Jitka Vlková (Mladá fronta DNES 10.5.2010 strana 5, rubrika Byznys speciál)
»Euro v krizi Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla je Řecko zachraňováno proto, aby se nákaza nerozšířila do větších zemí. Svět by na vlastní záchranu neměl
PRAHA Euroskeptik je ten, kdo pochopil, jak eurozóna funguje, říká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Zavedení eura v Česku je podle něj nedůležitá otázka.
* Zavedení eura se zřejmě Česko nevyhne. V jakém okamžiku by k tomu podle vás mělo dojít?
Téma termínu zavedení eura je teď úplně podružné a nezajímavé. Není dle mého prioritou pro naši hospodářskou politiku. Pokud se máme vzdát koruny, pak teprve až „dobohatneme“ na úroveň zemí, ke kterým míříme. A jen za předpokladu, že budeme mít přizpůsobovací mechanismy, aby se nám nestaly řecké scénáře: pružný trh práce či řiditelné veřejné finance. Zkrátka to, co zemím jižní eurozóny teď nejvíc chybí. Ať už budeme vstupovat kdykoliv, eurozóna bude jiná než dosud.
* Je euro v krizi, a jak dlouho bude?
Eurozóna zažívala od počátku vzniku dobré časy, nyní přišly první špatné. V těch se ukazují nahromaděné problémy, které v dobrých časech nebyly tolik vidět – hospodářské nerovnováhy, ztráta konkurenceschopnosti, předlužení apod. Potíže jednotné měny pro tak rozdílné země byly dlouhodobé, náklady za ně jsou pro mnohé hmatatelné až v krizích, jako je ta dnešní.
* Nechá eurozóna ekonomiky Řecka a případně Španělska či Portugalska padnout?
Zatím jsme problémy řešili tak, že jsme přenášeli břemeno dluhů ze soukromého sektoru a bank na stát. V případě Řecka a jiných zemí pak následně z jednoho státu na státy další. Svět ale nemá peníze zachránit takhle sám sebe. Jen baron Prášil se uměl sám za své vlasy vytáhnout z bažiny. Řecko se zachraňuje proto, aby se nemusel řešit již možná tímto způsobem neřešitelný problém nákazy do větších zemí.
* Jak se budou státy eurozóny chovat v budoucnu, když uvidí, že těmto zemím bylo pomoženo?
Narážíte na problém morálního hazardu – krátkodobá pomoc a stabilizace může znamenat dlouhodobou změnu chování k horšímu u všech.
* Jaké kroky podle vás musí přijít, aby se euro opět stabilizovalo?
Řešení je věc navýsost politická. Bude muset dojít konečně k zodpovězení zásadní otázky: chce být eurozóna jedním státem, nebo ne? Euro je experiment – je to měna bez státu. Dům se ale začíná stavět od základů, nikoli od střechy. Je otázka, jestli experiment bude pokračovat, nebo se integrace posune dál.
* Kdo nejvíc odnese zachraňování Řecka? Jak to pocítí Česko?
Pokud nákaza skončí v Řecku, tak logicky největší část nákladů ponesou Řekové a jejich věřitelé. Zprostředkovaně ale možná v nižším hospodářském růstu a nestabilitě všichni. Jakákoli destabilizace eurozóny je velmi bolestná i pro nás. Jsme přece na eurozóně exportně silně závislí.
* Měli bychom být rádi, že euro nemáme a že nemusíme Řecku na záchranu přispívat?
Ano, ale z jiného důvodu, než že se neúčastníme oné záchranné operace. Jsem přesvědčen, že autonomní měnová politika, volně plovoucí kurz a vlastní měna pro nás budou z makroekonomických důvodů ještě mnoho let výhodou, pokud budeme mít rozumnou hospodářskou politiku. Kéž by poučení z Řecka bylo, že klíčové je mít v pořádku české veřejné finance.
* Jako euroskeptik ani nemůžete euro považovat za lepší než korunu.
Říkalo se, že když je země součástí eurozóny, pak je téměř jistě lepší než ta, která euro nemá. Vždy jsem to odmítal. Je iluze myslet si, že problémy ve ztrátě konkurenceschopnosti, ztrátě řiditelnosti veřejných financí či předlužení v eurozóně neexistují.
* To určitě souvisí s dodržováním pravidel Paktu stability (výše schodku a celkového dluhu).
Ta porušovali téměř všichni, změkčovaly je i Německo a Francie. Ti, kteří porušovali víc, jsou dnes zranitelnější. Žádná měna vás nechrání před hospodářsko-politickými chybami. Znakem kvality ekonomiky je dlouhodobě nízká inflace, nízké nerovnováhy, nízké nebo žádné schodky veřejných rozpočtů a flexibilní ekonomika. Pokud to máte, může se vám teoreticky dařit dobře v mnoha měnových uspořádáních.
* Proč se slabost Řecka projevila zrovna teď?
Problém jižních států eurozóny je, že euro chyby v domácí hospodářské politice znásobovalo. Umožňovalo je dotahovat do extrémů, které by za vlastní měny nebyly možné, protože by je trh už dávno potrestal. Místo toho trh Řekům půjčoval dál, protože je chránil štít důvěryhodnosti silnějších zemí eurozóny. Teď ale trh přestal v ochranný štít věřit.
* Má podle vás euro nějaké výhody?
Dlouhodobě jediný významný a měřitelný makroekonomický přínos je nižší a méně kolísavá inflace v zemích eurozóny. Je to méně atraktivní pro země, které by byly schopné dosáhnout takové inflace i bez eura a nepotřebují si kupovat důvěryhodnost silnější měny. Česko nebo Polsko k nim patří, na rozdíl od některých států stávající eurozóny.
* A co výhody pro zahraniční obchod s eurozónou?
Samozřejmě to, že mít vlastní nástroj měnové politiky vás něco stojí – tedy proměnlivost kurzu. Nechci říci, že neexistují dobře zmapované mikroekonomické výhody. Je ale otázka, jestli je zajišťování se proti kurzu náklad tak obrovský pro ekonomiku.