(ČT 24 12.7.2006, rubrika: 16:32 Ekonomika)
David BOREK, moderátor
--------------------
Spotřebitelské ceny rostly v červnu pomaleji než v předchozím měsíci. Meziročně se zvýšily o dvě celá osm desetin procenta. Česká národní banka ale počítala s tím, že inflace bude o něco nižší.
redaktor
--------------------
Spotřebitelé v červnu utratili v průměru o necelá tři procenta více než před rokem. Proti letošnímu květnu ale ceny rostly pomaleji.
Petr DUFEK, analytik ČSOB
--------------------
Za nízkou inflaci vděčíme především posilující koruně, která byla v červnu vůči euru meziročně o více než šest procent silnější. Silná koruna zlevňuje dovážené zboží a zmírňuje tak negativní dopady drahé ropy a plynu na českou ekonomiku.
redaktor
--------------------
Inflace ale mohla být nižší. Jednak se zvedaly regulované ceny, hlavní podíl na jejím růstu měly zvyšující se ceny potravin.
David NAVRÁTIL, ekonom České spořitelny
--------------------
O cenový růst se v červnu jako každý rok postarala nejvíce výměna nových, dražších brambor za nové a tentokrát i pekaři tedy zvýšili ceny pečiva.
redaktor
--------------------
Například chleba zdražil v průměru o deset procent, housky a rohlíky dokonce o sedmnáct. Naopak v telekomunikacích se cenový růst zpomalil, a to z květnových sedmnácti procent na necelých jeden a půl procenta. Česko je ale podle ekonomů na hraně inflačního kritéria k přijetí eura. Podle něho nesmí překročit o více než jeden a půl procenta průměr třech států eurozóny s nejnižší inflací.
David NAVRÁTIL, ekonom České spořitelny
--------------------
Inflace je tak blízko tříprocentního inflačního cíle České národní banky a očekáváme proto, že bankovní rada zvýší tento měsíc úrokové sazby na dvě celé dvacet devět procenta.
redaktor
--------------------
Analytik Petr Dufek si ale myslí, že centrální banka úrokové sazby zvyšovat nebude. Podle něho by tak pouze posílila kurz koruny. V Česku byla v červnu inflace o tři desetiny procenta vyšší než v eurozóně. Ze zemí, které do ní chtějí vstoupit, na to bylo nejlépe Polsko, nejhůře pak Lotyšsko. Podle některých analytiků by se příští rok mohla inflace dostat i na čtyři procenta právě kvůli uvolňování regulovaných cen.
ROZHOVOR
David BOREK, moderátor
--------------------
Hostem Ekonomiky ČT 24 je Luděk Niedermayer, viceguvernér České národní banky. Dobrý den.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
David BOREK, moderátor
--------------------
Možná krátce k té první zprávě, nezaměstnanost. Je to dobrá zpráva, je to dokonce výtečná zpráva podle vás?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, výtečná zpráva to není, protože naše ekonomika by měla vykazovat značnou konkurenční schopnost, a proto by samozřejmě měla mít velmi nízkou nezaměstnanost. To, že naše nezaměstnanost se pohybuje na úrovni těch bohatých zemí Evropské unie, to není moc dobrá zpráva. Dobrá zpráva je, že, že urychlení ekonomiky přece jenom přineslo určitý pokles nezaměstnanosti, i když ty měsíční data jsou hodně ovlivněna sezónním cyklem.
David BOREK, moderátor
--------------------
Mostecko, dlouhodobý favorit, takový negativní favorit v oblasti nezaměstnanosti, zaznamenalo velice slabý pokles té nezaměstnanosti, pořád je to nad dvaceti procenty. Znamená to, že ten ekonomický růst přináší velice nevyrovnané dopady na trh práce v jednotlivých regionech?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nepochybně ano, máte pravdu. Ale zároveň možná ještě důležitější je, že v předcházejících měsících, nevím, jestli je to tak u tohoto čísla, byl pokles nezaměstnanosti výrazně ovlivněn nejenom tím, že lidi z nezaměstnanosti našli práci, ale také proto, že byli sankčně vyřazeni z toho, že neplnili podmínky proto, aby byli nezaměstnaní, a dokonce spadli ještě do té horší kategorie lidí závislých na sociálních dávkách. Čili, ty čísla je třeba interpretovat poměrně opatrně.
David BOREK, moderátor
--------------------
Gró našeho rozhovoru ovšem bude inflace. To číslo o meziroční inflaci bylo asi o něco vyšší, než jste očekávali. Konají se teď v suterénu České národní banky nějaké krizové schůzky, co s tím dělat?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
V žádném případě. Už to minulé číslo bylo o něco vyšší, takže není překvapení, že tohle číslo je také o trošinku vyšší, než jsme očekávali. U nás nejvíce času vlastně teďka zabírá příprava nové prognózy, toto cvičení děláme čtyřikrát do roka a vlastní měnové politické rozhodování na konci tohoto měsíce bude už nad novou inflační prognózou.
David BOREK, moderátor
--------------------
A to jste mi nahrál. Samozřejmě mým zájmem v tomto rozhovoru je z vás dostat aspoň náznak toho, jak se zachová Česká národní banka při tom rozhodování o úrokových sazbách. Jak to tedy bude?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak z toho, co jsem tady slyšel, bych řekl, že určitě se nebudeme řídit podle toho, jestli plníme inflační kritérium pro vstup do eurozóny, nebo ne, protože my jsme na míle vzdáleni od tohoto rozhodování. To rozhodování o úrokových sazbách bude opravdu záviset na tom, jak se budeme domnívat, že se bude v následujících měsících, kvartálech vyvíjet česká inflace.
David BOREK, moderátor
--------------------
A ta dnešní zpráva vám nějakým způsobem napověděla?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, ty dnešní data určitě nebyly překvapením. My jsme očekávali, stejně tak jako všichni ekonomové, že to zdražené pečivo tam jedno až dvě desetinky přihraje, pak také o trošinku rychleji rostly některé regulované ceny.
David BOREK, moderátor
--------------------
K tomu se možná dostaneme. Nicméně, pochopil jsem z toho, že vzhledem k tomu, že eurozóna je podle vás něco vzdáleného, tak by nás nemělo strašit primárně maastrichtské kritérium, ale, řekněme, jakési české kritérium.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Samozřejmě to, aby inflace neurychlovala, pro nás je zajímavé, aby se pohybovala někde v oblasti našeho cíle a hlavně, aby tomu odpovídaly úrokové sazby a vůbec něco, čemu říkáme měnové podmínky.
David BOREK, moderátor
--------------------
Mimochodem, česká ekonomika velice slušně roste. Má vůbec v této chvíli Česká národní banka plnit tu svoji primární roli, tedy strážce proti znehodnocování měny, anebo by měla, řekněme, umožnit té ekonomice, aby pár let jela na plné obrátky a dohnala co nejrychleji západní Evropu?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak ten náš cíl už není stabilita měny, je to opravdu inflace. A zase v dlouhodobém, z dlouhodobého hlediska, pokud by nějaká snaha o urychlení ekonomického růstu byla vyvážena třeba nárůstem inflace anebo také třeba významným nárůstem deficitu běžného účtu platební bilance nebo obrovskými fiskálními schodky, tak to opravdu není dobrá politika, protože poté odstranění těchto problémů ekonomiku zpomalí. Ale v každém případě, co je výborná zpráva kromě toho vysokého ekonomického růstu je, že ten růst se odehrává na pozadí, kde neexistují žádné velké problémy české ekonomiky.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ovšem mimochodem státy v Pobaltí, které rostou daleko rychleji než Česko, konkrétně třeba Lotyšsko, tak mají inflaci okolo, tuším, sedmi procent. Takováto inflace už by byla problém pro vás?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, tak samozřejmě a samozřejmě urychlení inflace z těch nízkých čísel, ta cenová stabilita, ta je někde, různé centrální banky to vidí různě, kolem dvou, tří procent, na něco, co už je opravdu vyšší inflace, třeba šest, sedm procent, to je problém, protože ta dezinflace, to znamená zase odbourávání té vysoké inflace, ekonomiku samozřejmě něco stojí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale vy jste tam vynechal číslovku čtyři. Rozumím tomu tak, že kdyby inflace byla na čtyřech procentech, tak to pro vás ještě není ta zóna, která je, řekněme, kritická.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
My říkáme, že bychom byli rádi, kdyby se inflace pohybovala kolem tří procent s tím, že určité toleranční pásmo je plus minus jedno procento. Ono taky u těch čísel velmi záleží, co za tím je, co je ten důvod, že inflace zrychluje, jestli je to opravdu nadměrná domácí poptávka nebo například šok způsobený nárůstem cen energií.
David BOREK, moderátor
--------------------
No, tak v těch dnešních titulcích analytických zpráv se mluvilo o tom, že za inflací jsou brambory a rohlíky. Dokonce se objevil takový slogan, že červen je měsícem bramborového efektu. Znamená to, že opravdu tyto dvě položky, základní potraviny nějakým způsobem převážily v tom, v tom koši inflačním?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ty brambory, to je podle mě spíš tak k dokreslení, ale pečivo hraje opravdu velkou roli. A pečivo, to není něco, co by byl nějaký sezónní efekt nebo něco, co bychom všichni očekávali, že každý rok v červnu nebo v květnu nebo v červenci nastane, ale do ceny pečiva se promítal právě nárůst cen energií. Pekaři nebyli schopní delší dobu zdražovat, přitom jim rostly náklady a najednou se jim to prostě podařilo do těch cen dostat. Čili, je to sekundární efekt drahé ropy.
KONEC ROZHOVORU
David BOREK, moderátor
--------------------
A my se na ten rohlíkový a bramborový efekt teď zeptáme, pokud to bude možné, Miroslava Koberna, ředitele Potravinářské komory České republiky. Dobré dopoledne.
ROZHOVOR
Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory ČR
--------------------
Dobré odpoledne.
David BOREK, moderátor
--------------------
Slyšeli jsme, že ceny některých potravin šly nahoru. Opravdu za tím byly energie, nebo je za tím ještě něco jiného?
Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory ČR
--------------------
Takhle, samozřejmě, že hlavním, primárním důvodem byl růst cen energií, ale není to jediný důvod. Je třeba si uvědomit, že v horizontu let 99 až cirka 2001 tady došlo k výrazné deflaci u cen potravin, kde vlivem politiky obchodních řetězců ta cena poklesla až někde v průměru kolem dvaceti procent. Takže, když si promítneme vývoj cen všeho ostatního kromě potravin za posledních pět let, tak ty potraviny skutečně zůstaly a tu inflaci léta držely. Takže, dneska a nejen pekařům, ale i dalším potravinářům nezbývá než trošku ty ceny dohnat, pokud chtějí vůbec přežít.
David BOREK, moderátor
--------------------
A bude to zdražování podle vás pokračovat?
Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory ČR
--------------------
Určitě bude pokračovat a je logické, že by mělo minimálně sledovat ten inflační trend, to znamená někde kolem těch dvou až tří procent ročně. A říkám, stále ještě u většiny komodit nejsme ani na úrovni toho roku 2000.
David BOREK, moderátor
--------------------
Já chápu samozřejmě vaši logiku v tom, že potravina, cena potravin by měla odpovídat těm nákladům, které do nich vy vkládáte jako jejich výrobci. Nicméně co ten efekt východní Evropy? To znamená, když to přeženu, polské brambory a polské rohlíky, které stlačují přece jenom ceny na českém trhu?
Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory ČR
--------------------
Víte, polské rohlíky sem určitě nejdou, aspoň nevím o tom. Polsko nám stlačuje ceny v jiných komoditách.
David BOREK, moderátor
--------------------
Zůstaňme u těch brambor.
Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory ČR
--------------------
Ale to je bohužel efekt společného trhu, který my tak nějak jsme moc schopni ovlivnit dneska.
David BOREK, moderátor
--------------------
A když zůstaneme u brambor?
Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory ČR
--------------------
Co se týče brambor, samozřejmě polští výrobci mají asi jiné nákladové ceny, než mají čeští výrobci nebo jiní výrobci. V tomto momentě tu cenu jistě ovlivňují. Je otázka, jak dlouho ji budou ovlivňovat.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Koberne, já vám děkuji za vaše informace. Na shledanou.
Miroslav KOBERNA, ředitel Potravinářské komory ČR
--------------------
Na shledanou.
KONEC ROZHOVORU
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, slyšeli jsme jakési varování nebo náznak trendu, že ceny potravin budou muset dlouhodobě v Česku růst. Opakuji svoji otázku, efekt východní Evropy, volný trh se státy Pobaltí a východní Evropy, je to jakýsi polštář, který brání tomu, aby v Česku daleko razantněji rostly ceny potravin?
ROZHOVOR
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych hlavně teda viděl jinak vliv tohoto efektu, já bych ho určitě nenazval bohužel. Pro spotřebitele je samozřejmě dobře, že se na trh dostávají výrobky ze zemí, které jsou schopny je vyrobit levněji. Čili, to je nepochybně dobrá zpráva. A samozřejmě, že každé otevření trhu, například v globálním hledisku to byl velmi razantní vstup Číny na celosvětový trh, znamená určitý tlak na ceny některých komodit. Ten tlak samozřejmě se po určitém čase vyčerpá, ale může to trvat delší dobu. A například myslím si, že z Polska se stane velmi významný hráč na potravinářském trhu Evropy.
David BOREK, moderátor
--------------------
Teď to možná bylo trochu bankéřsky uhlazené. Zkuste být konkrétnější v tom, třeba do jednoho roku, jak se budou vyvíjet ceny potravin u nás?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To bych si určitě netroufl říct. Samozřejmě každý výrobce sní o tom, že jeho ceny porostou nejméně tak jako inflace a někteří ještě, že porostou rychleji, což se samozřejmě nikomu nepodaří ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Mnozí lidé to sami očekávají od svých platů.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
... což je úplně nejbizarnější, protože kdyby všichni měli průměrnou mzdu, tak nikdo nemá ani vyšší ani nižší. Ale já bych řekl, že tam ještě chybí druhá stránka té historie. Samozřejmě ten tlak třeba přes ceny rohlíků na pekaře byl obrovský, ale zároveň oni začli produkovat zboží s vyšší přidanou hodnotou, kvalitnějšího zboží, u kterého jsou schopni inkasovat vyšší ceny. Někdy jsou to dokonce ceny třeba vyšší než evropské ceny. Čili, tím se to kompenzuje. Samozřejmě ten index spotřebitelských cen tady tohle nemusí plně reflektovat, ale je to také významný, významný fenomén. To znamená, větší rozdíl nebo větší spektrum nabízených výrobků od levných, ne příliš kvalitních po dražší, s většími ziskovými maržemi.
David BOREK, moderátor
--------------------
V tom šetření, které bylo dnes zveřejněno, se také ..., byl vypozorován poměrně silný efekt telekomunikačních služeb, které několik měsíců šly šíleně nahoru, teď v posledním měsíci se trochu uklidnily. Není čas uvažovat o revizi toho koše, podle kterého se vypočítává inflace? Protože přece jenom tady během několika let dochází k ohromných technologickým změnám, výdaje domácností, struktura těch výdajů se mění. Je vůbec na místě brát tyto informace, které, opravdu jedna položka zvrátí totálně statistiku, je nutno je brát jako něco neměnného, něco, co by teď mělo být opravdu posvátné pro nás?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Toto je samozřejmě dotaz na statistický úřad a tam existuje standardní metodologie, ty revize se provádějí. Ale já bych ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale vy s tím souhlasíte, s tím současným stavem?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že je to, je to děláno opravdu tak kvalitně, jako se to dělá v ostatních zemích, tak jak to jde jenom udělat. Ale zase ...
David BOREK, moderátor
--------------------
Prostě bramborový efekt je něco přirozeného, není to něco, co by nám mělo ...
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Možná jsme příliš citliví. Ono zase to, že telekomunikační poplatky třeba teďka proti naší prognóze způsobily inflaci o desetinu procenta vyšší, to určitě není žádné drama.
David BOREK, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za vaše informace. Na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.