(ČRo - Rádio Česko 30.1.2007 strana 1, rubrika: 08:08 Rozhovor na aktuální téma)
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kabinet Mirka Topolánka má tedy podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy tři možnosti jak přijmout jednotnou evropskou měnu euro. Buď může dokončit potřebné reformy a následně o euru rozhodnout, nebo každoročně vyhodnocovat situaci a přijmout rozhodnutí v závislosti na ní. A třetí možností je stanovit nové cílové datum. Termín 2010, který stanovila předchozí vláda Jiřího Paroubka, je kvůli schodku veřejných financí nereálný. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma je teď hostem v našem vysílání, přeji dobrý den.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty zmíněné možnosti jste naznačil na semináři pařížského klubu Graunde Europe s tím, že nechcete před jednáním s vládou signalizovat svůj jasný postoj. Nicméně jaké výhody podle vás mají ty jednotlivé možnosti?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já jsem mluvil hodně v obecné poloze právě pro to, že jsme v takovém poločase. S vládou jsme jednali na podzim, tam došlo k tomu odmítnutí roku 2010 s ohledem na zhoršující se situaci veřejných financí. A jak jste sama říkala, tak těžko mohu předjímat výsledek dalších debat. Už na podzim jsme se dohodli, že se k tomu tématu vrátíme během první poloviny tohoto roku, což se jistě stane, takže ty tři možnosti, o kterých jsem mluvil, jsou čistě obecné. Ta první je rozhodnout napřed o reformách a teprve následně se vrátit k otázce eura, což má tu výhodu, že reformy nejsou spojovány s eurem, protože pokud reformy, což tak občas bývá, trochu bolí, tak není možné potom říkat: "Museli jsme udělat to či ono kvůli euru," protože pokud děláme reformy, tak je neděláme kvůli euru, ale děláme je kvůli tomu, protože chceme, aby ekonomika dobře fungovala a protože jsou reformy potřeba. Na druhou stranu, pokud vláda stanoví, nebo společně s vládou stanovíme nějaké datum, tak přece jenom to motivuje a jak ukazuje příklad třeba Slovinska, je dobře, když to úsilí je někam nasměrováno, takže všechny varianty mají svá pro a proti a je potřeba si k tomu asi sednout a trošku se o tom pobavit.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
K té první možnosti, pokud by reformy předcházely, jak by je podle vás měla vláda prezentovat?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak to reformy budou předcházet v každém případě. Jde spíš jako o tu prezentaci a jestli řekneme: "Uděláme tyto a tyto reformy," a zároveň řekneme: "A toto je to datum, dokdy bychom to chtěli zvládnout." A nebo jestli ty věci nebudeme vůbec svazovat a budeme dělat reformy, o euru přestaneme diskutovat a vrátíme se k tomu, až budeme mít pocit, že jsme připraveni.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dovolte mi ještě malinko tu otázku přeformulovat. Každá reforma má v první fázi jistě negativní dopady na určitou část obyvatel. Jak tedy lze provést reformy a nevzbudit přitom u obyvatel České republiky nechuť k přijetí eura?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, tak především je třeba být fér. Je třeba být fér v tom smyslu, že musíme vysvětlit, vezměme si příklad, penzijní reformu. Není přece tak těžké ukázat, že v horizontu nějakých deseti, dvaceti let ten důchodový systém bude v deficitu a že reformy se musí udělat, nebo v budoucnu budou ještě bolestivější a bude je ještě obtížnější řešit. Takže, já si myslím, že to je jediná cesta být maximálně transparentní a říct: "Tyto věci musíme udělat z těch a těch důvodů a s eurem to nemá vůbec nic společného." Euro samo o sobě není spojeno s reformami. Potřebujeme dát dohromady veřejné finance ne pro to, že chceme přijmout euro, to je jakoby věc, která s tím ne přímo souvisí a bohužel někdy dochází k tomu v některých zemích, že se argumentuje: "Musíme udělat tyto reformy, abychom mohli přijmout euro." Já bych tu sekvenci viděl opačně.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Britský list Financial Times zveřejnil průzkum veřejného mínění od Harrisova ústavu a podle tohoto průzkumu je většina obyvatel velkých zemí eurozóny přesvědčena, že euro ničí národní ekonomiky. Myslí si to například dvě třetiny Italů, Španělů, přes polovina Němců a ve Francii dokonce považují jednotnou evropskou měnu za pozitivní záležitost jenom pět procent dotázaných. Z čeho podle vás pramení skepse vůči euru, když přitom eurozóna měla úspěšný rok?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, já tomu říkám asymetrie vnímání. Když se podíváme na ty poslední roky, tak si myslím, že euro lze označit jako úspěch. Stává se, nebo stalo se rezervní měnou, kredibilita centrální banky je velmi slušná, stejně tak měnová politika jako celek a tak dále. Takže dalo by se toho vypočíst víc. Ale vrátím se k tomu, co jsem nazval asymetrií vnímání, když se podíváte třeba na situaci na to období, kdy bylo zaváděno euro, tak obyvatelstvo jako vnímalo velmi citlivě, že dochází k nárůstu cen a i média to podporovaly a byla spousta metodické evidence. Ale ve skutečnosti to tak nebylo. Celkem se dá jasně ukázat, a ty statistiky nejsou žádným způsobem falzifikované, že došlo, vždycky vám dochází ke změnám různých cen. Některé změny můžou jít víc nahoru. A pochopitelně ty menší položky, jako když si člověk šel někam na kafíčko nebo si šel někam dát pivo, tak tam mohlo dojít k poměrně výraznému nárůstu, ve službách obecně. To je to, co lidi, když vyrazí někam na oběd nebo když si kupují nějaké drobnější položky, tak můžou velmi cítit, ale zároveň musíte se dívat na koš, na ty výdaje spotřebitelů jako celek. Máte tam bydlení, máte tam elektroniku, máte tam auta a tak dále, takže skutečně k tomu nárůstu cenové hladiny nějak výraznému nedošlo a přesto dodneška je vnímáno euro, že vedlo k významnému nárůstu cenové hladiny. A myslím si, že dodneška tento jednorázový vliv toho vnímání lidí velice ovlivňuje.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě prosím aspoň krátce, vy jste se zmínil o tom, že považuje roli Evropské centrální banky za kredibilní, ovšem kritizovali ji minulý týden například oba kandidáti na post francouzského prezidenta - Nicola Sarkozy a Ségolene Royalová - podle nichž banka brání svým, svou formou B proti inflaci růstu eurozóny. Čeká se přitom, že banka připraví finanční trhy na březnové zvýšení úrokových sazeb. Čili jak jako centrální bankéř hodnotíte její přístup?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já přístup hodnotím vcelku pozitivně. Je velice smutné, když politici intervenují tímto způsobem a jako je potvrzeno, ať už teorií nebo praxí mnoha centrálních bank, že to nejlepší, co mohou centrální banky udělat pro ekonomický růst, je zajistit cenovou stabilitu, takže jinými slovy říká se, že nemůžeme honit příliš mnoho zajíců, protože nemáme tolik nástrojů, takže nemá smysl dávat centrálním bankám za úkol, aby podporovaly ekonomický růst. No, ale musíme vzít především v potaz to, že za dva měsíce jsou ve Francii prezidentské volby a výroky tohoto typu jsou často výsledkem nějakých předvolebních klání, takže já bych to asi nepřeceňoval.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Míní guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Pane guvernére, děkujeme za rozhovor, na shledanou.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Děkuji, na shledanou.