může podmínky pro Českou republiku spíše zhoršovat.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Důvod?
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
Důvod je, těch je několik. První je určitě, ztráta určité důvěry, a to je asi ten nejdůležitější, především zahraničních investorů portfoliových vůči české ekonomice. Oni žijí a dosud žijí v představě, že Česká republika poměrně rychle přijme euro, a to je jeden z důvodů, proč jejich rozsáhlé investice do českoslo, do českých dluhopisů jsou poměrně nízko úročeny, protože oni očekávají, že investují v současnosti v korunách, ale třeba za sedm, osm let dostanou zpátky eura. Pokud tohle to očekávání změníme a ta víra v relativně brzký vstup České republiky do eurozóny pomine, tak to bude mít určitě dopad na vývoj úrokových sazeb především na tom takzvaném dlouhém konci výnosové křivky, to znamená, u dlouhodobých úvěrů nebo nějakých jiných finančních instrumentů, které jsou úročeny. A asi by to také výrazně snížilo nebo naopak zvýšilo tu rizikovou přirážku, kterou platí české subjekty, když si půjčují v zahraničí.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda chce tomu snižování deficitu pomoci reformami. Budou ty připravované reformy podle vás stačit, aby se povedlo snížit schodek veřejných financí na ta potřebná tři procenta?
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
Tak já ty reformy neznám, ten dokument ještě nebyl zveřejněn. Takže se můžeme jenom dohadovat v diskusích před tím příslušným zasedáním vlády, co tam asi tak bude ...
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale víme už některé prvky, například daňové změny, daň z příjmů mezi sedmnácti, devatenácti procenty, sblížení sazeb DPH.
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
No, to jsou, to jsou věci, které jsou velmi obecné. A mezi sedmnácti a devatenácti procenty daně a v závislosti také na tom, jak se definují odpočitatelné položky a daňový základ, tak může být rozdíl řádově třeba padesát až sto miliard korun ročně, takže nevíme v této chvíli vůbec nic. Ale chtěl bych říct jinou věc, která je velmi důležitá. Ty reformy, ať budou jakékoliv, nejsou příliš ambiciózní, pokud mají snížit deficit z dnešních tří až čtyřech procent. Vláda odhaduje, že to bude čtyři procenta, my si myslíme, že trošku méně v tom letošním roce, na úroveň do roku 2010, dvě celé tři desetiny procenta. To je poměrně malá /nesrozumitelné/ a je to lehce vykonatelné. Na straně druhé si musíme uvědomit, že tady hrají politické faktory prostě podstatnou úlohu. Rok 2010 je volební rok. A rok 2009 je rok, kdy už bude běžet určitě předvolební kampaň. V obou předchozích případech voleb do Poslanecké sněmovny v České republice toto období bylo přesně obdobím, kdy se zvyšovaly deficity a kdy rostly výdaje. Čili i hezká věc je, že vláda v této chvíli naplánovala snižování schodku směřující k roku 2012, to je bezesporu správné, ale je velkou otázkou, zda také bude mít dost odhodlání tyto věci realizovat v situaci, kdy se budou blížit parlamentní volby.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to navyšování těch výdajů, aspoň to stávající, je přece jen spojeno s poslaneckou iniciativou, s těmi dodatky sociálními, které poslanci před volbami navrhovali. Co byste tedy radil?
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
Ono to není tak docela pravda. Ono stejným způsobem se na tom podílela i vláda, byť ne třeba v oblasti těch sociálních dávek, ale podívejte se třeba na to, jakým tempem se staví v poslední době dálnice, jakým způsobem se zvyšují některé dotace, třeba i podnikům, místním obcím, prostě místním různým sdružením a podobně, prostě to jsou běžné výdajové programy, které vláda vždycky zvyšuje před volbami. V menší míře ...
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale co byste ...?
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
Se to stalo i před těmi posl, předposledními tedy volbami a i v mnohem větší míře i po těch posledních. Čili co já bych viděl jako možnost, jak se téhle té pasti vyhnout, je co nejrazantněji začít s tou reformou hned, to znamená v tom roce 2008.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Mertlík, analytik a bývalý ministr financí, děkuji vám za rozhovor, na shledanou.
Pavel MERTLÍK, analytik, bývalý ministr financí
--------------------
Na shledanou.