(ČRo 1 - Radiožurnál - 09:15 Ekonomický magazín, 12.9.2003)
Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Reforma veřejných financí. Slova, která můžete v poslední době slyšet až příliš často. A
stále více v čistě politické souvislosti. Nutnost změny nám ale vývoj hospodářství připomíná stále
citlivěji. Když se povzneseme nad politické hašteření a rozhlédneme se za hranice, zjistíme, že
rozpočty netrápí jen Českou republiku. Se stejným problémem se musí vypořádat například náš západní
soused. Volnost rozhodování německé vlády je navíc omezena pravidly pro veřejné rozpočty, na
kterých se členské země při zavádění eura dohodly. K čemu přesně takové podmínky jsou? I na to se
Petra Steinerová ptala guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Každou vládu můžete snáze kontrolovat, jestliže jsou jasná pravidla pro její chování v určité
oblasti. Jestliže bude pravidlo, že má mít vyrovnaný rozpočet nebo strukturálně vyrovnaný rozpočet
očištěn o vlivy hospodářského cyklu, tak snadno můžu kontrolovat, jestli to vláda plní, nebo ne. A
pokud neplní, tak musí vysvětlit ty důvody, proč.
Petra STEINEROVÁ, redaktorka
--------------------
Vysvětluje Zdeněk Tůma. Vlády zemí eurozóny se řídí podle pravidel paktu stability a růstu.
Mají usilovat o vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Zdravé veřejné finance by ale měly být cílem
vlád ve všech zemích a pro eurozónu to platí dvojnásob.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Nadnárodní seskupení si nemůže dovolit tam mít nějakého černého pasažéra, takže musí mít
nějaká sdělená pravidla z hlediska dosahovaných deficitů, z hlediska celkového dluhu a podobně.
Petra STEINEROVÁ, redaktorka
--------------------
Hospodářství v Evropě ale stagnuje, a proto mají některé země s udržením vyrovnaného rozpočtu
problémy. Tato podmínka jim navíc svazuje ruce, když se chtějí pokusit nastartovat růst ekonomiky
investicemi ze státního rozpočtu. Druhý způsob, jak hospodářství pomoci, tedy měnovou politiku,
nemůže na svém území ovlivnit žádná země eurozóny. Platí totiž pravidlo, jedna měna, jedna
monetární politika jak pro Irsko, které má stabilní ekonomický růst, tak například pro Německo,
jehož hospodářství stagnuje. Jak potvrdil Zdeněk Tůma, je velmi pravděpodobné, že kdyby tyto země
měly možnost své vlastní měnové politiky, každá by ji nastavila jinak. To ale podle něho neznamená,
že jednotná monetární politika, kterou určuje Evropská centrální banka, je příčinou problémů, s
nimiž se musí některé země vypořádat.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jestliže Irsko roste rychleji, tak není žádný fatální problém, když má vyšší inflaci a
Německo je země, která neudělala dost v té oblasti veřejných financí a vůbec strukturální politiky.
To je přesně země, která splnila kritéria, ale tím, že se sklonila před tou bránou, kterou
potřebovala projít a dalších několik let nic zásadního nedělala, ono není možné pořád běžet
shrbený, takže dřív nebo později pak člověk začne mít problémy.
Petra STEINEROVÁ, redaktorka
--------------------
Česká republika by proto měla problémy ve veřejných financích vyřešit dříve, než euro přijme.
Vstup do eurozóny totiž podle Zdeňka Tůmy nemůže ekonomiku žádné z kandidátských zemí zachránit.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Nelze očekávat v krátkém období nějaké zázraky, že se fantastickým způsobem sníží
nezaměstnanost a zvýší ekonomický růst. Ne. Vždycky to bude o tom, co my si odpracujeme a o tom,
jestli tato země bude konkurenceschopná.