Petra Paříková (Hospodářské noviny 31.5.2013, rubrika: Lidé, strana: 26, téma: TOP zprávy - Osoby)
Rozhovor s Evou Zamrazilovou, členkou bankovní rady České národní banky
Každý její výrok je výrokem centrálního bankéře. „To určitým způsobem svazuje,“ říká členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová s tím, že se po uvedení do funkce v roce 2008 musela naučit více vážit svoje slova. „Na druhou stranu je to dobře, protože člověk pak lépe strukturuje úvahy a svůj projev,“ dodává. V březnu příštího roku Zamrazilové končí první šestiletý mandát. O tom, jestli jí bude prodloužen, rozhodne na jaře 2014 prezident republiky.
* HN: Máte už nějakou vizi toho, co budete dělat po vypršení mandátu? Nebo vidíte šanci na jeho prodloužení?
Zatím to neřeším a věřím, že i kdybych druhý mandát nedostala, tak se rozhodnu správně pro nějakou nabídku.
* HN: A už jste nějakou nabídku dostala?
Ano. Musím nabídky poměřit podle toho, aby ta práce pro mě byla smysluplná a aby mě alespoň trochu těšila. Opravdu se ale rozhodnu až potom. Říká se, že bohové se nejvíc smějí plánovačům, a já tomu docela věřím.
* HN: Co chcete ještě stihnout do konce mandátu?
Například bych chtěla pokročit v oblasti finanční gramotnosti. V první fázi jsme zdarma rozesílali učebnici finanční gramotnosti pro druhý stupeň základních škol. Teď je třeba navázat intenzivnější spolupráci například s ministerstvem školství. A věnuji se také Dni otevřených dveří ČNB, který proběhne 8. června a který má pomoci zvýšit povědomí o tom, k čemu je centrální banka a jaké má funkce. Budeme tam mít i koutek ochrany spotřebitele.
* HN: A kromě dne otevřených dveří?
Dalšímu projektu se věnuji jako člen předsednictva České ekonomické společnosti. Loni jsme rozjeli projekt Experti do škol. V jeho rámci jsme nabídli středním školám, pilotně pražským a středočeským, patnáct až dvacet témat, která ve školách přednášejí experti, částečně i z České národní banky. Zatím proběhlo asi dvacet zkušebních přednášek a chceme v tom pokračovat. Já bych se tomuto projektu chtěla věnovat i do budoucna, není přímo spojen s mým mandátem v ČNB.
Papírování je více, než jsem čekala
* HN: V minulosti jste učila třeba na Vysoké škole ekonomické a i dnes vedete odborné přednášky. Neláká vás to vrátit se do akademické sféry?
Myslím, že když bude čas a prostor, tak určitě. Docela mě to baví.
* HN: Jste jediná žena v bankovní radě. Vnímáte to nějak při práci?
V zásadě s tím nemám problém, ale mužský a ženský styl myšlení se přece jen trochu liší. Občas vnímám tu odlišnost intenzivněji a v ten moment si říkám, jak by se asi cítil třeba pan guvernér, kdyby byl obklopen šesti ženami. Třeba taková situace jednou nastane. Česká národní banka ale má určitá pravidla a určitou kulturu, takže si myslím, že by to v rámci jejího fungování nepřineslo významné změny. Občas je ale docela komické, že většina mých kolegů řeší logistiku rodinného života s malými dětmi, což je často spíš ženský problém, zatímco já to neřeším, protože už mám děti velké.
* HN: Pamatujete si na své první jednání bankovní rady?
Na to si pamatuji dobře. Seznámila jsem se s ostatními členy rady, což je dojem sám o sobě. Zároveň si člověk uvědomil tíhu závazku a tíhu zodpovědnosti. A také že administrativní práce bude víc, než původně očekával. Že se to bude muset naučit, že se tím bude muset prokousat a že to pro něj bude velká změna. A že to nebude žádná legrace.
* HN: Takže jste večer zasedla k papírům a začala znovu studovat?
Od té doby v podstatě sedím u papírů. Není to ale zas tak o studiu, ale o tom, projít poctivě dokumenty, pochopit, o čem jsou, zaujmout k nim nějaké stanovisko a v rámci toho rozhodovat.
Příbuzným s investicemi zásadně neradím
* HN: Kdy jste si uvědomila, že máte vliv na dění na finančních trzích?
Tohle si člověk asi jen tak neuvědomí, že každý jeho výrok je vlastně výrokem centrálního bankéře, což ho určitým způsobem zavazuje. Když jsem pracovala v Komerční bance jako analytik, tak jsem nemusela svoje slova tolik vážit. To jsem se musela naučit. Na druhou stranu je to dobře, protože člověk pak lépe strukturuje úvahy a svůj projev.
* HN: Zažila jste někdy dilema, kdy jste měla informace, které jste nemohla použít?
Zažila. Bylo to velmi nepříjemné, ale nikdy bych danou informaci nepoužila. Vždy říkám, že veřejná služba by měla mít prioritu. Podle toho jsem se chovala vždycky, proto si myslím, že jsem tuhle práci také dostala. Lidé po vás chtějí určitou radu a vy jim ji dát nemůžete. Prostě to nejde.
* HN: Tím myslíte, že za vámi přijde příbuzný nebo známý s otázkou, do čeho teď má investovat?
Přesně tak. Je to prostě střet zájmů a ten člověk by si ani neměl dovolit se vás ptát, protože by to měl vědět. Já to považuji za neslušný dotaz. Nechci být navíc zodpovědná za něčí špatné rozhodnutí. Ve finančním světě nikdy nemáte úplnou jistotu. Je to jenom odhad, trh se může druhý den zlomit.
* HN: Jak často za vámi lidé s takovými dotazy chodí?
Kvůli tomu, jak jsem nevstřícná, tak už téměř vůbec. Vědí, že se o tom nebavím.
* HN: Prý vás na myšlenku zvyšování finanční gramotnosti přivedly vaše děti, které vám řekly, že když nemáte peníze, můžete si je stejně zajít do bankomatu vybrat…
To mě opravdu probudilo. Signálů ale bylo víc. Když člověk vidí, co všechno jsou lidé schopni udělat…
* HN: A co vás dnes nejvíc děsí?
Když si mladí lidé vezmou půjčku na něco jiného než na bydlení, nejsou ji schopni splatit a řeší to dalšími půjčkami. To třeba v našem průzkumu z roku 2010 udělalo 30 procent dotázaných lidí se základním vzděláním. Schopnost nesplácení půjčky řešili dalším úvěrem. To je cesta do dluhové pasti. Když vidím ty mladé lidi, tak mi je smutno z toho, že se v 18 dostanou do situace, ze které se pak nevyhrabou dalších deset let.
* HN: Co se s tím dá dělat?
Problém je, že člověka před pošetilostí neochráníte. On musí vědět, že když si ty peníze někde půjčí, tak je bude muset vrátit, a pokud je nevrátí, tak má velký problém. Už Shakespeare říkal, že úrok je cena za netrpělivost.
* HN: Může třeba ČNB omezovat reklamy na finanční produkty?
Jedině skrze ochranu spotřebitele. Reklamu lze zakázat, pokud je klamavá a tím naplní znaky nekalé praktiky. Ale finanční instituce už jsou většinou samy schopné si ošetřit, aby ten tenký led neprobořily.
* HN: Vaše projekty směrujete hlavně na základní školy, ale co potom starší generace, která finanční gramotnost v osnovách neměla? Je tam nějaký plán podpořit je?
Na základních školách to musí začít. Když máte 17 procent populace, která projde jen základním vzděláním, a dalších 30 procent nemá maturitu, tak to je v součtu skoro polovina. Myslím ale, že by měl být plán podpory finanční gramotnosti i u starší generace. To by mělo být postupně řešené v rámci Národní strategie finančního vzdělávání. Tady by mělo být zapojeno i ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Podle mě by v podnicích mohly kurzy právní či finanční gramotnosti v klidu nahradit i část jazykové výuky nebo odborných školení, která jsou zaměřena třeba na time management. Ale to asi Česká národní banka nevyřeší.