(Ekonom 6.5.2004 strana 70, rubrika: Peníze)
Centrální banka vidí jako tahouny investice a zahraniční obchod.
Jádrem poslední pravidelné čtvrtletní zprávy o inflaci, kterou vypracovala Česká národní
banka, je očekávání, že v letech 2004-2005 růst české ekonomiky zrychlí. Zvýšit by se měla i míra
inflace, která by se však měla pohybovat v rámci cílového pásma vytyčeného centrální bankou.
Prognózu je třeba chápat jako aktuální výhled, který se ve světle dalších získaných údajů může
změnit.
STIMULY RŮSTU. Dosavadní nepříliš výrazný růst české ekonomiky již od druhé poloviny roku
1999 byl především podporován trvalým růstem spotřeby domácností. Největší vzestup jejich
spotřebních výdajů nastal v roce 2003, kdy se zrychlil růst reálných příjmů a poměrně nízká úroveň
úrokových sazeb učinila atraktivním čerpání spotřebitelských úvěrů. Letos by se však růst reálných
příjmů domácností měl zpomalit především v důsledku oslabení vzestupu průměrných nominálních mezd a
současně vyšší inflace, která bude z nominálních mezd ukusovat více než dosud. Prognóza pro léta
2004-2005 proto předpokládá, že rostoucí spotřební výdaje domácností přestanou být hlavním zdrojem
růstu hrubého domácího produktu. Také prorůstový příspěvek vládního sektoru, který byl v předchozím
roce významný zejména v oblasti investic, by se měl letos snížit. Hlavním zdrojem zrychlení
hospodářského růstu by se měly stát zahraniční obchod a investiční poptávka. Zlepšení výsledků
zahraničního obchodu by mělo nastat díky relativně uvolněnému kurzu koruny a postupnému oživování
zahraniční poptávky. Rozšíření odbytových možností a příznivější výhled budoucí zahraniční poptávky
by pak měly povzbuzovat poptávku podnikové sféry po investicích. Část investic bude podle prognózy
za účasti zahraničního kapitálu. Po stagnaci v roce 2003 by se tak investice nefinančních podniků
mohly výrazněji zvýšit. V letech 2004-2007 by se celkový růst investic mohl pohybovat až kolem 7 %.
Celkově prognóza počítá s tím, že růst hrubého domácího produktu by mohl letos dosáhnout až 4 % a
zhruba na této úrovni se udržet i v roce 2005.
EKONOMIKA NA ÚROVNI POTENCIÁLNÍCH MOŽNOSTÍ. Prognóza předpokládá ještě další významnou změnu
ve vývoji tuzemské ekonomiky. Podle centrální banky by se česká ekonomika měla zhruba v závěru
letošního roku dostat na úroveň svých potenciálních možností, kdy bude optimálně využívat své
kapacity, zatímco dosud pracovala pod touto úrovní. V roce 2005 by celková poptávka mohla začít
převyšovat kapacitu ekonomiky. Lze také očekávat obrat ve vývoji zaměstnanosti a zvýšení tlaků na
růst mezd. Výsledkem těchto změn bude pravděpodobně obnovení inflačních poptávkových tlaků.
MIMOŘÁDNÉ INFLAČNÍ FAKTORY. Poptávkové inflační tlaky spojené s dosažením úrovně
potenciálního produktu lze tedy očekávat v závěru roku 2004 a v roce 2005. Prognóza počítá se
zvýšením spotřebitelské inflace až na 4,2 % v závěru letošního roku, avšak převážně z mimořádných
důvodů. Vývoj inflace bude letos poměrně významně ovlivněn především úpravami nepřímých daní,
souvisejícími s harmonizací spotřebních daní při vstupu České republiky do Evropské unie, a vládní
reformou veřejných financí v oblasti daně z přidané hodnoty. K růstu inflace by až do nové sklizně
měla přispívat také pokračující akcelerace růstu cen zemědělských výrobců v důsledku nedostatku
vodních srážek v roce 2003. Na zvýšení inflace se bude podílet také úprava cen některých
regulovaných položek z počátku letošního roku.
TŘÍPROCENTNÍ INFLACE. Prognóza inflace pro rok 2005 počítá s odezněním vlivu změn nepřímých
daní a mimořádných faktorů, které ovlivňovaly růst cen potravin v roce 2004. Roli hlavního faktoru
cenového růstu by měla převzít rostoucí poptávka, jejíž proinflační působení by měly částečně
tlumit klesající ceny dovážených komodit. Prognóza naznačuje, že meziroční spotřebitelská inflace
by se měla ve druhé polovině roku 2005 pohybovat v blízkosti středu inflačního cíle, tedy kolem
hodnoty 3 %. S touto prognózou inflace pro období let 2004 a 2005 je konzistentní očekávání
postupného nárůstu úrokových sazeb. Součástí prognózy je předpoklad, že na prvotní jednorázové
dopady úprav nepřímých daní do cen nebude měnová politika ČNB reagovat. Bude předcházet pouze
dopadům pozdějším, které by mohly "prorůst" do inflačních očekávání. Rizika a nejistoty této
prognózy inflace pro období let 2004 a 2005 se týkají zejména rozsahu pozdějších dopadů úprav
nepřímých daní do inflace. Určitá nejistota panuje také v oblasti dalšího vývoje kurzu koruny.