Růst o šest procent? Jsou nutné další reformy

(BBC - 19.7.2005 česká redakce Rubrika: 18:00 Svět o šesté)

JAN FRAIT, člen bankovní rady ČNB:

PRAHA, 28. 7. 2005

Centrální banka dnes představí svou makroekonomickou predikci. Vláda ve své Hospodářské strategii z minulého týdne počítá s šestiprocentním růstem a dohnáním úrovně EU v roce 2013. Mám obavy, zda záměr přechodu k více sofistikovaným výrobám nenarazí na realitu nevýkonné státní správy, nadměrné byrokracie a zastaralého vzdělávacího systému, říká člen bankovní rady ČNB Jan Frait.

HN: Je vládou deklarovaný růst reálný? V čem vidíte možnosti růstu a naopak nebezpečí domácí ekonomiky ve střednědobém horizontu?

Hospodářský růst se v makroekonomických predikcích ČNB v posledních letech pohyboval v průměru kolem čtyř procent ročně. Ani nová predikce pro nejbližší období s rychlejším růstem nepočítá. Šestiprocentní růst v budoucnosti je možný, ale cesta k němu vede pouze přes realizaci dalších reforem, které zlepší podmínky pro podnikání a umožní efektivnější využívání práce a kapitálu. Ze střednědobého hlediska bude důležité, aby ekonomika byla nadále schopná pružně přizpůsobovat strukturu své výroby. Konkrétně mám obavy, zda záměr přechodu k více sofistikovaným výrobám nenarazí na realitu nevýkonné státní správy, nadměrné byrokracie a zastaralého vzdělávacího systému.

HN: Do jaké míry je možné vaši predikci srovnávat se strategií vlády?

Predikce centrální je krátkodobá a je to skutečná předpověď získaná simulací v makroekonomickém modelu, podmíněná aktuálním stavem české a světové ekonomiky. Kabinetem přijatá strategie naproti tomu obsahuje pouze určitý dlouhodobý předpoklad ohledně hospodářského růstu zřejmě za předpokladu realizace strategie.

HN: Je pro přijetí eura důležitější ekonomický růst, nebo stav zadlužení? Podle vlády by měl být růst podpořen právě státním zadlužením...

Pro přijetí eura je klíčové, aby česká ekonomika byla připravena fungovat s fixním měnovým kursem, který nelze změnit - právě to je podstata nahrazení koruny eurem. Strategie přistoupení České republiky k eurozóně, což je společný dokument vlády a ČNB, říká, že předpokladem je určitá míra nominální a reálné konvergence.
Česká ekonomika by měla být dostatečně sladěna s ekonomikami eurozóny v reálné a finanční sféře, měla by disponovat fungujícím trhem práce a flexibilní fiskální politikou. Bez slušného hospodářského růstu se nám stěží podaří tyto podmínky vytvořit. Takový hospodářský růst ale nemůže být realizován prostřednictvím příliš rychlého zvyšování veřejného dluhu, neboť by byl pravděpodobně dlouhodobě neudržitelný.

HN: A další, čistě "inflační" vlivy? Třeba ceny prvovýrobců jsou dlouhodobě na nízké úrovni. Neobáváte se, že by se potraviny mohly stát případným skokovým tahounem inflace?

Ceny potravin jsou velmi nestálé a bývají příčinou značného kolísání inflace. Poměrně dlouhou dobu klesaly a tlačily inflaci směrem dolů. Nedá se vyloučit, že v budoucnosti budou zase po nějaký čas poměrně rychle růst a působit ve směru zvyšování inflace.
Mělo by však jít o pouze dočasný jev, z dlouhodobějšího hlediska vysoká inflace kvůli cenám potravin nehrozí. Pokud jde o aktuální situaci, očekáváme, že během zbytku letošního roku i v průběhu roku 2006 se bude růst cen potravin postupně zrychlovat. K tlumení dopadu tohoto faktoru do inflace by měla přispět i skutečnost, že letošní úroda sice nebude tak mimořádně dobrá jako loni, stále by však měla být spíše nadprůměrná.

Foto popis| Příliš rychlé zvyšování veřejného dluhu by bylo pravděpodobně dlouhodobě neudržitelné, říká člen bankovní rady ČNB Jan Frait.
Foto autor| FOTO: HN - ONDŘEJ BESPERÁT

O autorovi| Jiří Němeček, www.ihned.cz/nemecek