Jana Mlcochova (Reuters, 24.1.2012)
Eva Zamrazilová zřejmě nebude v únoru hlasovat pro růst úrokových sazeb, pokud nepřesvědčí další kolegy, ale v březnu už ano, jestliže lednová inflace vyjde nad odhady trhu, uvedla členka bankovní rady České národní banky (ČNB) v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Sedmičlenná bankovní rada rozhodla v prosinci jednomyslně o ponechání hlavní dvoutýdenní repo sazby na historickém dně 0,75 procenta, kde stojí od května 2010, když její členové vyčkávají, zda je vzestup cen z posledních měsíců dočasný, způsobený zvýšením daně z přidané hodnoty, a postupně odezní.
Zamrazilová řekla, že není přesvědčena, že za rychlejším růstem cen ve čtvrtém kvartálu je dřívější započtení vyšší DPH, což je předpoklad sdílený většinou analytiků na trhu i v ČNB.
Dodala, že ceny zemědělských komodit a slabší koruna by mohly hrát významnější roli, než se myslelo.
"Vidím důvody zpřísňovat měnovou politiku. Inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB a bude nad tímto cílem," řekla.
Inflace v prosinci zvolnila na 2,4 procenta z listopadových 2,5 procenta, nicméně setrvala vysoko nad předpokladem ČNB ve výši 1,7 procenta.
ČNB uvedla, že rychlejší inflace poháněná hlavně potravinami šel zejména na vrub časnému efektu očekávaného zvýšení DPH.
Zamrazilová však uvedla, že inflace zrychlila již v říjnu, a sice na 2,3 procenta z 1,8 procenta v září, příliš brzy na to, aby za tímto růstem bylo očekávané lednové zvýšení DPH.
"Na tomto zasedání tedy ještě budu váhat, ale bude pro mě naprosto kruciální číslo o inflaci za leden," řekla Zamrazilová.
"Pokud bude lednové číslo nad konsensem trhu a očekáváním ČNB, pak již na dalším zasedání v březnu váhat nebudu. Pak by totiž historka, že jde o inflaci jen dočasnou, taženou zvýšením DPH, neseděla," řekla.
Zamrazilová uvedla, že by mohla pro vyšší sazby zvednout ruku již příští týden, ale nesměla by se svým názorem zůstat sama, jako tomu bylo na několika dřívějších zasedáních.
"Pokud bych byla na nejbližším zasedání bankovní rady v hlasování osamocena, pokud bych nepřesvědčila další členy bankovní rady, tak nevidím význam pro zvýšení hlasovat."
Zamrazilová řekla, že současná úroveň hlavní sazby je příliš nízká a mohla by v dlouhodobé perspektivě vnést do ekonomiky jistou nerovnováhu. Neutrální hladinu dvoutýdenní repo sazby vidí v rozpětí 1,0 až 1,5 procenta.
"Je možné, že dílčí faktor, proč je koruna pod prognózou, je ten, že sazby byly příliš dlouho příliš nízko," řekla.
Koruna od září ztratila vůči euru 4,76 procenta, což je druhé nejvýraznější oslabení v regionu po forintu, jenž odepsal 9,6 procenta.
Průměrný kurz za první kvartál nyní vychází na 25,616 koruny za euro, zatímco ČNB pro toto období předpovídá hodnotu 23,7.
VÝVOZY A ÚVĚRY
Čisté exporty by měly letos pomoci ekonomice k mírnému růstu s tím, jak se Německu pravděpodobně podaří odvrátit recesi, uvedla Zamrazilová.
Úterní data ukázala, že výrobní sektor v Německu, kam míří podstatná část českých vývozů, v lednu rostl poprvé od září a nad všemi odhady.
Zatímco spotřeba domácností bude zřejmě stagnovat, rychlý růst firemních úvěrů na konci loňského roku může naznačovat chuť firem investovat.
"Je možné, že investiční poptávka se zrychlí. Investice jsou pro mě zatím neznámá, ale nemyslím si, že by měly propadat," řekla Zamrazilová.
Dodala však, že teprve podrobnější data ukážou, zda si firmy půjčovaly kvůli dražším komoditám a energiím, nebo na investice.
Firemní úvěry v listopadu meziročně stouply o 6,6 procenta, zatímco v předchozích měsících počínaje dubnem se jejich růst držel v intervalu 5 až 6 procent, ukázala data ČNB.
SAZBY, INFLACE
"Vidím důvody zpřísňovat měnovou politiku. Inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB a bude nad tímto cílem. Poptávkové tlaky jsou sice omezeny, ale kurzový kanál měnové politiky bude zatím působit ve směru růstu dovozních cen, takže bych zde důvod pro zpřísnění viděla.
"Nicméně nemohu říci, jak se rozhodnu (na zasedání 2. února). Potřebuji vidět situační zprávu s novou prognózou vývoje ekonomiky. Nemáme také k dispozici spotřebitelské ceny za leden, kde bude zjevné, do jaké míry se předčasně promítlo zvýšení DPH do cen a jaký je vliv fundamentálního tlaku ze zahraničí.
"Třetí faktor proč nevím, jak se rozhodnu, je, že pokud bych byla na nejbližším zasedání bankovní rady v hlasování osamocena, pokud bych nepřesvědčila další členy bankovní rady, tak nevidím význam pro zvýšení hlasovat.
"Pokud bych nebyla schopna prosadit argumenty, které naznačují ta proinflační rizika ve srovnání s prognózou, tak zřejmě vyčkám do zveřejnění inflace za leden.
Na otázku, zda si myslí, že by mohla přesvědčit jiné členy bankovní rady, že je potřeba zvýšení sazeb, Zamrazilová říká: "Myslím, že ne, protože ta mainstreamová argumentace je modelově založená, a model jasně předpokládá, že se inflace vrátí kvůli slabé poptávce po roce k dvouprocentnímu cíli."
INFLACE
"Inflaci vidím jako riziko dlouhodobě. Ceny surovin, pohonných hmot, některé kovy, některé agrární komodity stoupají díky poptávce asijských zemí a dalších emerging markets, Ruska, Brazílie a dalších. Je třeba zmínit, že svět není v krizi, řada významných světových ekonomik solidně roste.
"Oslabený kurz koruny přispívá takovým způsobem, že rostou dovozní ceny. To se dále promítá do cen výrobců a do spotřebitelských cen. Do jaké míry podniky samy ponesou toto světové zdražování, je otázka. Rozhodně zde vidím riziko průsaku inflace skrz dovozní ceny."
VLIV DPH NA CENY A SAZBY
"Na tomto zasedání tedy ještě budu váhat, ale bude pro mě naprosto kruciální číslo o inflaci za leden (bude zveřejněno až v únoru po měnovém zasedání). Tam se ukáže, jestli za růst může hlavně DPH, jak všeobecně míní analytici.
"Nejsem si jistá, že jde hlavně o vyšší DPH, protože ceny potravin začaly růst již v říjnu, což je příliš velký předstih. Kdyby šlo o listopad a prosinec, pak bych nepochybovala. Myslím tedy, že ceny agrárních komodit na světových burzách plus slabší kurz mohou hrát důležitější roli než je jim přisuzována.
"Pokud bude lednové číslo nad konsensem trhu a očekáváním ČNB, pak již na dalším zasedání v březnu váhat nebudu. Pak by totiž historka, že jde o inflaci jen dočasnou, taženou zvýšením DPH, neseděla.
"Myslím, že měnová politika se měla zpřísnit již v roce 2010. Úroková míra by měla být dlouhodobě neutrální. Reálné úrokové sazby by neměly být dlouhodobě negativní, což jsou.
"Neutrální úroveň repo sazby se pohybuje kolem 1,0 až 1,5 procenta. Současná sazba je příliš nízká na to, aby nezaložila dlouhodobé nerovnovážné tendence do budoucna.
"Je rovněž možné, že dílčí faktor, proč je koruna pod prognózou, je ten, že sazby byly příliš dlouho příliš nízko. Část vysvětlení oslabení koruny může být negativní úrokový diferenciál vůči euru, který je zde již delší dobu."
EUROZÓNA
"Obávám se, že eurozóna se bude zmítat v riziku recese poměrně dlouhou dobu. Obávám se, že Evropa není schopna ze svých dluhů vyrůst. Všechny proklamace ohledně nastartování růstu, že Evropa z dluhů vyroste zvýšením konkurenceschopnosti, se mi nezdají příliš realistické.
"Myslím, že je celkem jasné, že Evropa není schopna nastartovat růst 'zhora', opatřeními úředníků. Růst musí přijít 'zdola' - z podnikové sféry - a tady vidím problém. Veškerá keynesiánská munice je více méně vystřílená. Co po palbě zbylo, jsou obrovské dluhy a riziko inflace. Jen těžko půjde skrze politiku vládních výdajů růstu příliš pomoci.
NĚMECKO
"Situaci zde vidím mírně optimističtěji než ve zbytku velkých evropských zemí. Německá ekonomika vysílá smíšené signály. Jsou signály, které hovoří o razantním zpomalení, většina institucí snižuje odhady dynamiky.
"Na druhou stranu zaměstnanost se vyvíjí příznivě. Ani některé indikátory důvěry nejsou tak špatné, jak by odpovídalo celoevropské situaci.
"Německo má šanci udržet růst na základě podnikové sféry, protože jejich Mittelstand, malé a střední firmy, potenciál k růstu mají. Není tam odděleno vlastnictví od managementu a tyto většinou rodinné firmy mají určitý prostor k pronikání v oblastech trhu, kde je poptávka relativně dobrá, jak v Evropě, tak na rozvíjejících se trzích.
ČESKÁ REPUBLIKA
"U nás by - tento mírně pozitivní - vývoj v Německu mohl vést k tomu, že se růst sice zdaleka nevrátí tam, kde byl před krizí, ale přeci jen by mohl zůstat alespoň nad nulou. V Česku dále hraje roli slabý kurz, který nahrává exportérům. Exporty by nemusely zpomalit tak dramaticky, jak naznačují některé krizové scénáře.
"Očekávám proto velmi mírný růst tažený vývozem. Čistý vývoz by mohl pomoci a celkový růst HDP by mohl i letos být kladný. Zvýšení spotřebitelských cen bude ukusovat z nominální spotřebitelské poptávky, takže reálná spotřeba domácností letos neporoste."
ÚVĚRY
"Pozorujeme poměrně výrazný růst úvěrů v podnikové sféře ve druhém pololetí roku 2011. Růst se zvyšoval postupně již od prvního čtvrtletí v tempech od 2 procent až skoro k 7 procentům meziročního růstu v listopadu. Je otázka, na co si podniky tyto úvěry berou.
"Zvláště rostou úvěry podnikům pod zahraniční kontrolou, zde je růst o více než 13 procent meziročně. U čistě domácích podniků rostou úvěry kolem 4,5 procenta meziročně, což také není málo. Zatím není jasné, zdali si podniky berou úvěry na provoz, kvůli drahým komoditám a energiím, nebo jestli část těch úvěrů naznačuje budoucí oživení investic.
"Je možné, že investiční poptávka se zrychlí. Investice jsou pro mě zatím neznámá, ale nemyslím si, že by měly propadat. Dynamika růstu úvěrů v podnikové sféře je již relativně vysoko nad nominálním růstem HDP. Je zde nerovnováha mezi růstem úvěrů a domácího produktu. Růst úvěrů by zhruba měl kopírovat růst nominálního HDP."
BANKY
"Angažovanost českých bank vůči mateřským institucím zůstává zhruba nezměněna na úrovni 14 procent vlastního kapitálu, tedy hluboko pod limitem stanovenym na 25 procent".