Sazba ČNB pod úrovní eurozóny

Ekonom 5.5.2005 strana 77, Peníze - finanční trhy

Inflace v Česku letos zřejmě klesne pod 1,5 % a ke 3 % se pravděpodobně přiblíží až v roce 2007, očekává šéf měnové sekce centrální banky Tomáš Holub.
Česká národní banka snížila v prvním čtvrtletí letošního roku úrokové sazby již dvakrát. Pro pohyb sazeb tímto směrem jí otevřela prostor lednová prognóza, která předvídala pro následující dva roky nízkou inflaci. Vývoj v prvních třech měsících 2005 dal lednové prognóze za pravdu, když růst cen poklesl výrazně pod 2 %. Navíc hodnocení nových informací vedlo ČNB v únoru i březnu k závěru, že by budoucí inflační tlaky mohly být dokonce nižší, než předpokládala zmíněná prognóza z ledna. Proto bylo s napětím očekáváno, zda nová prognóza povede k tak výraznému přehodnocení inflačních tlaků směrem dolů, které by opodstatnilo další snížení úrokových sazeb až pod jejich úroveň v eurozóně.
Ekonomice se daří... Údaje o vývoji českého hospodářství za loňský rok jsou povzbudivé. Podařilo se dosáhnout svižného tempa růstu kolem 4 %. Na těchto výsledcích se velkou měrou podílel růst vývozu, podpořený budováním nových výrobních kapacit, vstupem do Evropské unie a po většinu roku i příznivým kurzem koruny. Rostly také investice, z velké části související s exportem. Naproti tomu spotřeba domácností zvolnila v důsledku rychlejšího růstu cen, spojeného zejména se zvýšením nepřímých daní, až na mírné tempo kolem 2 % a spotřeba vlády se dokonce výrazně snížila. Reálný růst dovozu po dlouhé době zaostal za vývozem a obchodní bilance se tak v běžných i stálých cenách zlepšila. Začala se mírně zvyšovat zaměstnanost a podniky vykázaly nejlepší hospodářské výsledky za řadu let.
Údaje za první měsíce letošního roku se z výše uvedeného profilu příliš nevymykají. Přes určité výkyvy a některé dílčí náznaky možného oslabení domácí poptávky (zvolnění růstu peněžní zásoby, zakázek v průmyslu či investičních dovozů) pokračuje růst výroby ve všech hlavních odvětvích i zlepšování bilance zahraničního obchodu. Je zřejmé, že i v prvních čtyřech měsících letošního roku se růst udržel na solidní úrovni.
...i přes mdlý zahraniční růst. V dalších měsících letošního roku se na růstu ekonomiky mohou nepříznivě podepsat dva faktory. Za prvé, po loňském nesmělém oživení v Unii opět sílí pesimismus ohledně dalšího vývoje. Německo očekává zpomalení svého hospodářského růstu pod 1 %. Za druhé, kurz koruny se po prudkém posílení dostal (i přes následnou dílčí korekci) na úroveň, kterou již není možné považovat za stimulující. Nelze tudíž předpokládat, že by se růst vývozu udržel na loňském vysokém tempu, podpořeném jednorázově i vstupem do EU.
Na druhou stranu však existují i faktory, jež jsou pro růst příznivé. Export bude nadále podporován náběhem nových kapacit. Také kurzové podmínky se budou postupně uvolňovat tím, jak se firmy vyrovnají s novou hladinou koruny díky své trvale rostoucí produktivitě. Vývoz se tak zvýší ve stálých cenách zhruba o 10 %, což je stále slušné číslo.
S vývozem bude nadále spojen i růst investic, podpořený také reálnými úrokovými sazbami. Opětovně oživí spotřeba domácností v důsledku rostoucí zaměstnanosti, stabilního růstu příjmů a nízké inflace. Navíc po loňských mimořádně příznivých výsledcích veřejných rozpočtů nelze předpokládat, že stejně nízkých schodků dosáhne stát i v následujících dvou letech. Růst domácí poptávky proto bude popoháněn též vládním sektorem. V souhrnu tak lze předpokládat udržení tempa růstu mírně nad hranicí 4 % v roce 2005 i 2006. Spolu s tím bude pokračovat pokles míry nezaměstnanosti.
Inflace nepřichází. Navzdory rychlému růstu se však zatím nedostavily viditelné poptávkové tlaky na inflaci. Z toho lze usuzovat, že se stále nacházíme pod úrovní tzv. potenciálního, inflaci nezrychlujícího produktu. Mezera výstupu, která zjednodušeně vyjadřuje poptávkové tlaky v ekonomice, se sice již od roku 2003 postupně uzavírá, stále však je aktuálně odhadována zhruba na -0,7 %. V porovnání s lednovou prognózou je to o něco více záporné číslo, což je vedle zaznamenané nízké inflace také odrazem pomalejšího hospodářského růstu v zahraničí a nižšího schodku veřejných rozpočtů v loňském roce.
Vývoj inflace tak je a nadále bude formován převážně jinými než poptávkovými faktory. Za loňským zrychlením cenového růstu stály především daňové změny a po většinu roku také ceny potravin. Vliv daňových změn však počátkem roku 2005 z větší části vyprchal a ceny potravin táhne dolů propad zemědělských cen po loňské mimořádné úrodě. V poslední době se navíc začíná projevovat posílení kurzu koruny stlačující dovozní ceny.
Tyto faktory budou působit i v nejbližších měsících a inflace se tak zřejmě dostane dále pod současnou úroveň 1,5 %. Jedinými vlivy, které budou působit směrem k rychlejšímu růstu cen, budou drahá ropa a v létě též zvýšení spotřebních daní z tabáku. Ani to však do konce roku nezvedne inflaci nad 2 %. Tam se dostane až v průběhu roku 2006, kdy odezní vliv posílení koruny na dovozní ceny a ekonomika se přiblíží svému potenciálu. V časovém horizontu, který je klíčový z hlediska měnové politiky, se však prognóza inflace nadále nachází pod bodovým cílem ČNB ve výši 3 %. K němu se zřejmě přiblíží až v roce 2007.
Nízké sazby. S poslední prognózou a jejími předpoklady je konzistentní pokles sazeb v nejbližším období a jejich následná stabilita. Jelikož bankovní rada na svém dubnovém zasedání vyhodnotila rizika prognózy jako vyvážená, rozhodla se v souladu s ní snížit úrokové sazby o 0,25 %. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na úroveň 1,75 %, což je níže než analogická sazba Evropské centrální banky.