Julie Hrstková, Martin Jašminský (Hospodářské noviny 9.10.2009 strana 11, rubrika Rozhovor)
ROZHOVOR
Zdeněk Tůma v minulých dnech naznačil, že by ČNB mohla opět snížit úrokové sazby a zasáhnout proti silnému kurzu koruny. Centrální banka se totiž obává, že do ekonomiky neproudí dostatek peněz, které by pomohly obnovit růst. Na posledním jednání bankovní rady se ale Zdeňku Tůmovi a Miroslavu Singerovi nepodařilo přesvědčit kolegy, že by snížení sazeb pomohlo.
* HN: V důsledku krize roste nezaměstnanost. Aktuální čísla říkají, že počet nezaměstnaných překročil půl milionu. Máme to nejhorší v tomto směru za sebou?
Letošek byl určitě nejhorší v dopadu na ekonomický růst. Ale některé důsledky mají zpoždění a nezaměstnanost k nim určitě patří. Počítáme, že nějakou dobu ještě poroste. I když se ekonomika bude škrábat nahoru, tak ty dozvuky budeme cítit ještě v dalších letech. V počtu bankrotů i v nezaměstnanosti, která může v dalších dvou letech přesáhnout i deset procent.
* HN: Co se s tím dá dělat?
My jsme procházeli v posledních letech neuvěřitelně dobrým obdobím. Nicméně podařilo se nám vyhnout největším bublinám, které v jiných zemích vedly k tomu, že padly ceny nemovitostí o desítky procent. Ale jsem si vědom toho, že lidem, kteří přicházejí o práci, tohle moc nepomůže. Za to si nic nekoupí. Co se dá dělat? Určitě by pomohl pružnější trh práce. Kdo může lidi snadněji propustit, snáze je i přijme. V tomto by stát mohl pomoci, ale žádné zázraky udělat nelze.
* HN: Váš kolega - viceguvernér Miroslav Singer - vyjádřil obavu, že inflace by mohla být nižší, než je váš cíl dvě procenta, a že jste připraveni použít k dosažení cíle veškeré nástroje. Kromě snižování sazeb uvažujete i o něčem dalším?
Na posledním jednání jsme já a kolega Singer byli názoru, že bychom při současném nastavení ekonomiky a kurzu koruny cíl podstřelili. Uvidíme, co ukážou budoucí analýzy, a zda u toho názoru setrváme. Debatovali jsme o tom, do jaké míry je měnová politika při současné úrovni sazeb efektivní, a jestli by další snížení o 25 bodů znamenalo změnu. Proto jsme se vrátili k tomu, zda nezapojit další nástroje k uvolnění měnových podmínek. Už jsem zmiňoval, že v otevřené ekonomice jsou alternativou intervence na oslabení měny.
* HN: O ničem jiném tedy neuvažujete?
Existuje seznam šesti až sedmi kroků, které lze udělat. Ale pro tento typ ekonomiky je intervence asi jedním z hlavních nástrojů, který bychom zvažovali. Ale není jediný, záleží, kde by nás bota tlačila nejvíc.
* HN: Považujete inflaci pod vaším cílem za problém?
Samozřejmě, že to nepovažuji za správné. Máme stanovený cíl a měli bychom jej plnit. Ale ve chvíli, kdy nastanou velké ekonomické šoky, které nás mohou odchýlit od cíle, potom otázka pro měnovou politiku nezní, jak se dostat zpátky, ale jak rychle a jestli by rychlý návrat neznamenal příliš velké výkyvy v jiné oblasti ekonomiky. Inflace se již v minulosti dostala do záporných hodnot. Ale při tehdejším stavu ekonomiky jsme usoudili, že jde jen o dočasný stav. Tehdy ceny ovlivnila administrativní opatření, především změna daní. Proto nemělo smysl dál snižovat sazby, což se potvrdilo. Teď je riziko jiné. Ekonomika je v recesi, nevidím zde významné inflační tlaky. Pokud by kurz zůstával na silné úrovni, tak nás to z hlediska inflace bude tlačit do záporných čísel. Ale v tomto případě, by to nemuselo být krátkodobé. Proto jsem na poslední bankovní radě navrhl snížení úroků.
* HN: Ze zápisu z posledního jednání bankovní rady vyplývá, že jste poprvé jako guvernér prohrál hlasování. Jaké byly hlavní argumenty proti snížení sazeb?
Nepoužíval bych výraz prohrál. Debata na bankovní radě je o tom, že se respektuje názor většiny. A ten byl, že při dané úrovni sazeb by další pokles mnoho užitku nepřinesl. Zazněly také obavy z inflace, protože mzdy neklesají tak, jak jsme čekali. Proto rada přemýšlela, zda by při této úrovni úrokových sazeb nedošlo k vytváření bubliny někde jinde. Osobně jsem ale v poklesu úroků riziko pro finanční stabilitu neviděl.
* HN: Podniky si stěžují, že sice snižujete úrokové sazby, ale úvěry jsou stále drahé. Znamená to, že měnová politika ČNB nefunguje?
Podniky si už nebudou půjčovat tak levně jako dřív. Tady bylo špatně oceněné riziko, globálně. Byl zde malý rozdíl mezi úrokem na měnovém trhu a komerčním úrokem pro koncové uživatele. V průběhu krize ten rozdíl vylétl a teď se zase pomalu snižuje. Peněžní trh opět reaguje na měnová rozhodnutí, ale ty rozdíly zůstanou vyšší. Návrat k úrovním, jaké zde byly před dvěma lety, v dohledné době nenastane. Je to cena za riziko, které je vyšší než v minulosti. Hypotéky a stavební spoření křiví trh
* HN: Vláda v rámci úsporného balíčku přišla s návrhem omezení mezd ve státní sféře. Jaký by měl být podle vás zdravý vývoj platů za současné situace?
Ekonomika je v recesi, podniky šetří, kde mohou. Jedna věc jsou ale mzdy jako takové a druhá věc jsou benefity. První věc, kterou bych jako šéf udělal, je, že bych omezil právě tyto nadstandardy. Ale v té první fázi, když se podnik setká s poklesem poptávky, nemůže tolik vyrábět, pak je to i otázka počtu zaměstnanců. Co se týká mezd, očekáváme v podstatě stagnaci.
* HN: Jak hodnotíte schválený úsporný balíček? Jak vnímáte rozpočet se schodkem 163 miliard korun?
Já to beru v každém případě jako úspěch. Za dané politické situace, kdy má vláda omezený politický mandát a rozpočet má vždy velmi silný politický kontext, je vůbec úspěch, že se podařilo přesvědčit politické strany a parlament, aby úspory akceptovaly. Snaha zastavit spirálu deficitu je chvályhodná. Samozřejmě jsme v krizi, nelze doufat ve vyrovnaný rozpočet. Ale tam ambice vlády nebyla. Snahou bylo zastavit růst schodku a směřovat deficit rozpočtu k pěti procentům HDP. Je dobré, že ministr financí myslí i do budoucna, stále tady zůstává nepříznivá struktura rozpočtu, především vysoký podíl mandatorních výdajů. Za této situace zůstává manévrovací prostor pro proticyklickou fiskální politiku velmi omezený.
* HN: Jak v tomto ohledu vnímáte snahu prosadit omezení podpory stavebního spoření? Jaký to může mít vliv na celý sektor?
Obecně podpora jednoho sektoru či produktu pokřivuje trh. Jeden z velkých problémů, který vznikl ve Spojených státech, je, že dvě třetiny hypoték garantují dvě kvazistátní agentury. A navíc tam asi nemají omezení na odpočitatelnost úroků. U nás jsme byli rozumnější. I zde existuje odečitatelnost úroků z hypoték a stavebního spoření, ale jen do určité výše. Ale spolu se stavebním spořením si myslím, že jde o témata, o nichž musíme diskutovat. Stavební spoření je pro rozpočet drahé, jeho využití k nákupu nemovitostí je velmi omezené. Ale také jsem si vědom povinnosti, kterou máme jako dohled. Vznikla zde část bankovního sektoru a není možné říct, že to přestane přes noc fungovat. Určitě stojí za to se o tom bavit, případně podporu omezit a zároveň tím ušetřit, ale je potřeba brát zřetel na to, že existuje nějaký závazek státu. I v budoucnu se něco vymkne kontrole
* HN: V jaké fázi krize jsme? Je stále nutné, aby vlády a různé instituce ekonomiky podporovaly, nebo už mají začít couvat?
Je shoda na tom, že celosvětová ekonomika přestala padat. Ale převažuje skepse, že bychom se vrátili k rychlému růstu. Není možné se skokem vrátit tam, kde jsme byli v minulých letech, což platí pro nás i globální ekonomiku. Spíše se očekává pomalejší růst. V současné době si nejlépe vede Asie a některé země Latinské Ameriky. Co se týče Evropy či USA, tam je výhled slabší. Ty problémy jsou na straně nabídky i poptávky. U poptávky je klíčový poměr mezi výdaji soukromými a veřejnými, tady by mělo dojít k návratu k normálu, ale to se nestane ze dne na den.
* HN: Změní krize finanční svět?
Uměl bych doložit, proč by měl být svět jiný, ale i proč by měl zůstat stejný. Myslím, že nadále budou existovat rizikové instrumenty, protože trhy s rizikem pracují. Můžeme vymýšlet různé regulace, ale to už je teď dost velká zátěž. Podstata fungování trhu je, že přichází s inovacemi a doufám, že v tomto se nic nezmění. Nebudu-li chtít regulovat trh tak, aby nepřicházel s inovacemi, budu muset počítat s tím, že se něco občas vymkne kontrole. Tržní ekonomika má v sobě cyklus a myslím, že se toho nezbavíme. Pořád si myslím, že tržní ekonomika je to nejlepší, co může být. Ale určitě se mění poměr sil ve světě.
* HN: Hrozí Evropě, že dojde k oslabení její pozice v globálním rozhodování?
Já jsem v tomhle optimista a neházel bych Evropu do šrotu. Stále bude patřit k nejvyspělejším regionům. Ale jde o to, že Asie a nejen Čína, ale i Indie a Latinská Amerika dohánějí vyspělý svět. My jsme taky za posledních dvacet let udělali obrovský skok a dělají ho i ostatní.
* HN: Jak v tomto směru vnímáte Lisabonskou smlouvu? Zvýší se díky ní šance Evropy budovat silnější postavení?
Evropská unie je velký klub a představa, že vždy bude dosahovat konsenzu, je velmi obtížná. Nelze se divit, že se hledají efektivnější metody rozhodování, aby nedocházelo k tomu, že jeden může držet všechny ostatní v šachu. Na druhou stranu je ale jasné, že bude-li se u stále většího počtu otázek hlasovat většinově, vzdáme se části své suverenity. Musí to být vyváženo participací na celku.
* HN: Hodně se diskutuje o roli dolaru, jako hlavní světové rezervní měny. Jakou ambici v tomto směru může mít euro?
Euro je v tomto ohledu úspěch. Velmi rychle získalo kredit a stalo se mezinárodní měnou. Myslím, že dnes má na světových devizových rezervách podíl kolem třiceti procent, ale dolar bezpochyby dominuje. Neumím si představit nějaký dramatický zvrat, protože Čína a další by změnou utrpěly obrovské kurzové ztráty. Ale na jednom se ekonomové shodnou - peníze jsou neutrální. Je jedno, v čem počítám a účtuji, a samotnou kurzovou změnou nenapravím globální nerovnováhy. Někteří lidé věří, že by se to vyřešilo globální měnou. Na to já rozhodně nevěřím.
Podniky si už nebudou půjčovat tak levně jako dřív. Je to cena za riziko, které je vyšší než v minulosti.
Foto popis| > Do bankovní rady ČNB nastoupil z pozice výkonného ředitele Evropské banky pro obnovu a rozvoj v roce 1998. V dalším roce byl jmenován vice guvernérem. Od roku 2000 je guvernérem ČNB a o pět let později byl v této funkci potvrzen na dalších šest let. Vystudoval Fakultu obchodní na VŠE. V roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV. V letech 1993 - 1995 byl poradcem ministra průmyslu a obchodu a od roku 1995 byl hlavním ekonomem Patria Finance.